Hudební inventury Ensemble Opera Diversa

Hudební inventury Ensemble Opera Diversa

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa Quartet: Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin Opršál, Martin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.

hudebni_inventura_EOD_2024_foto_marek_olbrzymek_04

Jako první ve světové premiéře zazněl písňový cyklus Shifting Sands (2024) autora Miloše Orsona Štědroně (*1973). Pět částí zkomponovaných na texty brněnského básníka Ivana Blatného (1919–1990) odráží jeho svébytný styl kombinující jazyky (např. čeština, angličtina, němčina hned v úvodní skladbě), ale i různorodé směry jako surrealismus nebo dadaismus s občasnými autobiografickými vzpomínkami. Skladatel složil hned dvě verze cyklu: pro soprán a klavír, která zazněla na koncertě, a také variantu pro bicí nástroje (ossia). Polystylovost textů se propíjí i do hudební složky, v níž jednotlivé písně balancují na pomezí árie, chansonu, swingu, ale třeba i valčíku. Odlehčený charakter díla vyvažuje náročná technická stránka, se kterou si zpěvačka Aneta Podracká Bendová a klavíristka Tereza Plešáková výtečně poradily. Precizní výslovnost, sytost hlasu a zevrubná práce s (nejen) hudebními myšlenkami dominovaly přednesu sopranistky, který citlivým, avšak přesvědčivým doprovodem podpořila Tereza Plešáková.

Druhá světová premiéra večera vzešla z pera pedagoga a skladatele Slavomíra Hořínky (*1980). Napsaná je pro smyčcové kvarteto a nese název Four (2020). Skladba vznikla pro kvartetní soutěž festivalu Pražské jaro 2021, ale svého uvedení se dočkala až teď. Může se zdát, že název odkazuje na samotné obsazení smyčcového kvarteta, ale není tomu tak. Four naznačuje tónový materiál – pouhé čtyři tóny – na kterých autor kompozici postavil. „Vnitřně je členěna do dvou dílů: pomalé konceptuální plochy a části založené na rychlém pohybu, která jako zlatá nit prochází všemi nástroji souboru. Její poslech bych přirovnal k pohledu do – tu pomalu, tu rychle – otáčeného kaleidoskopu nebo rozostřenému zahledění se z okénka vlaku projíždějícího krajinou,“ popisuje Slavomír Hořínka. V případě této malé formy lze mluvit o jistém zachycení momentu – nálady, který je hudebně vyjádřen hrou s tóny, barvou a prostorem. V aule rektorátu VUT celému okamžiku dopomáhala akustika, přesněji delší dozvuk, v němž se hudební materiál po zvukové stránce příjemně prolínal. Nastudování ani vlastnímu provedení Diversa Quartet není co vytknout.

hudebni_inventura_EOD_2024_foto_marek_olbrzymek_01

Šest starobylých miniatur pro smyčcové trio pražského autora Hanuše Bartoně (1960–2023), mimo jiné žáka Svatopluka Havelky, v programu zastupovalo opět odlehčenější charakter hudby plný vtipu a sarkasmu (možno říci i recese). Sám autor ve svém komentáři ke kompozici zmiňuje, že cílem bylo si odpočinout od požadavků kladených na skladatele a interprety soudobé hudby. Proto chtěl složit jednoduchou, tradičněji orientovanou skladbu, kde se inspiroval lidovou i klasickou hudbou a pracoval s prostými melodickými a rytmickými nápady. Dílo vzniklo z podnětu autorova spolužáka, houslisty Petra Matějáka, který se s Českým smyčcovým triem zasloužil o jeho premiéru na festivalu Třídenní plus v roce 2004. Houslistka Barbara Tolarová předvedla svůj um v prozpívanýchsólových vstupech, například v prvním díle Pastorela, kterou hned vzápětí vystřídala druhá část s názvem Kanec a jeho tanec. Zde trio výtečně přednesem vystihlo buranský ráz této věty. Sólově se publiku představil i violista David Křivský, v jehož partu v části Pořád dokola zazníval neustále se opakující motiv. Muzikantský humor odkazující na kompoziční klišé tak prochází celou Bartoňovou kompozicí, v níž každá z vět v sobě ukrývá jeden princip, na kterém je vystavěna.

Závěr patřil již zmiňovanému skladateli Svatopluku Havelkovi (1925–2009) a jeho Parénéze (1993) – pětidílný cyklus zkomponovaný na řecké překlady biblických epištol pro soprán, klavír a bicí nástroje. Dílo je specifické nejen svým obsazením a textovou složkou, ale také druhou možností provedení, kdy texty lze mezi jednotlivými částmi pouze recitovat. V případě recenzovaného koncertu jsme však vyslechli variantu se zpěvem v podání Anety Podracké Bendové za doprovodu klavíristky Plešákové a OK Percussion Duo. Havelkův žák Hanuš Bartoň v komentáři k Parénéze vyzdvihuje autorův „neobyčejný cit pro barevné možnosti nástrojů“ a dodává, že „neustále překvapuje zvukovou představivostí a udivuje schopností rytmicky vynalézavého členění spojit zdánlivě historicky vyčerpané principy s originálním a zcela soudobým pojetím v organicky přesvědčivý celek.“ Zmíněných barevných možností nástrojů si posluchači mohli všimnout již od prvních tónů, primárně v nápaditých nástrojových kombinacích. Kupříkladu klavír v průběhu díla zastává několik funkcí – doprovodnou, barevnou, rytmickou, ale také rovnocennou vůči sopránu (například v quasi duetech). Zároveň je však motivicky a témbrově propojený s perkusemi, od nichž přebírá jednotlivé hudební nápady (rytmicko-melodické motivy). Samotná bicí sekce v každé z částí je instrumentačně proměněna, důležitou roli však bezesporu hrají nástroje jako marimba a vibrafon. Bez povšimnutí nezůstaly ani techniky a způsoby hry na nástroje. Za všechny zmíním hru smyčcem na kovové kameny melodických bicích vytvářející ojedinělý tónový odstín. Výkon interpretů lze označit za působivý, technicky a intonačně přesný, výrazově suverénní i přes občasná hluchá místa, v nichž zpěvaččin hlas zanikal pod nástrojovou vrstvou. To však zapříčiňovala akustika prostoru, nikoliv samotné provedení.

hudebni_inventura_EOD_2024_foto_marek_olbrzymek_02

Nebát se zariskovat a vytáhnout dávno zapomenuté či oslovit soudobé tvůrce a vložit důvěru do jejich skladatelské invence – tím se vyznačuje koncertní řada Hudebních inventur, která si díky své promyšlené dramaturgii a kvalitním uměleckým výkonům rozhodně zaslouží pozornost.

Program:

Miloš Orson Štědroň: Shifting Sands pro soprán a klavír, premiéra

Slavomír Hořínka: Four pro smyčcové kvarteto, premiéra

Hanuš Bartoň: Šest starobylých miniatur pro smyčcové trio

Svatopluk Havelka: Parénéze pro komorní ansámbl

Aneta Podracká Bendová – soprán

Tereza Plešáková – klavír

OK Percussion Duo (Martin Opršál, Martin Kleibl)

Diversa Quartet

Barbara Tolarová – 1. housle

Jan Bělohlávek – 2. housle

David Křivský – viola

Iva Wiesnerová – violoncello

Středa 29. května 2024 v 19:00, aula rektorátu VUT Brno

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější

Kritika

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce