Epoque Quartet jazzově i minimalisticky

Epoque Quartet jazzově i minimalisticky

Nejen vážnou hudbou živ je člověk, jak o tom už dvacet let přesvědčuje hudební těleso Epoque Quartet sestávající z houslistů Davida Pokorného, Vladimíra Klánského, violisty Vladimíra Kroupy a violoncellisty Víta Petráška. Pro sobotní koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae, který se odehrál ve foyer třebíčského divadla Pasáž, si hudebníci přizvali ještě basklarinetistu Petra Valáška, klavíristu Karla Košárka a perkusistu Olega Sokolova. Dramaturgie večera sestávala výhradně z děl současných autorů koketujících ve svých skladbách nejen s hudebními minimalismem, ale také jazzem a dalšími populárními žánry.

Večer zahájila světová premiéra rozverného díla Coffee with Ennio M. kytaristy a skladatele Lukáše Sommera. Jak název napovídá, inspirací se autorovi stalo setkání se skladatelem filmové hudby Enniem Morriconem. Mistrův zápal (líčený v úvodním slovu Sommerem) při hovoru o jídle, vínu a kávě dal vzniknout lehkostí naplněné skladbě s řadou barevně pestrých ploch – tonální jazyk okořenil skladatel například výraznými glissandy violoncella, která později převzala i ostatní nástroje, hrou col legno, užíváním smyčce na marimbě, nebo také dýcháním do basklarinetu. Skladatel zvolil relativně prostší sazbu, která umožnila povedeným barveným kombinacím vyniknout. Hudebníci v tomto rozšířeném složení neměli nejmenší problémy se souhrou a klavírista Karel Košárek, basklarinetista Petr Valášek a perkusista Oleg Sokolov působili dojmem, že do Epoque Quartet vždy patřili.

epoque Quartet_trebic_foto_jiri_slama_04

Mnohem vážněji laděné hudební sdělení pocházelo od skladatele a muzikologa Aleše Březiny, jehož skladba Falling Leaves v úpravě pro klavír, basklarinet, melodické bicí a smyčcové kvarteto navázala na Sommerovu jednohubku. I v tomto případě byl autor přítomný a zasvětil posluchače do geneze díla, které originálním a nevykonstruovaným způsobem představuje jednotlivá roční období na dvorku skladatelova domu. Pro svůj záměr užil skladatel převážně neotřelých onomatopoických prostředků. V části Jaro tak vyhrocené trylky připomínaly povšechné hemžení drobné i velké zvířeny, parné dusno Léta s jeho úmornou strnulostí naopak skladatel vyobrazil dlouhými vysokými tóny přeznívajícími v ostrých disonancích. Podobně také listí Podzimu se snášelo k pomyslné zemi v dlouhých imitačně nastupujících klesajících glissandech.

epoque Quartet_trebic_foto_jiri_slama_03

Po odeznělých tónech nového jara představili interpreti skladbu Zrození autora Jana Kučery. Přestože v podstatě všichni uvedení skladatelé jsou do jisté míry ovlivněni hudebním minimalismem, v případě tvorby Jana Kučery byl tento vliv nejzřetelnější. Skladba Zrození je součástí scénické hudby k představení 13. měsíc, kterou skladatel vytvořil pro soubor Spitfire Company. Dlouhé opakující se tonální struktury s občasnou táhlou melodickou linkou byly po mnohem prokomponovanějším díle Aleše Březiny nečekaným a z hlediska dramaturgie i možná ne zcela ideálním zvolněním tempa. Tam, kde Kučerova hudba funguje ve svazku s divadelní scénou, náhle chyběl tento dřívější předpoklad skladby a to i přesto, že roku 2016 vznikla úprava pro smyčcové kvarteto a orchestr, která s vizuálním propojením nejspíš nepočítala. Naopak druhá skladba z pera Jana Kučery Pljeskavica žádný vizuální doprovod nepotřebovala. Oscilování mezi hřejivým popěvkem a dravou slovanskou mollovou melodikou s charakteristickými přiznávkami pobavilo značnou část publika, a především manifestovalo skladatelovu formální a tektonickou kompoziční dovednost.

epoque Quartet_trebic_foto_jiri_slama_02

V tu dobu již bylo zřejmé, že jednou z největších předností tělesa Epoque Quartet je stylová pestrost, na kterou jsou hudebníci zvyklí. Skladba EQ 172 Alexeye Aslamase stavěla totiž na typickém jazzovém zvuku. Členové kvarteta prokázali nesmírný cit pro jazzovou synkopickou rytmiku i pro charakteristický glissandový zvuk sólových výstupů. Právě ona rytmika totiž bývá pro tradičně zaměřená kvarteta častým kamenem úrazu, Epoque Quartet se zde však cítí jako doma a jeho uchopení Aslamasovy skladby zvýrazňovalo veškerá jazzová specifika díla. Z hlediska samotné kompozice bylo také pozoruhodné vedení houslových partů, které ve svorném pohybu stejným směrem skutečně připomínaly zvuk žesťových nástrojů z jazzových big bandů. Také skladba Tuitytuityutyu song od Petra Wajsara stavěla částečně na jazzových hudebních postupech. Zatímco však EQ 172 bylo nefalšovanou jazzovou kompozicí, dílo Petra Wajsara se bluesem a jazzem spíše inspirovalo a lovilo svůj hudební jazyk také ve studnici minimalismu a baroka. I zde je třeba vyzdvihnout výkon členů smyčcového kvarteta, kteří zůstávali stylově věrohodní ve všech těchto protichůdných polohách autorovy skladby.

Koncert tělesa Epoque Quartet vystavil posluchače netypickému kvartetnímu repertoáru, který však zaslouženě tvoří důležitý a pestrý segment hudební produkce. Neutuchající rozmach minimalismu rezonuje dobře nejen se skladateli, ale také s návštěvníky koncertů a jazzové manýry již od dob Stravinského pomáhají překračovat hranice mezi hudebními žánry a sbližovat dříve nesmiřitelné hudební tábory. Pestrost hudební tvorby nezná mezí a Epoque Quartet se nebojí zabrousit i do pro tradiční smyčcová kvarteta netypických vod, a to vše k radosti milovníků hudby.

Karel Košárek / klavír

Petr Valášek / basklarinet

Oleg Sokolov / marimba, perkuse

Epoque Quartet

Program:

Lukáš Sommer: Coffee with Ennio M. - světová premiéra

Aleš Březina: Falling Leaves

Jan Kučera: Zrození

Jan Kučera: Pljeskavica

Alexey Aslamas: EQ 172

Petr Wajsar: Tuitytuityutyu song

8. června 2019, foyer divadla Pasáž, Třebíč

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Nejčtenější

Kritika

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce