Emir Kusturica: Gejzír energie z Balkánu

Emir Kusturica: Gejzír energie z Balkánu

V brněnském Janáčkově divadle si předali pomyslnou štafetu dva dlouholetí souputníci a přátelé. Goran Bregović a jeho The Wedding and Funeral Band zde koncertoval loni v únoru, Emir Kusturica & The No Smoking Orchestra únorový program koncertů letos uzavíral – a tam, kde Bregović loni skončil, Kusturica letos úspěšně pokračoval.

Formální prostředí brněnského operního domu nebylo ani v jednom případě na překážku bezprostřední komunikaci s publikem. Kdo by ovšem čekal nářez v podobě třeskuté balkánské dechovky, jaký předváděl loni Bregović se svým ansámblem, byl by zklamán. The No Smoking Orchestra je mnohem víc mainstreamový a stylově eklektický, jeho nakažlivý tah na bránu s příslovečným balkánským temperamentem si ovšem s natěšeným publikem hravě poradil. V současné devítičlenné sestavě bandu nezůstal už žádný ze zakládajících členů sarajevské punkrockové kapely Zabranjeno pušenje z 80. let minulého století (jako poslední odešel zpěvák Nenad Janković aka dr. Nele Karajlić v roce 2012, který pro jejich osobitý styl vytvořil i výstižný název „new primitivism“).

Dříve převažující rebelský tvrdý punkrock s příchodem dnešních členů kapely vychovaných dalšími hudebními žánry postupně změkčilo reggae i jazz. A pod Kusturicovým vlivem, pochopitelně také balkánský gipsy style a po několikerém úspěšném turné na jihoamerický kontinent i latinskoamerické rytmy. Zdánlivě nesourodá hudební směs se srovnala do kompaktního celku temperamentní taneční hudby postavené na výborném backsidu levého křídla nástrojové sestavy baskytara-bicí-klávesy.

Sám Emir Kusturica jako průměrný doprovodný kytarista a zpěvák rozhodně není muzikantským pilířem bandu, spíše tím správným „jménem na plakát“. Jeho role na pódiu coby průvodce a entertainera je ovšem dominantní. Frotmanem se po odchodu Nele Karajliće (jehož nosný hlas kapela výrazně postrádá) stal skladatel, houslista a zpěvák Dejan „Leopold“ Sparavalo (mj. spoluautor hudby Kusturicových filmů Černá kočka, bílý kocourŽivot je zázrak). S houslemi, které občas pizzicatem promění na mandolínu, zachází suverénně a je pódiovým hybatelem. Zdatně mu sekundují kytarista Ivica Maximović, baskytarista a hráč na tubu Goran Popović a bubeník Zoran „Čeda“ Marjanović spolu se saxofonistou Nešo Petrovićem. Dechovou sekci na pravém křídle pódia (na brněnském koncertě bohužel pouze dvoučlennou, trubka-saxofon) podporuje akordeonem Zoki Milošević.

Jestliže v tiskovém prohlášení před koncertem Kusturica sliboval explozi a „rozhýbání mrtvol“, jeho zdánlivě nadsazená slova se brzy naplnila. Po dvou-třech úvodních kouscích na rozehřátí se momentální koncertní sestava rychle sladila na stejnou vlnu a vyslala první signál směrem k publiku: podesty a uličky kolem sedadel se brzy zaplnily tančícími diváky, několik divaček ochotně vytvořilo i obvyklé „křoví“ na pódiu. Samotný Kusturica, jenž má jako absolvent pražské FAMU (1978 ve třídě profesora Otakara Vávry) k českému prostředí blízko, provázel chvílemi koncert i dobrou češtinou a vzpomenul na své návštěvy v Brně během studií před čtyřiceti lety.

