Ensemble Discantus. Most mezi středověkou Francií a Brnem

Ensemble Discantus. Most mezi středověkou Francií a Brnem

Jediným zahraničním účastníkem letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně byl Ensemble Discantus. Ženský pěvecký soubor z Paříže provedl zpěvy ze středověkých rukopisů, mezi nimi také z jednoho domácího.

Ensemble Discantus je soubor zaměřený především na provozování středověké hudby. Jeho obsazení kolísá podle potřeby mezi šesti a deseti členkami, do Brna jich včera přijelo sedm. Repertoár souboru se pohybuje v čase přibližně mezi 9. a 15. stoletím a stylově mezi gregoriánským chorálem a raným vícehlasem – ať už se jedná o zdobený chorál nebo ranou polyfonii. Objevují se tedy formy jako konduktus, organum, moteto a rondeau ve tvaru, který měly v období označovaném jako ars antiqua. To spadá do druhé poloviny 13. století a počátku 14. a zmíněné vícehlasé formy směřují od chorálu téměř k písňovému charakteru. Vedoucí souboru Brigitte Lesne často vytváří koncertní programy v součinnosti s muzikoložkou Marie-Noël Colette, bývá za nimi vidět jasná myšlenková linie. Z tohoto hlediska včerejší koncert zapadal do způsobu práce, jaký je pro Ensemble Discantus charakteristický.

Repertoár včerejšího koncertu se zaměřoval na zpěvy popisující a oslavující Kristovo zmrtvýchvstání. Kombinoval přitom francouzské rukopisy, které tvoří základ repertoáru Ensemble Discantus, s antifonářem Elišky Rejčky z počátku 14. století. Tady je nutné pochválit dramaturgii Velikonočního festivalu duchovní hudby, která se nespokojila s dovozem kvalitního souboru, ale navíc se s ním ještě dohodla na provozování specifického materiálu. Na koncertě zazněly v několika provázaných blocích zpěvy z Codexu Tours, Graduálu z Nevers, Pařížského misálu a dalších sbírek. Francouzský materiál byl až na několik výjimek vícehlasý, celým programem se ale prolínaly právě jednohlasé chorály z antifonáře Elišky Rejčky. Ty vytvářely nejen zklidňující předěly v toku vícehlasů, ale také odkazovaly k domácímu prostředí.

Včerejší koncert se konal v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně a nebyla to náhoda. Bazilika dnes patří ke klášteru augustiniánů, ale ti přišli na Staré Brno až v čase josefinských reforem. Původně se jednalo o klášter cisterciaček, jehož zakladatelkou byla právě Eliška Rejčka. Ta také nechala vytvořit potřebné liturgické knihy, jejichž součástí byl i dvoudílný antifonář. Jeho rukopisy se dnes nacházejí v Moravském zemském archivu a v knihovně benediktinského kláštera v Rajhradě.

Dramaturg Vladimír Maňas vytvářel letos podobu festivalu již po páté a zatímco minulé čtyři ročníky byly věnovány jednotlivým světovým stranám, letošním tématem byl návrat domů – k srdci. Zpěvy z Antifonáře Elišky Rejčky tedy nejen znovu zazněly v prostředí, pro které byly původně určeny, ale uzavřely také myšlenkový oblouk, který spojoval posledních pět ročníků velikonočního festivalu. Navíc zafungovaly jako nenápadná připomínka, že klášter na Starém Brně se na vývoji hudebního života města podílel mnohem dříve, než v něm působil Pavel Křížkovský a jeho nejslavnější žák Leoš Janáček.

Ensemble Discantus je soubor nejen vynikající pověsti, ale i úrovně. Všechny jeho zpěvačky disponují charakteristickými, objemnými a dobře ovládanými hlasy. Ty jsou především výborně sjednocené stylově, vícehlas zní jednotně, celý soubor jako by společně myslel a zpěv se nesl na jedné vlně dechu. V tom je největší síla ansámblu, jakkoliv si říká o pozornost snadno rozeznatelný projev jednotlivých interpretek při sólech.

