Filharmonie Brno a její exkurz do hudby tří století

16. březen 2024, 10:00
Filharmonie Brno a její exkurz do hudby tří století

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínská.

Čtvrteční večer zahájila Hudba pro komorní orchestr estonského skladatele Lepo Sumery (1950–2000). Tato dvouvětá kompozice, ve které je první část výrazně kratší a tvoří tak jakousi introdukci, se v úvodním Energicu klasicismem inspiruje v celkové formě a následujícím Cantabile pak spíše užitím pizzicata ve smyčcovém doprovodu či tzv. motivu ptačího zpěvu ve flétně. Jak už z názvu první věty vyplývá, vyžaduje se od muzikantů, aby do hry vložili potřebnou energii, což se orchestru pod Iwasakiho vedením povedlo na výbornou. A přestože svým charakterem připomínala hudbu filmovou, objevilo se v ní několik záludných rytmických míst, se kterými si ale interpreti poradili bez jakéhokoliv zaváhání. Oproti první větě vyžadovala druhá zejména hru s tónem v tišších dynamikách, aby mohl vyniknout sólový part flétny. Ten se jako sólový naplno ukázal až ve druhé větě (v první tvořil spíše součást ansámblu) a nebyl technicky, až na náhle střídání vzdálených tónů, příliš náročný. Oproti tomu ale kladl velmi velké nároky na kvalitu tónu, což ovšem nedělalo Martině Venc Matušínské žádný problém. Díky jejímu měkkému sametovému tónu mohla naplno vyniknout „nekonečná“ kantabilní melodie.

filharmonie_brno_2024_mozartiana_01

Oproti kompozici první pak byla ve Flétnovém koncertu D dur Josefa Myslivečka (1737–1781) po sólistce vyžadována technika naprosto dokonalá. V první větě, před sólovou kadencí byla při rychlém běhu oproti orchestru lehce pozadu, což se poté zopakovalo ještě v části závěrečné. Vždy se ale jednalo pouze o krátké úseky a v několika tónech se sehranost upravila. Samotná kadence proběhla technicky naprosto v pořádku, pouze několik tónů na jejím začátku lehce zašustilo. Přes tyto výtky se však Martina Venc Matušínská zhostila sólového partu dobře, zvláště s přihlédnutím k jeho náročnosti. Filharmonie Brno pod taktovou Chuheie Iwasakiho pracovala stejně jako v první skladbě večera. Dirigent výraznými gesty vytahoval pro určité momenty důležité nástrojové skupiny a skvělé sehranosti ansámblu zajisté pomohlo i velice pečlivé ukazování nástupů. K tomu se přidala výborná práce s dynamikou a výrazná crescenda i na krátkých plochách.

Provádění notorických děl je pro orchestr vždy velkou výzvou. O to víc, když jde o dílo tak známé, jako je předehra k opeře Don Giovanni Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791). Filharmonie Brno se ale této ouvertury zhostila výtečně. Muzikanti hráli čistě, byli sehraní, a navíc dokázali perfektně vystihnout výrazové i dynamické skoky. Poslední kompozice, Suita č. 4 G dur „Mozartiana“ Petra Iljiče Čajkovského (1840–1893), tvořila perfektní návaznost na předchozí číslo. Jedná se totiž o čtyři orchestrální úpravy, respektive variace na Mozartovy klavírní skladby (kromě III. věty, která vznikla jako úprava klavírní transkripce Mozartova moteta Ave verum corpus vytvořenou Franzem Lisztem), ale také ji Čajkovskij napsal v roce 1887 ke 100. výročí premiéry Dona Giovanniho.

filharmonie_brno_2024_mozartiana_03

Pro provedení této suity platí vše, co bylo zmíněno výše. Orchestr hrál s obdivuhodným nasazením, velice dobře vystihoval dynamické a náladové rozdíly, výborně ladil a byl sehraný, pouze v jednom ritardandu ve IV. větě chvíli trvalo, než se orchestr stoprocentně sešel. Právě poslední část se navíc vyznačovala technicky náročnými částmi, které prováděli buď jednotlivci nebo celé nástrojové slupiny. Všechny tyto části ale byly provedeny skvěle a pochvalu si zaslouží především klarinetista. Nejvíce prostoru pak dostala první houslistka, která se musela vypořádat s několika náročnými běhy (tato sólová pasáž navíc byla svojí délkou pro orchestrální skladbu lehce netypická), které – až na poslední rychlý vzestup – zahrála suverénně.

I přes naznačené nedostatky připravila Filharmonie Brno pro posluchače, zejména pro milovníky klasicistní hudby, zajímavý program s dobrým provedením jmenovaných děl. Velký podíl na tom měl zajisté dirigent Chuhei Iwasaki, který orchestr vedl pomocí velmi výrazných, přesto však naprosto přesných gest. To muzikantům dopomohlo ke skvělé energii, kterou do hraní vkládali. Taktéž sólový výkon Martiny Venc Matušínské byl na vysoké úrovni i přes několik naznačených chybiček.

Program

Lepo Sumera: Hudba pro komorní orchestr

Josef Mysliveček: Flétnový koncert D dur

Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni – předehra

Petr Iljič Čajkovskij: Suita č. 4 G dur „Mozartiana“

Martina Venc Matušínská – flétna

Filharmonie Brno

Chuhei Iwasaki – dirigent

čtvrtek 14. března 2024 v 19:00, Besední dům

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější

Kritika

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce