Festival Špilberk důstojně završil dialog Dana Bárty a jazzového tria s Filharmonií Brno

Festival Špilberk důstojně završil dialog Dana Bárty a jazzového tria s Filharmonií Brno

Sobotní večer završil 17. ročník mezinárodního hudebního festivalu Špilberk originálním pokusem o dialog jazzové formace Robert Balzar Trio s výjimečně disponovaným zpěvákem Danem Bártou a symfoniků z Filharmonie Brno. Závěrečný pátý koncert festivalu na zaplněném nádvoří brněnského hradu učinil důstojnou tečku za srpnovou sérií hudebních večerů s živou i reprodukovanou hudbou, nabízející pestrou směs různorodých hudebních žánrů.

Pro Filharmonii Brno bylo rozloučení s festivalem zároveň prvním poprázdninovým setkáním na prahu jedenašedesáté koncertní sezóny i pozvánkou k návštěvám koncertů abonentní řady Jazz et World Music, kterou dramaturgicky připravuje Vilém Spilka. Letos v ní posluchače čekají mj. trio jazzového pianisty Justina Kauflina, Flamenco Experience Sextet, africký multižánrový balafonista Aly Keita nebo společné vystoupení tria Martina Brunnera s Epoque Quartetem.

Sobotní dialog mohutného klasického koncertního tělesa se subtilním jazzovým triem podpořeným osobitým zpěvákem sliboval cestu neprobádaným terénem žánrově nevyhraněné fúze; výsledek zakotvil převážně v konceptuálním náročném popu a nabídl vrstvení návazných monologů obou hudebních těles i více či méně propracované pokusy o náročnější dialog. Spokojenější odcházeli příznivci jazzrockové sestavy RB Tria a Dana Bárty, která dominovala především první polovině koncertu – mnohohlavé hudební těleso filharmonie se v ní většinou proměnilo v bezmála stovku posluchačů navíc.

Charismatický Dan Bárta, dobře známý brněnským posluchačům, kromě vlastního projektu Illustratosphere i z koncertování v rámci JazzFestu Brno především s triem Roberta Balzara, se náročným experimentům nevyhýbá. Pro sobotní brněnský koncert si zvolil materiál z šest let starého společného projektu They-or-Ies s originálními úpravami hitů světové pop-music, které pianista Jiří Levíček a kontrabasista Robert Balzar zaranžovali i pro symfonický orchestr rozměrů Filharmonie Brno. Zajímavostí pro brněnské posluchače je hluboká provázanost této tříčlenné jazzové formace s brněnským hudebním prostředím: pianista a komponista Jiří Leviček se v Brně narodil a vystudoval klavír na JAMU (kde dnes – na katedře jazzové interpretace – také vyučuje) a dlouhodobě spolupracuje s řadou brněnských jazzmanů; spojení bubeníka Kamila Slezáka s Brnem se datuje  od roku 2001, kdy se stal členem Orchestru Gustava Broma, navíc už deset let působí na JAMU jako pedagog, paralelně na katedře bicích nástrojů a na katedře jazzové interpretace a je členem folkrockové formace Druhá tráva. Vůdčí osobnost tělesa a osudový souputník Dana Bárty Robert Balzar je důstojným pokračovatelem brněnské kontrabasové školy: absolvoval brněnskou konzervatoř ve třídě Aloise Kříže a Karla Kopřivy. Jazzové trio pod vlastním jménem založil v roce 1996, o dva roky později začíná jeho mnohostranná spolupráce s Danem Bártou: nejprve v respektované funkové formaci J.A.R., poté v její taneční obdobě Sexy Dancers. Roku 2000 spolu s Bártou zakládá projekt Illustratosphere na pomezí jazzu a kultivovaného popu (kde autorsky dominuje Bárta); o rok dříve už Bárta spolupracoval s RB Triem (které zůstává autorským zrcadlem Roberta Balzara).

Sobotní koncert na nádvoří Špilberku byl premiérou pořadu sestaveného přímo na zakázku Filharmonie Brno a současně prvním krokem k dlouhodobě zvažované spolupráci. Čas na zkoušky (zejména na společné sehrávání obou hudebních těles pod taktovkou dalšího absolventa JAMU Ondreje Olose) byl poměrně krátký, což bylo v několika případech patrné, ovšem potenciál společného vystoupení je nesporný. Naznačil to přes počáteční rytmickou nejistotu v první polovině koncertu „Cultovní“ Brother Wolf, Sister Moon, oživené Mayday z bártovského dávnověku i vzpomínka na Weather Report a Joea Zawinula v úvodu druhé části koncertu. Druhá polovina ostatně přinesla satisfakci i vyhraněným příznivcům Filharmonie Brno, pro které byly samostatné výlety do světa popu prostřednictvím najazzlých Levíčkových a Balzarových aranží s rozvláčnějšími sólovými pasážemi piana a kontrabasu hůře stravitelné (Too Young to Die od Jamiroquai, No Quarter od kultovních Led Zeppelin). I výborné nazvučení, které umožnilo výsledné „zrovnoprávnění“ zvuku komorní tříčlenné jazzové sestavy s mnohočetnou filharmonií tak, aby žádný z momentálních sólistů, minuciózní ostinátní plochy v orchestrálních sekvencích ani zpěvákův hlas nezanikaly, přispělo ke skvělé čitelnosti hudebních aranží (a místy pochopitelně i k odhalení ještě ne zcela dokonalé souhry).

Přednosti uměleckého záměru společného koncertu vynikly především po přestávce,  kdy se dostalo na dva hudební vrcholy: píseň Isobel proslavenou v interpretaci islandské zpěvačky Björk Guðmundsdóttir a osmdesát let starou filmovou melodii Smile, složenou Charlie Chaplinem k filmu Moderní doba (Dan Bárta zpíval text Turnera a Parsonse dodatečně napsaný pro Nat King Colea). Obě hudební čísla nastínila možnou cestu společných koncertů RB Tria s filharmonickým orchestrem při rovnocenném uplatnění obou složek v doprovodu výborného zpěváka a souladné aranžérské úpravě pro obě tělesa. Zajímavě vyznělo i Stmívání s dobře zvoleným dominujícím ostinátem dechové sekce filharmonie. Naopak problematičnost jazzového synkopování pro hudební cítění symfonických hudebníků je tradiční a vyžaduje cílenou přípravu i dlouhodobý nácvik, jinak je výsledek rozpačitě neuspořádaný a rozsypaný (Duha). Míra zpěvákovy empatie se nejvýrazněji projevila u skladeb ženských autorek-interpretek Björk a Joni Mitchell, kde bohatě rozvinul svůj hlasový i výrazový potenciál.

Závěrečná skladba Last Chance Lost s jazzovým feelingem, z alba Turbulent Indigo od kanadské písničkářky Joni Mitchell, nabídla posluchačům příležitost vychutnat si kvality obou hudebních těles a příjemné vyvrcholení koncertu, aniž naplnila svůj skeptický název (Promarněná poslední šance) – naopak: nastíněný potenciál spolupráce Filharmonie Brno se špičkovým jazzovým Robert Balzar Triem a kvalitním tvárným zpěvákem Danem Bártou je zřejmý, potřebuje pouze vybrousit.

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Nejčtenější

Kritika

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více