Hudba olomouckých kapelníků znovu ožila

6. září 2021, 18:00
Hudba olomouckých kapelníků znovu ožila

Dvě soboty po sobě měli návštěvníci festivalu Olomoucké barokní slavnosti možnost poslechnout si díla méně známých autorů, jejichž hudba nejenže v mnoha ohledech výrazně překonávala dobový standard, ale jejichž osudy byly s Olomoucí navíc úzce spjaty.

První ze zmiňovaných a hodnocených koncertů se konal 28. srpna ve slavnostním sále Klášterního Hradiska a vystoupila na něm Musica figuralis pod vedením Marka Čermáka. Na programu byla díla Josepha Puschmanna, moravského skladatele a od roku 1777 kapelníka olomoucké katedrály. Byla by nicméně chyba domnívat se, že se jednalo pouze o lokální skladatelský talent. Puschmannovy skladby se vyskytují v mnoha evropských hudebních sbírkách a ještě předtím, než přijal službu u katedrály, působil ve službách barona Skrbenského v Hošťálkovech či jako kapelník slezského zemského hejtmana v Opavě, hraběte Ignáce Dominika Chorynského.

Festivalový koncert se zaměřil na Puschmannovu světskou tvorbu. Zazněly jeho skladby Symfonie c moll, Houslový koncert G dur a Symfonie Es dur. První titul večera, symfonie c moll, představuje zatím jedinou známou mollovou symfonii autora. Je pozoruhodná mj. svými náhlými melodickými dynamickými, rytmickými i výrazovými kontrasty. Temný a zádumčivý hudební motiv se tady v okamžiku dokáže proměnit v energickou a strhující hudební plochu s bezmála jásavým charakterem. Nejen skladatel, ale především interpreti s těmito kontrasty dokázali zručně pracovat. Ansámbl pod vedením Marka Čermáka přecházel mezi vyhrocenými dynamikami se strhující přesností a s jasným hudebním záměrem. Velkou pochvalu zaslouží také žesťová sekce v čele s lesními rohy, jejichž závěrečné „zářezy“ výtečně podtrhly např. přirozenou gradaci první věty. Puschmannova hudba však není pouze energická a dramatická, naopak, skladatel dává velký prostor také lyrickým náladám, jak je patrné např. z druhé věty Symfonie c moll, nebo ještě více z jeho Houslového koncertu G dur. V této skladbě vystoupila s tělesem Musica figuralis také houslistka Martyna Pastuzska. Puschmannův koncert využívá hojně tzv. umělých flažoletů, ze kterých staví něžné a takřka pastorální plochy. Co však osobně oceňuji na Puschmannově skladbě nejvíce, je jeho cit pro výstavbu fráze, a především jeho zacházení se sólistou. Ten zde totiž není degradován na pouhý virtuózní prvek (ačkoliv je pravda, že doba prázdné virtuozity měla teprve přijít), ale naopak mnohdy přednáší zdánlivě prosté hudební fráze, které se pozvolna rozvinou do melodické, rytmické a výrazové bohatosti. Sólistka se svého úkolu zhostila výtečně. Křehké motivy v pianissimo dynamice byly „nadýchané“ a hrány „lehkou rukou“, naopak ve vyhrocenějších částech se umělkyně nebála sáhnout k mnohem drsnějšímu hudebnímu projevu. Večer uzavřela neméně povedená Symfonie G dur, dramaturgicky šikovně zvolena na konec programu – její rychlý spád, jásavý charakter a místy strhující dramatičnost byly ideálními tečkami za vydařeným koncertem.

V pořadí druhá sobota–4. září 2021 – zavedla návštěvníky festivalu do kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů. Zde v nastudování Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíka zazněla v obnovené světové premiéře Missa Carolina barokního skladatele Philippa Jakoba Rittlera, který se až v poslední době těší zasloužené pozornosti jak odborné veřejnosti, tak interpretů. Doposud byla známější spíše jeho komornější díla, Missa Carolina tak představuje nový mezník našeho poznání této skladatelské Rittlerovy tvorby. Kromě instrumentalistů vystoupili sólisté Kateřina Šujanová (soprán), Yvetta Fendrichová (soprán), Monika Jägerová (alt), Ondřej Múčka (tenor) a Jaromír Nosek (bas).

