Hororová muzikálová komedie o podivínské rodince Addamsových jako trefa do chutí a zájmu publika

2. listopad 2023, 1:00
Hororová muzikálová komedie o podivínské rodince Addamsových jako trefa do chutí a zájmu publika

Muzikálová komedie The Addams Family se stala poslední novinkou na Hudební scéně Městského divadla Brno. Diváky čeká ironická, lehce morbidní a lákavě hororová podívaná pro celou rodinu. Vznikla hudební inscenace, která servíruje slavný popkulturní fenomén dneška, dále velkou dávku nadsázky i chytlavých melodií. A o tom že je po této švihlé famílii divácký hlad, svědčí i fakt, že je třicet nabízených repríz bezmála vyprodáno…

Strašidelná Addamsova rodina, tvořená tatínkem Gomezem, maminkou Morticií, dětmi Wednesday a Pugsleyem, majordomem Lurchem, babičkou a věrným sluhou, rukou jménem Věc, je rozhodně netradiční. Sourozenci si hrají na popravu, míchají se tady čarodějné koktejly a zbožňuje se vše černé, záhrobní a mrtvé…

Addamsova rodina je v jiné optice setrvale sycený fenomén populární kultury, který udržuje u diváků setrvalou oblibu už bezmála století. Začátek tohoto příběhu se datuje do 30. let minulého století, kdy s nápadem o podivné rodince přišel ilustrátor Charles Addams. Ten vytvořil přibližně 150 obrázků, na kterých byl zobrazen opak tehdejší „klasické“ americké rodiny, a tedy zámožná skupinka lidí, kteří si neuvědomují svou vlastní excentričnost a bizarnost.

Vzniklo hned několik animovaných seriálů a také celovečerních hraných filmů a prozatím poslední v řadě je kreslená filmová verze příběhů strašidelné i zábavné rodiny z roku 2019, o dvě léta později potom následoval druhý díl. Vloni představila streamovací společnost Netflix s ohromným úspěchem prvních osm epizod výtečného seriálu Wednesday (režie Tim Burton, Gandja Monteiro a James Marshall). Seriál o chytré, sarkastické a trochu bezcitné slečně Addamsové bude letos pokračovat druhou řadou.

Muzikálová adaptace této známé látky je dílem broadwayských matadorů Marshalla Brickmana (mimo jiné stálého spolupracovníka Woodyho Allena) a Ricka Elice, kteří napsali libreto. Hudbu a písňové texty stvořil Andrew Lippa, autor písní k muzikálu Velká ryba (Big Fish), který měl českou premiéru právě v Městském divadle Brno letos v dubnu. Muzikál The Addams Family ponejprve viděli diváci v Chicagu v roce 2009. Od té doby ale brázdí svět a bylo jen otázkou času, kdy po něm sáhnou v Brně. Díky neskutečné popularitě televizní Wednesday se k muzikálu na Lidické vrátili v ten nejideálnější čas. A navrch máme na krku dušičkové období…

addams_family_2023_foto_archiv_MdB_01

I když je tady ve hře každodenní hrůzostrašná rutina rodiny, divák dopředu ví, že se jedná spíše o jakousi halloweenskou nadsázku a švandu. Atmosféra rodiny setkávající se s umrlci z příbuzenstva (ti tvoří ústřední taneční a pěvecký chór) bere za své, když mladá Wednesday domů přivede představit svého nového přítele Lucase a navrch i jeho rodiče. Zamilovaná, dříve depresivní Wednesday po svých příbuzných překvapivě žádá, aby se chovali jako normální lidé, kteří žijí mimo jejich temné rodinné sídlo.

Střet normální středostavovské americké rodiny versus Addamsovi je tady logicky zdrojem nejrůznějších dramatických eskapád. Ukazuje se, že právě Addamsovi jsou paradoxně zcela normální v základních lidských ctnostech. Mají se rádi, nelžou si, nic na sebe nehrají, jen provádějí morbidní nepochopitelné věci či adorují smrt.

Brněnští divadelníci zachovali reálie i celý vizuální punc příběhu. Děj se odehrává v New Yorku, většinou v ponurém domě Addamsových, případně na blízkém hřbitově a v Central Parku. Christoph Weyers proto navrhnul černou dekoraci obrovského domu, v němž neustále rudě planou oči vsudypřítomným skulpturám ďáblů a démonů. Zdařilá scénografie umožňuje rychlými přestavbami měnit prostředí a má na sytý divácký zážitek stejně blahodárný vliv jako kostýmy Andrey a Adély Kučerových vycházející logicky z ikonických oblečků hororové rodinky. Nápaditě kostýmovaný je sbor mrtvolně bílých duchů.

Režie Stanislava Slováka se snaží zdůraznit především zábavný rozměr kusu, v jehož brněnském provedení ale nezanikají také serióznější postřehy: že jen po tmě přichází světlo a do radosti a štěstí je občas se potřeba protrpět nebo alespoň z gruntu změnit. Slovákova inscenace se živým orchestrem šlape a její tříhodinová délka nabízí vtipnou, ironickou a lehce hororovou podívanou se skvělými melodiemi. Muzika je tady nesmírně hravá a její pomyslná nadlehčenost jde ruku v ruce s režijně rýsovanou nadsázkou story, kterou – protože jde o zavedenou značku – hrají pod anglickým názvem The Addams Family. Brněnští Addamsovi nejsou zahušťováni zbytečnými vtípky, situačního ani slovního humoru (díky novému překladu Zuzany Čtveráčkové) je tady tak akorát, i když zpočátku některé songy v češtině lehce skřípou. Vše se ale slije do vyvážené muzikálové zábavy.

Některé z hlavních rolí jsou až třikrát alternovány. Hlavní roli Gomeze Addamse si pěvecky i tanečně s bravurou užil Alan Novotný, který svým hispánským temperamentem zaplavuje jeviště. Je to zdařilý a výrazný výkon. Podobně Svetlana Janotová jako jeho choť Morticia si vychutnává přesně vedenou, místy až komiksově zahranou nadsázku této postavy, její pěvecký projev je také bez kazu. Velkou malou hvězdou představení je potom Esther Mertová jako Wednesday, která tuto posmutnělou, zaláskovanou dívčinu drží na přesné herecké uzdě utrápené, ale sebevědomé pubescentky a na opravdu perfektním pěveckém projevu. V roli Alice se suverénním výkonem blýskla Lenka Janíková stejně jako Robert Jícha coby její muž Mal. Nu a huhňavé zvuky vyrážející Lurch Ladislava Koláře je nefalšovanou třešničkou na tomto hereckém muzikálovém dortu. Vznikla zábavná show, která i přes tematický hřbitovní rozměr nabízí zcela životný rozměr muzikálu…

Foto archiv MdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Nejčtenější

Kritika

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více