Exsultet: střet dvou světů v režii Ensemble Opera Diversa

Exsultet: střet dvou světů v režii Ensemble Opera Diversa

Jak zní propojení starých a novodobých nástrojů se soudobým hudebním jazykem předvedl v Červeném kostele sbor Ensemble Versus za doprovodu tělesa Ensemble Opera Diversa pod taktovkou Gabriely Tardonové. Dramaturgická linie úterního večera se nesla v duchu spojení díla Carla Gesualda da Venosy (1566–1613) a světové premiéry skladby Exsultet kmenového autora Ondřeje Kyase (*1979), která v sobě nese i party psané pro cink (Radovan VašinaJan Klimeš), trombón (Pavel Novotný) a theorbu (Marek Kubát).

Rozsáhlý cyklus šestihlasých responzorií v Gesualdově díle má mimořádné postavení. Vyjímají se v oblasti kontrastu (formálním, tonálním aj.), struktury – pomalé a klidné pasáže prudce střídají pohyblivé úseky; v neposlední řadě jsou charakteristické četnými madriaglismy (hudební ilustrace jediného slova podobající se jisté umělecké exhibici). A to vše v jednoznačném podřízení se liturgickému textu. Responzoria pro Bílou sobotu z roku 1611 Ensemble Versus, respektive jeho komorní část, nastudoval již v roce 2022 pro souborné uvedení díla na Velikonočním festivalu duchovní hudby v Brně. I v případě recenzovaného koncertu byly sólové hlasy doplněny dobovými nástroji: cink, dulcián, theorba a trombón, které se svým ambitem a jedinečnou barvou doplnily pěvecké party od sopránu po bas.

exulted_EOD_Ensemble_versus_2023_foto_marek_olbrzymek_01

První půlkou večera, jež patřila responzoriím, posluchače prováděl také recitující herec a pedagog Lukáš Rieger, který klidným a pevným hlasem přednášel liturgické texty přeložené do českého jazyka. Pěvecký ansámbl své provedení postavil na dynamických, fakturových – stavebních a barevných detailech. O to více takto zvýraznil kupříkladu zmiňované madrigalismy. Po stránce interpretační si vyhrál s instrumentačními obměnami a chromatismy, jež místy pouze nenápadně naznačil pomocí jejich prolínání do čistého hudebního tvaru a jindy naopak sebejistě přiznal. V neposlední řadě si nešlo nevšimnout nápadité práce s dynamikou, která byla až překvapivá, a to především díky občasným dynamickým skokům, jež však byly vzhledem k textovému významu naprosto funkční a efektní. O hudební zklidnění a jakési odlehčení od závažnosti obřadních zpěvů se preludii ve smyslu volných improvizovaných vět před vybranými částmi (např. Ecce quomodo moritur justus, Aestimatus sum, Sepulto Domino) postaral theorbista Marek Kubát. Nastudování výběru Gesualdových responzorií bylo nejen plné dramatu – trýzně, ale také pokory, jež dávala posluchačům prostor pro vlastní meditaci či modlitbu.

