Jubilující festival Dokořán 2023: hold různým podobám hudebního divadla

Jubilující festival Dokořán 2023: hold různým podobám hudebního divadla

Brněnský festival Dokořán u nás tvoří jediný průřez tím nejzajímavějším ze žánru tuzemského i zahraničního hudebního divadla. Nesoutěžní přehlídka Městského divadla Brno se uskutečnila v pěti dnech mezi 9. a 13. červnem 2023. Na dvou scénách pořadatelského divadelního domu na Lidické ulici se prostřídalo šest tuzemských a dva zahraniční divadelní soubory. A co vše jubilejní, desátý ročník tohoto festivalu sdělil?

Od někdejšího spíše nahodilého svozu českých divadel, která hrají, zpívají a tančí, se od roku 2005 (festival měl přestávky a nekonal se periodicky každý rok) nesoutěžní přehlídka zajímavě vyprofilovala. Zdaleka už nejde jen o divácky vábivé muzikálové a operetní tituly domácí provenience jako tomu bylo kdysi dříve. Festival se stal mezinárodním a už před několika lety zaujal silnou pozici na brněnské divadelní mapě a vlastně v celém tuzemském festivalovém kalendáři. Celou tuto letní akci lze vnímat jako logický a potřebný pendant k jarním přehlídce Divadelní svět Brno. Jde o dva nejvýznamnější divadelní festivaly ve městě zeširoka otevřené zdejšímu publiku.

A pokud dříve měli návštěvníci této jedinečně profilované akce (oprávněný dojem), že festival Dokořán je synonymem muzikálu, dnes už to zdaleka neplatí. Programová nabídka ukazuje mimořádně širokou škálu možností a podob nejen tuzemského hudebního divadla. Ambiciózní pořadatelství Městskému divadlu Brno po právu náleží, neboť tato instituce je nejen odborníky ale i vděčným a houfně se rojícím publikem vnímána jako hegemon i záruka špičkové kvality právě v oblasti hudebního divadla. A díky tomu, že brněnské Dokořán není jenom pětidenní kumulací čistokrevného muzikálu, jde ve výsledku o příjemně rozmanitou přehlídku pro všechny diváky, kteří mají rádi, když se z jeviště nese i něco (nejlépe) z živé muziky a zpívaného slova.

A právě díky pestré dramaturgii se v Brně nyní střídají velké i komorní muzikály, nejzajímavější lokálními produkce současnosti, klasické tituly s drobnou alternativou žánru, kterou třeba letos hned na rozjezd reprezentoval titul Pudl a pudr od Heleny Koblischkové v režii Petra Haška a v produkci pražských Geisslers Hofcomoedianten.  Operně muzikálová mystifikace přehlíží fantastické počátky barokního divadla v Čechách. Zařazení  podobných pomezních žánrů ukazuje, že festivalová dramaturgie je opravdu hutná a pestrá. Ostatně ještě výmluvněji toto tvrzení dokládá zařazení inscenace loutkářů z kultovní plzeňské Alfy, která v Brně o víkendu nabídla představení Pozor, Zorro! Několik herců a hudebníků spolu s osmdesátkou loutek uvedlo padesátiminutové dílko Víta Peřiny, Tomáše Dvořáka a Ivana Nesvedy, které přišlo na svět ještě v prosinci roku 2019, ale inscenace byla díky covidové uzávěře posléze „zamražená.“ Festival Dokořán tedy dává prostor také divadlu pro děti, které se při plzeňské produkci bavily mexickými rytmy z pera hudebního skladatele Vratislava Šrámka a nadšeným energickým muzicírováním herců na jevišti a také slovní hatmatilkou, tedy češtinou zpotvořenou španělsky. Slavný hrdina s černou páskou přes oči tady ztělesňuje zejména příliv švandy a bujaré zábavy. A festivalovému rozpětí svědčí i hudební divadlo pro děti předškolního věku.

