Koncerty na Hudební fakultě JAMU mívají málem rodinnou atmosféru, i když se samozřejmě nejedná o žádně domácí muzicírování. Janáček Ensemble včera provedl tři komorní díla, která spolu komunikovala víc formou než náladou.
Janáček Ensemble je komorní sdružení hráčů na dechové nástroje vedené Vítem Spilkou. Všichni jeho členové učí na JAMU, případně hrají také v jiných orchestrech. Je rozhodně potěšující, že kromě této činnosti pěstují i komorní večery – prospívá to hudebníkům i obecenstvu. Kromě kmenových členů (Jurij Likin – hoboj, Martin Polák a Vít Spilka – klarinety, Roman Novozámský – fagot, Karel Hofmann – lesní roh), jej můžeme slýchat i s mnohými hosty a tak tomu bylo i na včerejším koncertu.
Vystoupení Janáček Ensemble mělo vcelku logickou, i když přece jen poněkud neurovnanou dramaturgii. Na prvním místě jsme slyšeli Oktet-Partitu Es dur op. 79 Františka Vincence Kramáře, k rozšířenému obsazení ansámblu se přidal i kontrafagot předepsaný ad libitum. Devět dechových nástrojů je podle mého soudu maximum pro velikost Koncertního sálu JAMU, zvuková intenzita byla na poměry komorní hudby dost vysoká (ale ne přehnaná, prostě těsně pod horní hranicí). Janáček Ensemble hrál s radostí a svižně, čtyřvětá Kramářova skladba zněla svěže a pěkně ubíhala.
Následující Divertimento pro dechové nástroje Gideona Kleina nás přeneslo skoro o sto padesát let blíže k současnosti. Obě skladby spojovala především čtyřvětá struktura včetně charakteru druhé věty, která se i v Kleinově Divertimentu blížila k menuetu, a pomalé třetí věty. Změna hudební nálady byla proti tomu poměrně prudká. Publikum se ale adaptovalo rychle, i když za sebe musím říct, že se mi trošku vytratil předchozí oktet, což je škoda. Možná by nebylo marné uvést jej až v závěru, jak bylo uvedeno na facebookové pozvánce i plakátu (L. Janáček: Concertino, G. Klein: Divertimento, F. V. Kramář – Krömmer: Nonet Es dur). Těžko ale říct, muselo by se to vyzkoušet.
V Concertinu pro klavír a komorní soubor se k části Janáček Ensemble připojil kromě hostujících smyčců také klavírista Jan Jiraský. Skladba pěkně gradovala od úvodu klavíru s lesním rohem až po efektní závěrečné tutti, kterým také celý koncert logicky vyvrcholil. Pokud by to bylo technicky možné, snažil bych se takto krátké večery (ani ne hodina hudby) uvádět bez přestávky – pauza sevřený program zbytečně rozmělňuje. To je snad jediná podstatnější věc, kterou bych večeru vytknul.
František Vincenc Kramář: Oktet-Partita Es dur op. 79, Gideon Klein: Divertimento, Leoš Janáček: Concertino pro klavír a komorní soubor. Janáček Ensemble a hosté, Jan Jiraský – klavír. 8. 10. 2014, HF JAMU, Brno.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..