Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.
Nejen pamětníkům název inscenace O statečném kováři správně napoví, že původní verzi příběhu na motivy Boženy Němcové proslavilo filmové zpracování z roku 1983. Tato pohádka s Pavlem Křížem v hlavní roli se pravidelně vrací na televizní obrazovky a je hitem vlastně už pro několik generací. Udatný neohrožený Mikeš s dobrým srdcem chodí světem, píská si neodolatelně nezapomenutelnou melodii a zachraňuje princezny před ukrutností Černého krále. Přece to znáte…
Muzikálová pohádka podle filmového scénáře Bohumila Steinera a Jaroslava Petříka je nyní dílem dramaturgyně Kláry Latzkové a režiséra Igora Ondříčka. Pohádka trvá přibližně půldruhé hodiny a z celkového času se bez deseti minut mluveného slova naživo pořád muzicíruje a zpívá. Ulrychova hudba tak logicky výrazně určuje náladu celého večera. Nejednu písničku divák dobře zná z oblíbeného snímku; je chvályhodné, že některá původní hudební čísla přibyla a tvůrci nevsadili jen na jakýsi automatický remake populárního filmu. Nu a přítomnost třináctičlenného živého orchestru, rezignování na možný předtočený záznam a half playback patří k dalším plusům večera.
Ulrychova hudební ražba i tady vychází z moravského folkloru, v Brně bude tento titul o to více rezonovat. Vedle cimbálu tady ovšem zazní třeba i basová kytara. Tyto nástroje v přirozeném protikladu v inscenaci hudebně určují a rozlišují dva světy – svět dobra, tedy kovářů, a svět zla zastoupený Černým králem. V duchu Ulrychovy autorské licence tady nechybí ani housle a další lidové nástroje. Zaslechnete tady violy, kontrabas, flétny, ale třeba také hoboj či kytaru a samozřejmě bicí. Písničky jsou to příjemné a nevtíravé, krystalicky prosté a ve slovníku záměrně až naivní jako celá pohádka vycházející z jasného rozlišování dobra a zla i jejich zápasu.
Jak už bylo naznačeno, na celém výsledku je příjemné a chvályhodné, že nejde o prostou recyklaci někdejšího filmového hitu. Režisér Igor Ondříček animační i digitální možnosti filmu (triky a kouzla) ve své inscenaci úspěšně nahradil důsledným zdivadelněním předváděného. Právě nápadité využívání rekvizit, kostýmů a jejich náhlých proměn, využívání obřích loutek či jevištních objektů (Černý král, železný kůň) v kombinaci s chytlavou, prostě textovanou muzikou dělá z výsledku příjemnou podívanou. Děsně jsem se bál, že tvůrci tady jako čáry máry použijí v Městském divadle Brno tolik oblíbené videoprojekce, které s doslovností a bez obrazotvornosti provedou přítomné světem kouzel. A přitom jevištní zázraky a divy tady vznikají zcela jednoduše v rámci kýžené divácké imaginace. To když Matěj balancuje na scéně s vysokým stohem pytlů s moukou, když tanečnice na čtyřikrát promění barvu kostýmu a diváka tak provede kvartetem ročních období nebo když silák Ondra zápolí s obrovským kmenem, který posléze musí odvléct tři jiní herci. Toto vše má navrch opodstatnění nejen pro uchování střídmé a nestrojené poetiky původního kouzelného pohádkového vyprávění, ale také prostoty Němcové jazyka a Ulrychovy muziky.
K dalším kladům večera pod širým nebem patří půvabná scéna Jaroslava Milfajta, které po jevišti rozmístil železné nýtované objekty, jakoby tyto ploché kovové kopce se stromečky či mlýnem na svých horizontech vyšly právě z rukou šikovného kováře, kterým Mikeš bezesporu je. Jednoduché kulisy umožňují zvraty děje zcela v duchu nepřezdobeného a účinného divadelního vyprávění.
Z této pohádky neustále prýští znamenitá hudba, která v největším partu vypravěče Krajánka nese ozvěny Ulrychova nezaměnitelného pěveckého projevu ze zmíněného filmu. V umném a silném podání Jiřího Macha je tady slyšet nejen autor muziky, ale také hercovo skvělé školení v lidovém zpěvu. Na své si tady v písničkách přijde téměř každý a diváky čekají příjemná pěvecká (nealternovaná!) vystoupení Aleše Slaniny v hlavní roli, Elišky Skálové jako princezny Elišky nebo Lucie Bergerové coby Hospodské. Pod Petrovem nyní lze zajít na prostou ale o to působivější hudební pohádkovou inscenaci.
Městské divadlo Brno
Petr Ulrych – Božena Němcová: O statečném kováři
Režie: Igor Ondříček
Úprava: Igor Ondříček, Klára Latzková
Hudební nastudování a dirigent: Petr Gablas
Scéna: Jaroslav Milfajt
Kostýmy: Roman Šolc
Choreografie: Martin Pacek
Premiéra 8. června v Biskupském dvoře Moravského zemského muzea
Zatím nebyl přidán žádný komentář..