exulted_EOD_Ensemble_versus_2023_foto_marek_olbrzymek_02

Kmenového skladatele Ensemble Opera Diversa Ondřeje Kyase mnozí znají jako autora celovečerních minioper, rozhlasových her a kompozic pro orchestrální složku ansámblu. Autor vystupuje také v alternativní kapele Květy nebo jako písničkář pod pseudonymem Kygiss. Skladatel však disponuje i celou řadou chrámových/duchovních skladeb (zmiňme Stabat Mater, Magnificat, Te deum laudamus a další), kam se také svou světovou premiérou zařadilo dílo Exsultet pro smíšený sbor, historické nástroje, smyčce a perkuse obsazením plynoucí ze zadání objednávky. Velikonoční hymnus je rozdělen na 24 strof, které mají po textové stránce kořeny až ve 4. století. Veškerý hudební materiál (až na jedinou výjimku) si skladatel vytvořil sám. Ostatně jak to píše ve svém komentáři: „Zvažoval jsem, jestli nevyjít z původní chorální melodie, ale nakonec jsem vytvořil linky zcela vlastní; jediné místo, kde cituji původní chorál, je dialogická pasáž (kněz: „Dominu vocibus“, lid: „Et cum spiritu tuo“, atd.) vymykající se monologické povaze celého Exsultet.“ Ondřej Kyas každý z textových oddílů postavil na prodlevě vybrané z katalogu jeho vlastních čtyřzvuků, jež v rámci své kompoziční praxe vytvořil a pravidelně se k nim navrací. Vybrané čtyřzvuky mají silnou harmonickou víceznačnost (především kvůli znatelnému modálnímu uvažování) a ukrývají v sobě napětí vyvěrající z mírné disonance. Skladateli se nedá upřít jeho hudební a kompoziční zkušenost, která je znát především v nápadité invenční práci. Tu jsme mohli slyšet hlavně v melodických liniích sboru, jež po většinu byl jednohlasý, nikoliv však fádní. Po vzoru interpretační dobové praxe si pohrával s rozsahem a kontrasty – mužské vs. ženské hlasy, vysoký vs. nízký, jež podpořily také nástroje. Dramaticky vypjaté úseky však skladatel podložil vícehlasem založeným na paralelních intervalech po zvukové stránce připomínajících tvorbu středověkých choralistů. Velkou výzvou bylo pro Ondřeje Kyase vkusně a nápaditě zakomponovat soubor historických nástrojů, což se ve výsledku velmi podařilo. Skladatel těmto nástrojům ponechal v kompozici dostatek prostoru. Za zmínku tady stojí instrumentální mezihra orientálního (východního) charakteru zajímavá i z hlediska ornamentiky. Prolínání starých a nových prvků, zvuků, nástrojů atd. se neslo v duchu přirozenosti, vkusu a jednoduchosti, díky které dobové nástroje z celku nikterak nevyčnívaly. Poklonu si zaslouží sbor, jež se na mnoha místech musel potýkat s ne příliš přirozenými nástupy a skoky. Sborové provedení i přes všechny nástrahy znělo kultivovaně, decentně a barevně. Bude nutné vyzdvihnout části pro čistě ženské hlasy, ale i místa napsaná pro mužskou složku Ensemble Versus (např. verš Oramus te, Domine), jež zněla až mysticky. Jedinou výhradu, kterou však určuje akustika prostoru, mám ke srozumitelnosti textu. Je též potřeba zdůraznit důležitou úlohu Martina Švece hrajícího na vibrafon a bonga. Vibrafonové vstupy svým minimalistickým rysem připomínaly zvony (či zvonkohru) a ve skladbě zaujímaly nejen barevnou, ale primárně symbolickou funkci.

Koncert svou náplní představoval most mezi dvěma hudebními světy – zdánlivě protikladnými. Představil krásu staré hudby a s ní spojené interpretační dobové praxe. Především však posluchačům ukázal, že i tento svět může dnešním soudobým skladatelům posloužit jako hluboká studnice kompozičních přístupů, forem či dalších inspirací.

Program:

Carlo Gesualdo da Venosa – Responzoria Bílé soboty (výběr)

Ondřej Kyas – Exsultet pro sbor, historické nástroje, smyčce a orchestr (premiéra)

Ensemble Versus – sbormistři Vladimír Maňas a Patrik Buchta

Ensemble Opera Diversa – vedoucí orchestru Jan Bělohlávek

Gabriela Tardonová – dirigentka

Martin Švec – perkuse

Radovan Vašina – cink

Jan Klimeš – dulcián

Pavel Novotný – trombón

Marek Kubát – theorba

Lukáš Rieger – mluvené slovo

Úterý 24. října 2023 v 19:00, Červený kostel

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Nejčtenější

Kritika

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více