Ensemble Discantus. Most mezi středověkou Francií a Brnem

Ensemble Discantus. Most mezi středověkou Francií a Brnem

Jediným zahraničním účastníkem letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně byl Ensemble Discantus. Ženský pěvecký soubor z Paříže provedl zpěvy ze středověkých rukopisů, mezi nimi také z jednoho domácího.

Ensemble Discantus je soubor zaměřený především na provozování středověké hudby. Jeho obsazení kolísá podle potřeby mezi šesti a deseti členkami, do Brna jich včera přijelo sedm. Repertoár souboru se pohybuje v čase přibližně mezi 9. a 15. stoletím a stylově mezi gregoriánským chorálem a raným vícehlasem – ať už se jedná o zdobený chorál nebo ranou polyfonii. Objevují se tedy formy jako konduktus, organum, moteto a rondeau ve tvaru, který měly v období označovaném jako ars antiqua. To spadá do druhé poloviny 13. století a počátku 14. a zmíněné vícehlasé formy směřují od chorálu téměř k písňovému charakteru. Vedoucí souboru Brigitte Lesne často vytváří koncertní programy v součinnosti s muzikoložkou Marie-Noël Colette, bývá za nimi vidět jasná myšlenková linie. Z tohoto hlediska včerejší koncert zapadal do způsobu práce, jaký je pro Ensemble Discantus charakteristický.

Repertoár včerejšího koncertu se zaměřoval na zpěvy popisující a oslavující Kristovo zmrtvýchvstání. Kombinoval přitom francouzské rukopisy, které tvoří základ repertoáru Ensemble Discantus, s antifonářem Elišky Rejčky z počátku 14. století. Tady je nutné pochválit dramaturgii Velikonočního festivalu duchovní hudby, která se nespokojila s dovozem kvalitního souboru, ale navíc se s ním ještě dohodla na provozování specifického materiálu. Na koncertě zazněly v několika provázaných blocích zpěvy z Codexu Tours, Graduálu z Nevers, Pařížského misálu a dalších sbírek. Francouzský materiál byl až na několik výjimek vícehlasý, celým programem se ale prolínaly právě jednohlasé chorály z antifonáře Elišky Rejčky. Ty vytvářely nejen zklidňující předěly v toku vícehlasů, ale také odkazovaly k domácímu prostředí.

Včerejší koncert se konal v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně a nebyla to náhoda. Bazilika dnes patří ke klášteru augustiniánů, ale ti přišli na Staré Brno až v čase josefinských reforem. Původně se jednalo o klášter cisterciaček, jehož zakladatelkou byla právě Eliška Rejčka. Ta také nechala vytvořit potřebné liturgické knihy, jejichž součástí byl i dvoudílný antifonář. Jeho rukopisy se dnes nacházejí v Moravském zemském archivu a v knihovně benediktinského kláštera v Rajhradě.

Dramaturg Vladimír Maňas vytvářel letos podobu festivalu již po páté a zatímco minulé čtyři ročníky byly věnovány jednotlivým světovým stranám, letošním tématem byl návrat domů – k srdci. Zpěvy z Antifonáře Elišky Rejčky tedy nejen znovu zazněly v prostředí, pro které byly původně určeny, ale uzavřely také myšlenkový oblouk, který spojoval posledních pět ročníků velikonočního festivalu. Navíc zafungovaly jako nenápadná připomínka, že klášter na Starém Brně se na vývoji hudebního života města podílel mnohem dříve, než v něm působil Pavel Křížkovský a jeho nejslavnější žák Leoš Janáček.

Ensemble Discantus je soubor nejen vynikající pověsti, ale i úrovně. Všechny jeho zpěvačky disponují charakteristickými, objemnými a dobře ovládanými hlasy. Ty jsou především výborně sjednocené stylově, vícehlas zní jednotně, celý soubor jako by společně myslel a zpěv se nesl na jedné vlně dechu. V tom je největší síla ansámblu, jakkoliv si říká o pozornost snadno rozeznatelný projev jednotlivých interpretek při sólech.

