Flautas de Colores. Zapomenuté barvy starých nástrojů

Flautas de Colores. Zapomenuté barvy starých nástrojů

Flautas de Colores nejsou zdaleka jen pozvánkou do světa hispánské hudby pro zobcové flétny. Navíc je tu ještě fascinace starou hudbou, která má řadu podob. Asi nejsilněji se projevuje v objevování zapomenuté barevnosti starých nástrojů a snad také proto si mladý brněnský soubor čtyř flétnistek dal do názvu barvy.

Často se zapomíná na to, že flétnový consort obsahuje celou škálu fléten, které pokrývají široký rozsah od nejhlubších po nejvyšší polohy. Neliší se jen výškou, tedy rejstříkem, ale také barvou tónu. Čtveřice hráček Martina Komínková, Pavla Ryšavá, Helena SmékalováAnna Todorová působí při ZUŠ Veveří, přičemž první ze zmíněných Martina Komínková je také pedagožkou Konzervatoře Brno, kde vyučuje právě zobcovou flétnu. Hru na ni studovala v Krakově, Hamburku a Linci a svou činností se snaží dokazovat, že flétna je víc než jen nejlevnějším nástrojem, který rodiče pořídí svým dětem v domnění, že je to stejně za rok přestane bavit. Zobcová flétna překvapivě nekončí svoji existenci v baroku s rozmachem příčné flétny, a tak se i repertoár 20. a 21. století utěšeně hemží skladbami pro tento, zdánlivě archaický, nástroj. Tento fakt asi nejlépe dokládá nové CD Pall Mall.

Zcela přirozeně se na něm potkávají kompozice z renesančního období se soudobou hudbou. Nutno podotknout, že kvarteto si s velkým citem vybírá vděčné kompozice, které u publika fungují nezávisle na době. Stejně silně působí dlouhé souzvuky renesanční polyfonie, např. v On the Cold Ground ze sbírky The Dancing Master Johna Playforda, kde flétny v závěru vystřídá i brumendo interpretek. Trochu se mi v této souvislosti vracejí vzpomínky na někdejšího pedagoga Akademie staré hudby při Ústavu hudební vědy FF MU Andrease Kröpera a zejména jeho CD Echoes s Ivou Bittovou.

Pokud vaše nejbujnější představy končí u plastového výlisku zobcové flétny, je CD Flautas de Colores určeno právě vám. Hráčky vás rychle přesvědčí, že zažitá představa zobcové flétny je značně zkreslená. Je to totiž nástroj vhodný jak pro starou, tak pro novou hudbu, pro hudbu vysokou i lidovou a hlavně: ovládá se dechem. Takže vše, co se dá udýchat, zazpívat nebo zarytmizovat se také dříve nebo později objeví v rejstříku jeho technik.

Proto se na CD, které je v nejlepším smyslu skutečnou všehochutí, objevuje inspirace balkánským folklorem ve skladbě Jana Rokyty Balkanology, úprava jazzového standardu Paula Desmonda Take Five nebo úvodní volná Improvizace. Pro milovníky staré hudby je tu připraven Tarquinio Merula a jeho Canzona La lusignuola, několik úprav Vivaldiho a Bachových instrumentálních koncertů či už zmíněný John Playford. Okouzlujícím způsobem jim sekundují v podstatě soudobé kompozice Fliegende Fische Nicoly Termöhlenové (1979), Kadanza Wilhelma Wandera van Nieuwkerk (1955) či současné zpracování středověkého mariánského hymnu Beata Viscera op. 74 Fulvia Caldiniho.

Bylo pro mne velkým překvapením, jak dobře Flautas de Colores hrají. Jak technicky, tak z hlediska souhry nebo interpretace není souboru co vytknout. Snad jen Take five by mohlo být ledabylejší a jazzově vyžilejší, ale to u hry čtyř mladých dívek nemůžeme očekávat. Kvarteto má za sebou čtyři roky existence, během kterých na sebe už stačilo upozornit například dvěma absolutními vítězstvími v celostátním kole soutěže v komorní hře v Liberci v letech 2010 a 2013 či v rámci koncertního cyklu Barbara Maria Willi uvádí. Doufejme, že soubor v dané podobě vydrží co nejdéle a že budeme moci sledovat jeho vývoj i další kroky k popularizaci zobcové flétny jako virtuózního nástroje i neznámého repertoáru pro ni.

CD Flautas de Colores: Pall Mall. Vydáno ve spolupráci s Občanským sdružením sv. Cecílie. www.flautasdecolores.cz. TT: 43:30.

Foto archiv souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Petr Pomkla natočil pro Český rozhlas kompletní flétnové sonáty Jiřího Čarta,  v roce 2012 je vydal Radioservis na CD. Sólová nahrávka prvního flétnisty Filharmonie Brno přináší líbeznou, nekomplikovanou, ale výborně a stylově provedenou hudbu.  více

Dvanáct fantazií Georga Philippa Telemanna, šest metamorfóz Benjamina Brittena a jeden hoboj. Svou zatím poslední supraphonskou nahrávku přirovnává Vilém Veverka k sólovýstupu na osmitisícovku – je to hodně sebevědomé prohlášení, ale také oprávněné.  více

Velikonoční festival duchovní hudby pokračoval světovou premiérou kompozice Ivy Bittové Tenebrae, která kombinovala chorální nápěvy z Jistebnického kancionálu, zhudebněné verše jezuity Matěje Tannera a improvizaci. Působivé, ale i rušivé momenty se setkaly v chrámu svatého Jakuba.  více


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více