Filharmonie Brno a její exkurz do hudby tří století

16. březen 2024, 10:00
Filharmonie Brno a její exkurz do hudby tří století

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínská.

Čtvrteční večer zahájila Hudba pro komorní orchestr estonského skladatele Lepo Sumery (1950–2000). Tato dvouvětá kompozice, ve které je první část výrazně kratší a tvoří tak jakousi introdukci, se v úvodním Energicu klasicismem inspiruje v celkové formě a následujícím Cantabile pak spíše užitím pizzicata ve smyčcovém doprovodu či tzv. motivu ptačího zpěvu ve flétně. Jak už z názvu první věty vyplývá, vyžaduje se od muzikantů, aby do hry vložili potřebnou energii, což se orchestru pod Iwasakiho vedením povedlo na výbornou. A přestože svým charakterem připomínala hudbu filmovou, objevilo se v ní několik záludných rytmických míst, se kterými si ale interpreti poradili bez jakéhokoliv zaváhání. Oproti první větě vyžadovala druhá zejména hru s tónem v tišších dynamikách, aby mohl vyniknout sólový part flétny. Ten se jako sólový naplno ukázal až ve druhé větě (v první tvořil spíše součást ansámblu) a nebyl technicky, až na náhle střídání vzdálených tónů, příliš náročný. Oproti tomu ale kladl velmi velké nároky na kvalitu tónu, což ovšem nedělalo Martině Venc Matušínské žádný problém. Díky jejímu měkkému sametovému tónu mohla naplno vyniknout „nekonečná“ kantabilní melodie.

filharmonie_brno_2024_mozartiana_01

Oproti kompozici první pak byla ve Flétnovém koncertu D dur Josefa Myslivečka (1737–1781) po sólistce vyžadována technika naprosto dokonalá. V první větě, před sólovou kadencí byla při rychlém běhu oproti orchestru lehce pozadu, což se poté zopakovalo ještě v části závěrečné. Vždy se ale jednalo pouze o krátké úseky a v několika tónech se sehranost upravila. Samotná kadence proběhla technicky naprosto v pořádku, pouze několik tónů na jejím začátku lehce zašustilo. Přes tyto výtky se však Martina Venc Matušínská zhostila sólového partu dobře, zvláště s přihlédnutím k jeho náročnosti. Filharmonie Brno pod taktovou Chuheie Iwasakiho pracovala stejně jako v první skladbě večera. Dirigent výraznými gesty vytahoval pro určité momenty důležité nástrojové skupiny a skvělé sehranosti ansámblu zajisté pomohlo i velice pečlivé ukazování nástupů. K tomu se přidala výborná práce s dynamikou a výrazná crescenda i na krátkých plochách.

Provádění notorických děl je pro orchestr vždy velkou výzvou. O to víc, když jde o dílo tak známé, jako je předehra k opeře Don Giovanni Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791). Filharmonie Brno se ale této ouvertury zhostila výtečně. Muzikanti hráli čistě, byli sehraní, a navíc dokázali perfektně vystihnout výrazové i dynamické skoky. Poslední kompozice, Suita č. 4 G dur „Mozartiana“ Petra Iljiče Čajkovského (1840–1893), tvořila perfektní návaznost na předchozí číslo. Jedná se totiž o čtyři orchestrální úpravy, respektive variace na Mozartovy klavírní skladby (kromě III. věty, která vznikla jako úprava klavírní transkripce Mozartova moteta Ave verum corpus vytvořenou Franzem Lisztem), ale také ji Čajkovskij napsal v roce 1887 ke 100. výročí premiéry Dona Giovanniho.

filharmonie_brno_2024_mozartiana_03

Pro provedení této suity platí vše, co bylo zmíněno výše. Orchestr hrál s obdivuhodným nasazením, velice dobře vystihoval dynamické a náladové rozdíly, výborně ladil a byl sehraný, pouze v jednom ritardandu ve IV. větě chvíli trvalo, než se orchestr stoprocentně sešel. Právě poslední část se navíc vyznačovala technicky náročnými částmi, které prováděli buď jednotlivci nebo celé nástrojové slupiny. Všechny tyto části ale byly provedeny skvěle a pochvalu si zaslouží především klarinetista. Nejvíce prostoru pak dostala první houslistka, která se musela vypořádat s několika náročnými běhy (tato sólová pasáž navíc byla svojí délkou pro orchestrální skladbu lehce netypická), které – až na poslední rychlý vzestup – zahrála suverénně.

I přes naznačené nedostatky připravila Filharmonie Brno pro posluchače, zejména pro milovníky klasicistní hudby, zajímavý program s dobrým provedením jmenovaných děl. Velký podíl na tom měl zajisté dirigent Chuhei Iwasaki, který orchestr vedl pomocí velmi výrazných, přesto však naprosto přesných gest. To muzikantům dopomohlo ke skvělé energii, kterou do hraní vkládali. Taktéž sólový výkon Martiny Venc Matušínské byl na vysoké úrovni i přes několik naznačených chybiček.

Program

Lepo Sumera: Hudba pro komorní orchestr

Josef Mysliveček: Flétnový koncert D dur

Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni – předehra

Petr Iljič Čajkovskij: Suita č. 4 G dur „Mozartiana“

Martina Venc Matušínská – flétna

Filharmonie Brno

Chuhei Iwasaki – dirigent

čtvrtek 14. března 2024 v 19:00, Besední dům

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Nejčtenější

Kritika

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více