Koncerty středověké hudby nesou pro dnešního posluchače vždy jisté riziko jednotvárnosti. Současné vnímání emocí a jejich hudební vyjadřování je úplně jiné. Ensemble Discantus čelil tomuto riziku mimo jiné používáním zvonků – ty jsou pro něj něco jako zvukový podpis a slouží kromě vytváření kratičkých meziher zároveň jako ladičky. Proud hudby je tedy prakticky nepřetržitý a nepřerušují ho obvyklé technické pauzy na chycení výchozího tónu. Také celkový pořad byl promyšlený jako paralela třívětého koncertu s energickým začátkem, klidnější střední částí, návratem živějšího charakteru hudby ve třetí části a efektním závěrem. Ten vytvořila zpívaná výzva Benedicamus Domino (Dobrořečme Pánu) – bohaté zdobení vytvořilo z každé slabiky samostatnou sloku. Všechny tyto zpestřující prvky ale byly použité s ohromným citem pro míru a ponechávaly první místo výborně provedené i vybrané hudbě.

Velikonoční festival duchovní hudby má před sebou ještě dva večery. Zítra, tedy v pátek 1. dubna čeká posluchače koncert v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Jezuitské. Kompozici Petra Ebena Labyrint světa a ráj srdce provede na varhany Ivana Chřibková, recitovat bude Marek Eben. Závěrečný koncert festivalu se koná v katedrále sv. Petra a Pavla, kde orchestr pořádající Filharmonie Brno provede Symfonii č. 4 c moll „Veliká noc“ Josefa Bohuslava FoersteraTe Deum Antonína Dvořáka. Zpívat budou Pavla Vykopalová, Jiří BrücklerČeský filharmonický sbor Brno, diriguje Libor Pešek.

Ženy u prázdného hrobu. Akvitánská a notredamská polyfonie a velikonoční zpěvy z antifonáře Elišky Rejčky. Ensemble Discantus (ženský pěvecký soubor) – Brigitte Lesne (umělecká vedoucí), Christel Boiron, Hélène Decarpignies, Emilie Fleury, Lucie Jolivet, Brigitte Lesne, Caroline Magalhaes, Catherine Sergent (zpěv a zvonky). Program: Custodi nos, Domine – konduktus, rukopis ze Saint Victor, Sexta passusferia – sekvence, Adam de Saint-Victor, Mors vite propitia, sexta passusferia – rondeau, rukopis z Tours. Angelus Domini descendit – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Alleluia V/ Angelus Domini descendit – aleluja, rukopis Chartres. Surgens Iesus Dominus – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Resurgentis Domini – konduktus, rukopis Las Huelgas. Ecce manu forti – epištola, rukopis ze Saint Martial de Limoges, Expurgate vetus fermentum – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Laus, honor, virtus – tropus z communia Pascha nostrum, rukopis z Nevers, In Domino confidite, pascha nostrum recolite – rondeau, rukopis Florencie. Hec dies leticie celebris memorie / Hec – moteto, rukopis Wolfenbüttel2, Hec dies V/ Confitemini – graduale, Pařížský misál, Deo confitemini / Domino – moteto, rukopis Wolfenbüttel2. Dum transisset sabatum – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Alleluia V/ SurrexitChristus – aleluja, rukopis Chartres, Surrexit de tumulo – konduktus, rukopis Las Huelgas. In hoc ortus occidente – konduktus, rukopis Florencie, Victime pascali laudes – sekvence, rukopis Las Huelgas, Mors a primipatris / Mors que stimulo / Mors morsu / Mors – moteto, rukopis Montpellier. Si conresurrexistis cum Christo – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Benedicamus Domino – organum, rukopis Florencie. 30. března 2016, bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Jubilejní 25. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby zahájil intenzivní koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava pod vedením dirigenta Heika Mathiase Förstera a brněnského dua Martin Opršál – Milan Paľa. Program byl sestaven z děl tří českých skladatelů 20. století. Kromě symfonie Miloslava Kabeláče zazněla díla autorů Luboše Fišera a Jana Hanuše.  více

V neděli začíná v Červeném kostele dvaadvacátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. O současné podobě festivalu i o tom, jak vznikla, jsem mluvil s dramaturgem Vladimírem Maňasemvíce

Jeden z nejpozoruhodnějších programů v dějinách Velikonočního festivalu duchovní hudby se nenápadně ukrýval v běhu letošního ročníku. Unikátní nálezy ze svatojakubské farní knihovny provedl vokální ansámbl La Capilla.  více





Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více