Inkluze ticha od BCO v Huse na provázku

Inkluze ticha od BCO v Huse na provázku

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdr.

Večer zahájil cyklus písní Židovské sny (Chalomot jehudi’im) pro soprán a smyčcový orchestr skladatele Jana Duška. Dílo vzniklo roku 2008 a ještě v témže roce bylo provedeno Orchestrem BERG – ostatně právě v soutěži tohoto souboru NUBERG 2008 získala skladba Cenu veřejnosti a o rok později i Cenu Gideona Kleina. Cyklus obsahuje sedm části – Představení zvané budoucnost, Vzpomínka na lásku, Hladina vody, Déšť na bitevním poli, Intermezzo, Doprovoď mě a Jerusalém. Každá z nich staví na nějakém výrazném barevném, melodickém či harmonickém postupu. Kupříkladu úvod Deště na bitevním poli doprovázejí pravidelné kapky pizzicata smyčcové sekce, nad kterými se klenou teskné melodie violoncella a lyrického sopránu. Symbolismus je inherentní součástí díla a jak ostatně autor dodává: „Klarinet a violoncello představují naději a smrt a vytvářejí tak kontrapunkt sólovému sopránu – člověku.

Těchto partů se chopili violoncellista Josef Klíč, klarinetista Marek Pavíček a Irena Troupová. Hudebníci interpretovali svoje role s expresivitou a citem pro frázování melodie. Povedené bylo také provedení orchestru, ze kterého tu a tam navíc vystupovaly sólové úseky. Skvělý byl kupříkladu duet Josefa Klíče a koncertního mistra Lukáše Mika v Intermezzu. Výraznou pochvalu si zaslouží také kontrabasista Michal Pokorný, který se musel potýkat s nepříjemně dlouhými tóny v absurdně tichém pianissimu (Vzpomínka na lásku), což zvládl s maximální kontrolou smyčce a bez sebemenšího záchvěvu tónu. Pěveckého partu se Irena Troupová zhostila s grácií, ačkoliv byla zjevně jistější v nižších polohách. V těch vyšších se u zpěvačky občas projevila nestabilita tónu a částečně nedostatečná dynamika, která vyústila v nižší průraznost sólového partu. Rozhodně však excelovala tam, kde se jemná barva jejího hlasu setkala s lyrickými úseky díla. Výraznou pochvalu si zaslouží také precizní artikulace.

bco_inkluze_ticha_Foto_jan_prokopius_02

Pro violoncellistu Josefa Klíče byly nicméně Židovské sny pouhým rozehřátím před jeho hlavním interpretačním počinem, který tvořila Noční hudba: Hlas v listí od Dmitrije Janova-Janovského. S trochou nadsázky lze říci, že dílo je spíše sólovým recitálem na barevném pozadí komorního orchestru. Prakticky výhradně part violoncella je vždy melodicky souvislý a nese hlavní sdělení, orchestr jej pouze odívá do osobitých hudebních barev. Josef Klíč má s dílem zkušenosti a spolu s Brno Contemporary Orchestra jej nastudoval již roku 2015. Sólistův výkon lze bez uzardění hodnotit superlativy. Violoncellistův cit pro zpěvnost melodické linky, stejně jako pro její dynamickou a výrazovou pestrost se projevoval prakticky po celou dobu skladby a tato interpretace dodala dílu přirozenou gradaci. Samotný závěr patřil nahrávce lidového zpěvu uzbeckých žen, jehož text v programu však naneštěstí chyběl.

Patrně nejexpresivnější částí programu se stalo Eufemias mysterion pro soprán a komorní orchestr Miloslava Kabeláče, ačkoliv v rámci celého programu nelze mluvit o tak zásadním dramaturgickém zvratu. Kabeláčovo dílo je charakteristické modální, živou a místy ostře kontrastní fakturou s výrazným motivem bicích a klavíru. Orchestr dílo pod vedením Pavla Šnajdra nastudoval kvalitně, ale možná by celkovému vyznění prospělo o něco více vnitřního pohybu a uvolněnosti na úkor přesného dodržování dob. Snad by tím dosáhlo ještě větší expresivity, která by jednotlivým kontrastním plochám dodala bohatší hudební účinek. Irena Troupová byla dostatečně expresivní, ačkoliv právě výšky, které zde byly zastoupeny relativně hojně, by si zasloužily ještě silnější průraznost.

bco_inkluze_ticha_Foto_jan_prokopius_03

Závěr koncertu patřil premiérované skladbě Jany Vöröšové Bau mir ein Haus podle básně Hilde Domin. Skladba je svým charakterem převážně lyrická, výrazně melodická a s celou řadou kontrastních ploch. Skladatelka v ní pracuje i s prvky grotesky. Na několika místech se přibližuje až k hranici kýče, tu však nikdy nepřekračuje. Pochvalu si zaslouží také výrazná barevnost faktury, která povedeně doplňovala hlas Ireny Troupové. Právě pro ni se jednalo o ideální dílo, kde mohla naplno využít měkkosti a křehkosti svého hlasu, čímž umocnila onu inherentní lyriku skladby.

Soubor Brno Contemporary Orchestra zahájil svoji 11. koncertní sezonu pokorně a spíše kontemplativně. Zásadní směřování mu určil právě onen dedikační charakter večera, který připomínal nejen Annu Ticho. Cílem nadcházející sezony je velký příslib „oživování a hledání původního významu nadužívaných pojmů, které vybízejí k novým čtením a novým poslechům“.

Jan Dušek: Židovské sny

Dmitrij Janov-Janovskij: Hlasy v listí

Miloslav Kabeláč: Mysterium ticha

Jana Vöröšová: Bau mir ein Haus

Brno Contemporary Orchestra

Irena Troupová, zpěv

Josef Klíč, violoncello

Pavel Šnajdr, dirigent

Divadlo Husa na Provázku, Brno

21.11.2022 v 19:30

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Nejčtenější

Kritika

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více