Bezmála dvouhodinová smršť filmových i písňových melodii prošpikovaná hudebními citacemi a provázaná předěly v podobě hlavního motivu z Růžového pantera nabídla srbštinu, romštinu, samozřejmě angličtinu, ale i němčinu (Meine Stadt) a španělštinu. Zazněly moldavské, rumunské i maďarské melodie (Karakaj, Furja Djildje). Nechyběl ani ironický výpad proti komerci (Fuck You MTV). The No Smoking Orchestra nahrál soundtrack ke třem Kusturicovým filmům – Černá kočka bílý kocour, Život je zázrakPřísaha (Zavet, autorem hudby je Emirův syn Stribor Kusturica). Písně z nich zazněly spolu s melodiemi Gorana Bregoviće z ceněných a u nás oblíbených filmů UndergroundDům k pověšení. Hity Pitbull Terrier, Unza Unza TimeDjinji Djinji Bubamara si s kapelou notoval a ke konci i tancoval celý sál bez rozdílu věku. Odnášet si z Janáčkova divadla energetickou nálož našlapané balkánské muziky od vitálního Emira Kusturici a jeho bandu rozhodně potěšilo.

Emir Kusturica & No Smoking Orchestra. 29. února, Janáčkovo divadlo, Brno.

Foto Helena Bretfeldová

Komentáře

Reagovat
  • Jiří

    3. březen 2016, 18:23
    Recenze přesná, koncert byl výborný. Vůbec nelituju cesty do Brna, i když po pravdě jsem se bál, jak dopadne Kusturica před těmi plyšovými sedadly. A byla to krása, moc jsme si to s kamarády užili, holky si dokonce zatancovaly. Byl to zážitek, ještě po cestě domů jsme si ho pouštěli. Škoda jen, že nebyly v prodeji nějaká CD nebo fotky k podpisu. Díky!
  • Jaroslav

    3. březen 2016, 12:53
    Nevím, na jakém koncertě jste byla. Na tomto asi sotva. Žádná politická proklamace od Kusturici ani od kohokoliv z kapely neproběhla. Byla to perfektní zábava, nářez, zážitek, díky za něj. Kusturicovy politické názory mě neberou, jeho filmy a hudba ano. Bavil jsem se, článek dokonale vystihuje atmosféru v divadle. Ani jsem to nečekal, lidi se super bavili a kapela s nimi. Jděte do háje s politikou, mám jí dost všude kolem.
  • Jana Kaas

    2. březen 2016, 23:11
    Gejzír ubohého nacionalizmu a lásky k ruským okupantům. To je dnes Kusturica.

Dále si přečtěte

Odcházíte se silným hudebním zážitkem. Víte, že koncert byl skvělý, že vy i muzikanti jste si ho užili, ale něco přitom nehraje... dá se dvě hodiny u balkánské dechovky sedět?  více

Pokud člověk může o koncertě Fanfare Ciocărlia psát, neprožil ho správně. Tahle muzika má jediný úkol – vytancovat z hlavy všechny myšlenky.  více





Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Nejčtenější

Kritika

Jedním z největších lákadel letošního ročníku Expozice nové hudby bylo bezpochyby uvedení skladby Communicating Vessels v okouzlujících prostorách vodojemů na Žlutém kopci. Společné dílo Radima Hanouska (*1971), Michala Wróblewského (*1988), Františka Chaloupky (*1981), Iana Mikysky (*1994) a Kristýny Švihálkové (*1997) zaznělo ve čtvrtek 17. října v podání skladatelů samotných ve světové premiéře. Kompozice Communicating Vessels (Spojené nádoby) vznikla na objednávku festivalu a byla vytvořena speciálně pro prostor brněnských vodojemů. Spojené nádoby tematizují a „oslavují“ uchovávání látek různých fyzikálních skupenství, které se staly samozřejmostí našeho každodenního života až do míry, že je téměř nevnímáme. Za nádobu je také možné označit člověka vnímajícího a myslícího, jehož mysl může být naplněna různým obsahem. Za spojení nádob by se pak také dalo považovat spojení pěti muzikantů–skladatelů v tomto jedinečném projektu.   více