Izraelské těleso Jerusalem Quartet patří po dlouhá léta k předním světovým interpretům kvartetní tvorby a v současné době se jedná o jeden z nejcitovanějších ansámblů komorní hudby. Na festivalu Concentus Moraviae vystoupili houslisté Alexander Pavlovsky, Sergei Bresler, violista Ori Kam a violoncellista Kyril Zlotnikov včera ve velkém zámeckém sále mikulovského zámku s programem časově se rozprostírajícím od Josepha Haydna až po Bélu Bartóka. Záštitu koncertu udělil velvyslanec Izraele v České republice J. E. Daniel Meron.
Večer zahájil Smyčcový kvartet G dur op. 76, č. 1 Josepha Haydna. Již od prvních tónů bylo zřejmé, že cílem tělesa – alespoň v případě Haydnova kvartetu – je nabídnout kultivovaný zvuk vídeňského klasicismu s jeho čistými liniemi, sentimentální sladkostí a průzračnou lehkostí. Obzvláště působivé byly charakteristické klasicistní vzdechy houslí v provedení Alexandera Pavlovského. Silnou stránkou interpretace byla především práce s tempem a dynamikou – veškerá rubata a jemná pozastavení, která hudebníci ve skladbě vytvořili, také podobným způsobem jednomyslně rozvedli. I na hudebním humoru – další důležité stránce Haydnova kompozičního mistrovství – si dali interpreti záležet. Elegantní klasicistní finesy střídaly náhlé extatické výboje rozverné hudby, která tvořila se zbytkem komický kontrast. Pochvalu zaslouží, že hudebníci zůstávali po celou dobu věrni stylově vybroušenému přednesu. O to větší očekávaní vzbuzoval nadcházející Smyčcový kvartet č. 2 Es dur, op. 26 Ericha Wolfganga Korngolda, známého dodnes především jako průkopníka filmové hudby v první polovině dvacátého století.
Již úvodní část druhého smyčcového kvartetu ozřejmila, proč právě Korngoldova hudba doprovázela na cestě ke slávě hvězdy stříbrného plátna. Autorův charakteristický instrumentační a melodický styl – jehož reminiscence se objevují i u dalších hollywoodských skladatelů v první polovině dvacátého století – umně balancuje na hraně hřejivých vyznání a náhlých kontrastních ploch využívajících rozšířené harmonie. Rozhodně se však Korngoldův smyčcový kvartet nedá označit za expresivní dílo a hudebníci tak překročili dlouhý brod dělící dobu Josepha Haydna a Ericha Wolfganga Korngolda takříkajíc suchou nohou. Ostatně již ve druhé větě Intermezzo vysvítá na povrch lehkost, elegance a snad i jistá taneční hravost nejen Korngoldovy hudby, ale obzvláště hudebního nastudování v podání Jerusalem Quartet. Právě vhodně zvolenou mírou expresivity, která nedosahovala nejvyhrocenějších poloh se podařilo spojit časově i stylově vzdálená díla.
Totéž platí i pro nejmodernější kompozici večera Smyčcový kvartet č. 4 maďarského hudebního skladatele Bély Bartóka. Ačkoliv skladatelovo dílo hovoří k posluchačům do značné míry odlišným kompozičním jazykem, díky citlivé interpretaci Jerusalem Quartet zůstávalo hudební sdělení stále v těsném spojení se skladbami Josepha Haydna i Ericha Wolfganga Korngolda. Nepochybně také z důvodu jednoty zvolili interpreti čtvrtý smyčcový kvartet, který staví svůj hudební účinek jak na prvcích moderní harmonie a maďarské lidové tvorby, tak i na klasicko-romantickém hudebním ideálu. Právě v posledním díle večera se nejvíce projevila rytmická souhra tělesa v rubatových částech a společných glissandech v první části Allegro. Rytmicky pulsující úseky ve druhé, čtvrté a páté větě plnily svůj dramatický účel, ale nikdy se zcela nepřehouply do násilné expresivity. Naopak dlouhým melancholickým úsekům dali hudebníci vyniknout právě ve třetí větě, kde vlivem promyšlené práce s dynamikou zůstal sál i po skončení části napnutý očekáváním. Po závěrečné páté větě s výraznými přiznávkami a charakteristickým tanečním rytmem přišel ještě přídavek z Pěti kusů pro smyčcové kvarteto Ervína Schulhoffa a sladce bolestná druhá věta z Dvořákova „amerického“ Smyčcového kvartetu č. 12.
Jerusalem Quartet svým sladkým, kultivovaným a elegantním zvukem – který se hudebníkům navíc bez obtíží podařilo propašovat i do kompozičně zcela odlišných hudebních děl – nabídl pohled do mezinárodní ligy světa komorní hudby. Ani zdaleka se však nejedná o jediné světové těleso, které v rámci festivalu Concentus Moraviae vystoupí. Pro možná srovnání tak nebude třeba chodit daleko.
Jerusalem Quartet
Program:
Joseph Haydn: Smyčcový kvartet č. 1 G dur, op. 76
Erich Wolfgang Korngold: Smyčcový kvartet č. 2 Es dur, op. 26
Béla Bartók: Smyčcový kvartet č. 4
Neděle 9. června 2019, Velký zámecký sál, Mikulov
Zatím nebyl přidán žádný komentář..