Janáčkova Šárka: Nová instrumentace a zaneprázdněný život s moderní technikou

23. listopad 2018, 17:00
Janáčkova Šárka: Nová instrumentace a zaneprázdněný život s moderní technikou

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno 2018 vybírá do programu to nejlepší z evropských operních domů, ale i ze souborů domácích a brněnských. Proto není divu, že v nabídce nechyběl ani Ensemble Opera Diversa. V nastudování dirigentky Gabriely Tardonové a v režii Kristiany Belcredi připravil soubor v divadelním sále Reduty premiéru Janáčkovy Šárky a to ve zcela nové, odvážné instrumentaci Ondřeje Kyase.

Nedlouhá operní předloha má rychlý spád a dějové zvraty přicházejí jeden za druhým. Míra modernizace takového materiálu je do jisté míry nezbytná, aby zůstala dnešní výpovědní hodnota. Nejde ani tak o to, aby přesně vystihovala libreto doslovně, avšak stále musí dávat smysl a držet myšlenkovou linku. Kristiana Belcredi zasadila děj do studeného kancelářského prostoru. Zde zaneprázdněný Přemysl s telefonem na uchu a za stolem rozhoduje o zrušení výsadních postů žen. Trutův mlat se blyští ve skleněné vitríně. Účastníci Libušina pohřbu věnují smutečním kondolencím jen minimální úsilí a po zbytek času řeší své pracovní a osobní záležitosti. Motiv „zaneprázdněného života“ s komunikačním zařízením v ruce protkává vlastně celý děj. Koneckonců i závěrečné Hlásejte světu lásky div sbor v reálném čase sdílí na sociální sítě.

Režie nabídla několik vrcholů i překvapivých řešení. Belcredi výborně pracovala se světlem, které silně vykreslilo například okamžik Ctiradova skonu a procitnutí Šárčiny viny. Každý při jedné straně zdi tady padají k zemi. Vizuální stránku zajímavě doplnily také kostýmy. Zatímco muži zůstali po celou dobu sešněrováni v jednom obleku, z žen ve formálních kostýmcích, odrážejících jejich emancipovanost, se staly divoženky ve skupině punkových přívrženců.

Snad nejočekávanějším aspektem premiérového večera byl právě nový háv původní instrumentace. Přepisovat Janáčka je úkol velmi nesnadný. Zasahovat do takové interpretační stopy i autorského patriotismu může být velmi nevděčné, až nebezpečné. Skladatel Ondřej Kyas však projevil nesmírnou citlivost instrumentace sobě vlastní i pro dílo samotné. Přes původní záměr nakonec ponechal smyčce a fakturu doplnil o kytaru, basovou kytaru (kterou také sám interpretoval) a harfu, která tyto složky příjemně propojovala. Barvitost obsazení a inovace s maximálním respektem k originálu získala na svěžesti a nová orchestrace vykrystalizovala z Janáčkových postupů novou zvukomalebnost. A přesto Kyasova Šárka zůstala Šárkou Janáčkovou. Gabriela Tardonová pak dala provedení s výborně sehraným orchestrem švih a péči o každou frázi.

Role Ctirada je nesmírně pěvecky nesmírně náročná a najít vhodného představitele zračí pro inscenaci určité riziko. Ctiradovým interpretem se v této inscenaci stal Dušan Růžička a nutno mu vyjádřit poklonu. Party tak obtížné intonačně i výrazově přednesl výborně pěvecky, herecky zase přesvědčivě a důstojně. Růžička si ve vypjatých pasážích zachoval příjemnou kultivovanost a volnost hlasu. Přesností, skvělou deklamací, a především nádhernou barvou hlasu vynikal i Roman Hoza v roli Přemysla. Výrazově a dle role adekvátně hrdě působila i představitelka Šárky Iveta Jiříková. Její part měl velké nároky na široký hlasový rozsah, kterým pěvkyně bezesporu oplývá. Výborně vyzněla i všechna piana polohovaná poměrně nízko, vysoké tóny však už byly na tak malý prostor poněkud přeostřené a málo srozumitelné. Možnostem zpěvaččina hlasovému fondu takto byla role a její inscenační směřování zkrátka trochu malá. Sborová složka byla sestavena pro tuto inscenaci zcela nově. Přesto byl sbor pod vedením Kataríny Duchoňové perfektně sezpívaný, malé obsazení bylo barevně vyvážené a vzhledem k mladosti hlasů byl zvuk transparentní.

I přes jistá režijní úskalí vyzněla Šárka v Kyasově bravurní instrumentaci příhodně. Je nanejvýš pochvalné, že si tak prestižní festival zachovává i tuto domácí tvář a ke spolupráci zve vedle světových těles i ty sobě nejbližší. Na kvalitě ani renomé mu to neubírá. Naopak všechny domácí instituce, které věnují Leoši Janáčkovi svoji interpretační stopu, záslužně spojuje.

Leoš Janáček: Šárka

Premiéra 22. listopadu v rámci festivalu Janáček Brno 2018 v sále divadla Reduta.
Ensemble Opera Diversa
Dirigent: Gabriela Tardonová
Režie Kristiana Belcredi
Scéna: Sylva Marková
Kostýmy: Eliška Ondráčková
Sbormistr: Katarína Duchoňová
Šárka: Iveta Jiříková
Ctirad: Dušan Růžička
Přemysl: Roman Hoza
Lumír: Pavel Valenta

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Nejčtenější

Kritika

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více