Mši zahájila intráda v podobě Sonata à 3, ve která hned z kraje večera zazářili houslistka Elen Machová a clarinista Petr Jurášek. Ostatně žesťová sekce, která byla v díle hojně zastoupena, si celkově zaslouží velkou pochvalu. Ačkoliv na začátku mše (po chorálu) nebylo spojení žesťů a zbytku orchestru zcela přesvědčivé, prakticky záhy již všechny rytmické a intonační nečistoty vymizely. O skvělý přednes chorálu se postaral Ondřej Múčka a hned poté následovalo Kyrie a Gloria. Rittlerova hudba je myšlenkově hluboká, vážná, a přesto plná radosti – vážná polyfonní práce se zde snoubí s melodickou invencí a bohatství instrumentace zaručuje zvuk plný lesku. V rámci Graduale zazněla také Sonata la Pia Giovanniho Legrenzi s tísnivou stoupající chromatikou v závěru první části a také Ciacona in g Georga Muffata pro varhany, jejíhož provedení se chopil Marek Čermák.

obs_Societas Incognitorum_foto_daniel_berka

Také zpěváci předvedli výtečné výkony – nádhernou barvou hlasu a citlivým provedením zaujala především altistka Monika Jägerová. Výborným frázováním a prací s barvou hlasu oslnil rovněž tenorista Ondřej Múčka. Potěšil i srozumitelný a pevný bas Jaromíra Noska. Trochu nespojitě však na společných místech působily sopranistky. Zatímco se každá sama za sebe mohla pyšnit kvalitním nastudováním a hezkou barvou hlasu, ve společných částech jako by právě barvy hlasů obou zpěvaček šly proti sobě. Rozhodně se však nejednalo o zásadní nedostatek a věřím, že v řadách posluchačů se najdou i tací, kterým naopak harmonie sopránů veskrze lahodila. Zmínku si zaslouží také sborové části, ve kterých Rittlerova hudba dosahovala obzvláštního lesku a dramatického účinku.

Sobotní koncerty Olomouckého barokního festivalu představily v provedení dvou různých hudebních těles hudbu zatím nepříliš známých, avšak bezpochyby pozoruhodných autorů, jejichž dílo by mohlo (a vpravdě i mělo!) být vítaným obohacením i dalších hudebních programů a festivalů. Tváří v tvář nepopiratelné kvalitě skladeb Philippa Jakoba Rittlera a Josepha Puschmanna se zdá skoro nemyslitelným, že by taková hudba měla znovu upadnout v zapomnění.

Pocta Josephu Puschmannovi – 28. 8. 2021

Martyna Pastuzska – sólistka housle

Marek Čermák – umělecký vedoucí

Musica figuralis

Obsazení:

Hoboje: Małgorzata Kluźniak, Petra Karpíšková

Fagot: Petr Budín

Lesní rohy: Rudolf Linner, Juraj Ofúkaný

Klariny: Petr Jurášek, Karel Beránek

Housle: Martyna Pastuszka, Aleksandra Radwańska,

Bartłomiej Fraś, Dominika Małecka,

Antonina Krzyżowska, Vojtěch Zajíc

Viola: Martin Stupka

Violoncello: Petr Mašlaň

Violon: Ján Krigovský

Tympány: Lukáš Krejčí

Cembalo: Marek Čermák

Program koncertu:

Joseph Puschmann (1738-1794)

Symfonie c moll

Houslový koncert G dur

Symfonie Es dur

 

Missa Carolina – 4. 9. 2021

Intrada: P. J. Rittler (1639? - 1690) - Sonata à 3

Introitus: Statuit ei Dominus (Chorál)

Kyrie, Gloria: P. J. Rittler – Missa Carolina

Graduale: Giovanni Legrenzi (1626 –1690) – Sonata la Pia à 2

Credo: P. J. Rittler – Missa Carolina

Ofertorium: Georg Muffat (1653 –1704) – Ciacona in g (organo solo)

Sanctus: P. J. Rittler – Missa Carolina

Communio: Fidelis servus (Chorál)

Agnus Dei, Dona nobis: P. J. Rittler – Missa Carolina

Soli:

Kateřina Šujanová – soprán

Yvetta Fendrichová – soprán

Monika Jägerová – alt,

Ondřej Múčka – tenor

Jaromír Nosek – bas

 Sbor:

Aneta Podracká Bendová – soprán

Linda Nepivodová – soprán

Tamara Kubandová – alt

Ivan Nepivoda – tenor

Martin Šujan – bas

 Orchestr:

Clarina: Petr Jurášek, Jaroslav Kocůrek

Cink: Richard Šeda, Barbora Mišoňová

Trombon: Ondřej Sokol, Stanislav Penk, Pavel Novotný

Housle: Elen Machová, Eva Kalová

Viola: Veronika Svačinová, Braňo Larich, František Kuncl

Varhanní pozitiv: Marek Čermák

Violoncello: Dalibor Pimek

Violon: Lukáš Verner

Foto Daniel Berka

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Nejčtenější

Kritika

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více