Glagolská mše s Tomášem Netopilem jako prvotřídní záležitost

Glagolská mše s Tomášem Netopilem jako prvotřídní záležitost

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilem.

„Moje inspirace se v poslední době často váže k nějaké konkrétní prostorově-poslechové zkušenosti…“ Takto se ke své tvorbě v jednom z rozhovorů vyjádřil skladatel Slavomír Hořínka (*1980), jehož orchestrální kompozice s názvem Raduj se III (2020–2021) otevřela poslední koncert velikonoční přehlídky. Dílo vzniklo během lockdownu a vychází z textu velikonočního chvalozpěvu Exsultet. Hudebně autor do sebe nechává zapadat kombinaci akordů rozložených do dvaceti taktů střídajících se v polyrytmech na způsob vyzvánění zvonů. Slavomír Hořínka však nejde tradiční cestou variací na půdorysu barokní formy ciaccony. Otáčí úhel pohledu a zaměřuje jej na vědomou redukci výchozího schématu. Tento princip se konkrétně projevuje mohutným a zvučným úvodem žesťů s bicími. Kontrast vůči nim tvoří smyčce – převážně v unisonu a později k nim přidaná lyrická flétna. Hudební tah skladatel staví mimo jiné i na rytmicko-melodicky zřetelných a velice krátkých motivech, postupně se rozrůstajících do širších ploch. Zmíněnou redukci lze tedy po určité době vnímat v ubírání zvukové intenzity pomocí odpojení některých nástrojů nebo celých nástrojových skupin. To se však po půli díla mění a dochází k vrstvení jednotlivých hudebních pásem gradujících do závěrečného akordu. Musím uznat, že protentokrát filharmonie nezahálela a provedením Hořínkovy skladby více než dostatečně obhájila své kvality. Orchestr pod dirigentskou hůlkou Tomáše Netopila fungoval a hrál jednotně, koncentrovaně se zápalem. Ať už dynamika, mnohdy dosti expresivní nástrojová sóla nebo náročné polyrytmy nebyly pro orchestr žádnými překážkami. Takto precizní nastudování totiž dávalo možnost vyniknout prostorově-poslechovým jevům – charakteristickým pro Hořínkovu tvorbu.

glagolska_mse_zaver_VFDH_2024_foto_jakub_joch_02

Glagolská mše Leoše Janáčka (1854–1928) byla poprvé provedena Filharmonickým spolkem Beseda brněnská 5. prosince 1927 v sále Stadiónu v Brně. I když by někteří měli tendenci označovat dílo za primárně duchovní (či snad liturgické), Janáčkův záměr nevyvěral přímo z náboženského přesvědčení. Mše je především koncertního rázu a sám skladatel k ní poznamenal: „Chtěl jsem zde zachytit víru v jistotu národa na podkladě ne náboženském, ale na tom mravním silném, který si bere Boha za svědka.“ Není tedy divu, že dílo je v převažující silné dynamice, obsahuje technicky a rozsahově náročné pěvecké i nástrojové party a patří ke kompozičním vrcholům svého druhu. Specifika Glagolské mše tedy kladou obrovské nároky na interprety.

Je velice milým překvapením, že i v tomto případě lze o provedení mluvit v superlativech. Sólisté se dokázali se ctí a obdivem poprat s nemilosrdnou akustikou katedrály a obrovskou zvukovou masou ze stran sboru a orchestru. Sbor vynikal zevrubně propracovanou dynamikou, intonační přesností, flexibilitou v jednotlivých barevných polohách, a především strhujícím výrazem. Obdobně bychom takto mohli mluvit i o brněnské filharmonii, která až na pár zaváhání (např. houslové sólo v části Svet) posunula svým energickým, suverénním podáním dílo na úroveň kvalitního big beatu klasické hudby. Jako jeden z vrcholů bezpochyby považuji varhanní vstupy Petra Kolaře – v interpretově podání vyznívající jako absolutní sólistická exhibice hudebně a kvalitativně obohacující celek. V určitých částech naplněných přeostřeným zvukem žesťů, maximálním hlasovým vypětím zpěváků a trefně neurvalými údery tympánů měli posluchači pocit, že se katedrála otřásá v základech. Avšak přesně tyto momenty překypující nejen hudbou, témbrem a vrcholovými výkony, ale také emocemi a Janáčkovskou syrovostí tvořily fundament hudebního zážitku. Závěrečný koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby tak můžeme vnímat jako pomyslnou třešničku a ohlédnutí za důmyslnou dramaturgií 31. ročníku věnujícího se i tématu Roku české hudby. Tu po dobu dvou týdnů reprezentovali nejen skladatelé a tituly, ale i tuzemští umělci opětovně poukazující na světové postavení české artificiální tvorby.

glagolska_mse_zaver_VFDH_2024_foto_jakub_joch_05

Program:

Slavomír Hořínka – Raduj se III, ciaccona pro orchestr

Leoš Janáček – Misa glagolskaja

Pavla Vykopalová – soprán

Jana Hrochová – mezzosoprán

Eduard Maryniuk – tenor

Jozef Benci – bas

Petr Kolař – varhany

Český filharmonický sbor Brno

Petr Fiala – sbormistr

Filharmonie Brno

Tomáš Netopil – dirigent

Neděle 7. dubna 2024 19h, katedrála sv. Petra a Pavla 

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Nejčtenější

Kritika

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více