Eva Černá: Mozaika pocitů. Vize a zvuky slov

26. březen 2015, 0:52

Eva Černá: Mozaika pocitů. Vize a zvuky slov

Hudebních alb zaměřených na tvorbu jednoho textaře, který svá slova svěřuje různým interpretům, nevychází mnoho. Nové album, které představuje textařku Evu Černou, tak můžeme brát jako další z nemnoha kamínků do zatím spíše skrovné mozaiky.

Známe samozřejmě projekty Michala Horáčka (od společných alb s Petrem Hapkou až po monumentální projekt Český kalendář). Vycházejí kompilace starých písní s texty autorů už zesnulých (Zdeněk Borovec, Jiří Grossmann) i žijících (Jiřina Fikejzová). A před několika lety vyšlo profilové album zatím nedoceněného textaře Emanuela Míška (ve spolupráci se skladatelem Josefem Fojtou). Na rozdíl od strukturou a procesem vzniku dokonale připraveného Horáčkova Českého kalendáře nebo koncepčního projektu pánů Fojty a Míška (Všechno má svůj čas) vypadá Mozaika pocitů jako dílo nahodilejší, méně plánované. „Vzala jsem svoje dosud nepublikované texty a nabídla je ke zhudebnění. A pak jsem čekala, jestli si najdou své skladatele a interprety,“ líčí autorka v bookletu. Výsledek rozhodně stojí za poslech. Záleží, s čím srovnáváme a co očekáváme, ale pro brněnskou folkovou scénu je Mozaika pocitů obohacením.

„Každý skladatel a interpret viděl text svým pohledem – a tak vznikly skladby beat-rockové, folkové, šansonové, jazzové,“ pokračuje textařka, a částečně tak předjímá charakter alba. Výsledkem však není neposlouchatelný žánrový mix. Naopak, z alba je slyšet jednotná produkce, kterou měl vedle Evy Černé na starosti Jiří Kubowský, kapelník brněnské rockové skupiny Biomassa. Právě on nakonec zhudebnil dvě třetiny textů na albu a řadu z nich i – sám nebo se svou domovskou kapelou – nazpíval. Aby však mozaika byla přece jen barevnější, účastnili se projektu i další hudebníci – skupina Lee Banda v čele s autorkou a zpěvačkou Mijou Peterkovou nebo členové skupiny Jen tak tak, především pak její „brněnská sekce“, tedy zpěvačka Nela Mládková. Na třech písních se jako interpret a spoluautor podílel vyhledávaný brněnský baskytarista Jakub Šimáně. A závěrečnou – trochu kontroverzní – skladbu Tak si mě najdi zhudebnila a zpívá Tereza Malá.

Převažujícím stylem je folk či folkrock s odbočkami k blues (Ospalé blues), šansonu (Lazy Girl, Do tmy padá déšť) nebo jazzu (Zavírám v podání Kateřiny Rakovčíkové). Všichni autoři hudby splnili možná nevyslovené zadání – jde o textařský projekt, a textům by tím pádem mělo být rozumět a hudba by je neměla přehlušovat. To ovšem neznamená, že by se po hudební stránce na albu nic nedělo. Za pozornost stojí jak některé melodie (Kubowského Skořápky), tak aranžérské detaily – housle Jiřího Salajky v Do tmy padá déšť, rocková kytara Michala Ševčíka v Plameňácích nebo akordeon Ondřeje Váchy v titulní Mozaice pocitů. A samozřejmě v Zavírám saxofon Jana Vašiny, osvědčené jistoty brněnských hudebních projektů.

Eva Černá je skutečně textařka a nikoli básnířka (v tom se liší například od Michala Horáčka, jehož texty-básně obstojí i bez hudby). Její slova mají hlavu a patu, verše jsou rytmicky většinou v pořádku a zpěvákům jdou dobře do úst. Spíše než příběhy se v nich odrážejí pocity, vztahy a náznaky dějů. Jinde neslyšené téma zde nenajdeme, zaujme spíše hra s vizemi (mozaika a motýlí křídla v Mozaice pocitů) se zvukem slov (kapky nenechavky v Do tmy padá déšť) nebo s metaforami („dlaně jsou plameňáci“). V textech se bohužel vyskytuje mnoho gramatických rýmů (padají/sténají, toulavá/šedavá, medoviny/slonoviny), případně asonancí na místě očekávaného rýmu (ke kapce/mozaice, motýla/je jen hra). Vyloženě škoda je neopravených kostrbatostí typu „díky tvojí nevěře“ (Zavírám). Největší chybou je pak zařazení francouzské verze písně Tak si mě najdi. Především překlad názvu – Alors trouve te moi – vůbec není francouzsky (autor recenze, sám francouzštinář, větu pro jistotu konzultoval s rodilým mluvčím – odborníkem-lingvistou –, který mu pochybnosti potvrdil). V celé písni lze pak najít řadu nekorektně vyslovovaných pasáží v čele se slovem chanson (nesprávně vysloveno se [z]). Stylové a rytmické oživení à la Zaz na konci alba by nemuselo být špatné, ale tyto do uší bijící chyby celku bohužel ubližují.

I negativní pocity však do mozaiky patří. A pominu-li závěrečnou píseň a některé výše zmíněné drobnosti, obsahuje Mozaika pocitů příjemný, nadprůměrný a v některých momentech dobrý i velmi dobrý folk. Eva Černá jako textařka je spíše řemeslnice než básnířka. Ale to vůbec není na škodu. Ve spojení s dobrými autory hudby a interprety se kamínky její mozaiky třpytí a vybízejí k opakovanému poslechu.

Mozaika pocitů – na texty Evy Černé. Vydáno vlastním nákladem. 12 skladeb, celkový čas: 39:26

Foto zdroj www.mozaikapocitu.cz

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Písně Lee Bandy neoslní neslýchanými aranžérskými postupy nebo alternativními cestami. Jde vlastně o folkrockový střední proud. Co je však důležitější – zatímco mnohé jiné kapely roubují na podobnou hudbu texty plné klišé, Peterková nabízí pestrou škálu témat, od abstraktních pocitů a filosofických úvah až po dobře napsané příběhy.  více

Tomáš Kočko vyrostl z folklorních a folkových kořenů a z „docela zajímavého“ písničkáře se zrodil nadžánrový muzikant. I naživo se spoluhráči předvádí to, co známe ze studiových desek, tedy suverénní zpěv, originální fúzi lidových a autorských prvků a především nadhled i pokoru.  více

Jana Jun Šrámková má široký záběr, ale asi nejdéle a nejhlouběji rozvíjí své představy o písních ve svém autorském projektu Cat & Dogs. Přestože její nové album Nahá obsahuje nemálo energičtějších pasáží, nakonec po poslechu v hlavě převažuje melancholická nálada a rozevlátost.  více


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více