Koncerty středověké hudby nesou pro dnešního posluchače vždy jisté riziko jednotvárnosti. Současné vnímání emocí a jejich hudební vyjadřování je úplně jiné. Ensemble Discantus čelil tomuto riziku mimo jiné používáním zvonků – ty jsou pro něj něco jako zvukový podpis a slouží kromě vytváření kratičkých meziher zároveň jako ladičky. Proud hudby je tedy prakticky nepřetržitý a nepřerušují ho obvyklé technické pauzy na chycení výchozího tónu. Také celkový pořad byl promyšlený jako paralela třívětého koncertu s energickým začátkem, klidnější střední částí, návratem živějšího charakteru hudby ve třetí části a efektním závěrem. Ten vytvořila zpívaná výzva Benedicamus Domino (Dobrořečme Pánu) – bohaté zdobení vytvořilo z každé slabiky samostatnou sloku. Všechny tyto zpestřující prvky ale byly použité s ohromným citem pro míru a ponechávaly první místo výborně provedené i vybrané hudbě.

Velikonoční festival duchovní hudby má před sebou ještě dva večery. Zítra, tedy v pátek 1. dubna čeká posluchače koncert v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Jezuitské. Kompozici Petra Ebena Labyrint světa a ráj srdce provede na varhany Ivana Chřibková, recitovat bude Marek Eben. Závěrečný koncert festivalu se koná v katedrále sv. Petra a Pavla, kde orchestr pořádající Filharmonie Brno provede Symfonii č. 4 c moll „Veliká noc“ Josefa Bohuslava FoersteraTe Deum Antonína Dvořáka. Zpívat budou Pavla Vykopalová, Jiří BrücklerČeský filharmonický sbor Brno, diriguje Libor Pešek.

Ženy u prázdného hrobu. Akvitánská a notredamská polyfonie a velikonoční zpěvy z antifonáře Elišky Rejčky. Ensemble Discantus (ženský pěvecký soubor) – Brigitte Lesne (umělecká vedoucí), Christel Boiron, Hélène Decarpignies, Emilie Fleury, Lucie Jolivet, Brigitte Lesne, Caroline Magalhaes, Catherine Sergent (zpěv a zvonky). Program: Custodi nos, Domine – konduktus, rukopis ze Saint Victor, Sexta passusferia – sekvence, Adam de Saint-Victor, Mors vite propitia, sexta passusferia – rondeau, rukopis z Tours. Angelus Domini descendit – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Alleluia V/ Angelus Domini descendit – aleluja, rukopis Chartres. Surgens Iesus Dominus – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Resurgentis Domini – konduktus, rukopis Las Huelgas. Ecce manu forti – epištola, rukopis ze Saint Martial de Limoges, Expurgate vetus fermentum – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Laus, honor, virtus – tropus z communia Pascha nostrum, rukopis z Nevers, In Domino confidite, pascha nostrum recolite – rondeau, rukopis Florencie. Hec dies leticie celebris memorie / Hec – moteto, rukopis Wolfenbüttel2, Hec dies V/ Confitemini – graduale, Pařížský misál, Deo confitemini / Domino – moteto, rukopis Wolfenbüttel2. Dum transisset sabatum – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Alleluia V/ SurrexitChristus – aleluja, rukopis Chartres, Surrexit de tumulo – konduktus, rukopis Las Huelgas. In hoc ortus occidente – konduktus, rukopis Florencie, Victime pascali laudes – sekvence, rukopis Las Huelgas, Mors a primipatris / Mors que stimulo / Mors morsu / Mors – moteto, rukopis Montpellier. Si conresurrexistis cum Christo – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Benedicamus Domino – organum, rukopis Florencie. 30. března 2016, bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Jubilejní 25. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby zahájil intenzivní koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava pod vedením dirigenta Heika Mathiase Förstera a brněnského dua Martin Opršál – Milan Paľa. Program byl sestaven z děl tří českých skladatelů 20. století. Kromě symfonie Miloslava Kabeláče zazněla díla autorů Luboše Fišera a Jana Hanuše.  více

V neděli začíná v Červeném kostele dvaadvacátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. O současné podobě festivalu i o tom, jak vznikla, jsem mluvil s dramaturgem Vladimírem Maňasemvíce

Jeden z nejpozoruhodnějších programů v dějinách Velikonočního festivalu duchovní hudby se nenápadně ukrýval v běhu letošního ročníku. Unikátní nálezy ze svatojakubské farní knihovny provedl vokální ansámbl La Capilla.  více





Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více