dokoran_2023_elizabeth

Samozřejmě také letos tvořily těžiště nabídky nebývale velké produkce: slavný Jesus Christ Superstar ze Záhřebu, romantická Elisabeth z Plzně či Frankensteinova nevěsta z německého Ingoldstadtu. A právě legendární rocková opera na novozákonní téma z nabídky hostujících souborů patřila k divácky nejlákavějšímu a byla též nejrychleji vyprodaná. Chorvaté se zasloužili o další superlativy a se 120 účinkujícími šlo letos také o nejpočetnější inscenaci festivalu, co se herců i hudebníků orchestru týče. Brno zažilo velkolepou šou, kterou vytvořili Damir Lončar (režisér), Dinko Appelt (dirigent), Leo Mujić (chorografie), Ivo Knezović (scéna) a Mirjana Zagorec (kostýmy). Legendární muzikál Andrew Lloyd Webbera a libretisty Tima Riceho patří v tuzemsku k vyhledávaným trvalkám a s úspěchem jej uvádělo i hostovské Městské divadlo Brno. Záhřebská produkce v angličtině ukázala, že o zahraniční divadlo v tomto žánru je v tuzemsku nebývalý zájem. Tento typ divadla byl proveden s perfekcí účinkujících v hlavních rolích. F. Hozjak jako Ježíš, F. P. Medvešek v roli Jidáše a V. Winter coby Máří Magdalena se představili jako nosné herecké trio s nebývalými hlasy a suverénním projevem. Zážitkem však byl také I. Drvenkar jako Pilát, A. Turner s J. Kovačićem jako Kaifáš s Anášem a už tradičně pobavil jako Král Herodes D. Bratulić. Navrch připočtěte temperamentní výtečné sborové choreografie a výsledkem byl bouřlivě aplaudující, do posledního místa zaplněný sál velké Hudební scény.

dokoran_2023_jesus Christ Superstar

Podobně jako o den později u plzeňské Elisabeth, která v Brně zažila svoji definitivní derniéru a publiku nabídla ukázku velkého romantického a do detailu propracovaného hudebního divadla. Rakouský muzikálový velehit libretisty Michaela Kunzeho a skladatele Sylvestera Levaye těží z mimořádné (i tuzemské) obliby císařovny přezdívané Sissi a jejího tragického osudu. V programové nabídce se zaskvěl tento klíčový titul německojazyčné muzikálové scény devadesátých let v nynějším nastudování plzeňských, opravdu jako divadelní klenot pod řízením hostujícího rakouského dirigenta Michaela Römera. Obě inscenace vedle domácího muzikálu Devět křížů tvořily letošní festivalové highlighty.

dokoran_2023_devet_krizu

Ale výrazně o sobě daly vědět také komornější produkce. Pražské Divadlo v Dlouhé se představilo na Činoherní scéně MdB inscenací Kouzelná flétna, s níž se před rokem se souborem rozloučil tandem SKUTR. Brno potěšil muzikálně hodnověrný herecký soubor, který naplno rozehrál svéráznou stylizaci i komiku Mozartovy slavné opery. A na stejném jevišti se poslední festivalový den blýsklo pražské divadlo NoD s báječnou, vtipnou a chytrou hudební komedií The Legend of Lunetic rozehrávající příběh jedné z nejúspěšnějších kapel v dějinách české populární hudby. Příběh kapely, která vznikla omylem, příběh generace, která na její hudbě vyrostla, příběh zkoumající příčinu jejího úspěchu i jejího konce. Šlo o ukázku velmi inteligentní retro zábavy s jasným divadelním názorem a také mimořádné festivalové finále…

Podtrženo sečteno: nesoutěžní mezinárodní festival Dokořán pro hudební divadlo v jubilejním desátém roce svojí existence potvrdil, že se jedná o zajímavou, divácky vděčnou přehlídku, jejíž doširoka rozkročená dramaturgie ukazuje a stvrzuje její smysluplnost.

Foto archiv festivalu Dokořán 2023

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Nejčtenější

Kritika

Jedním z největších lákadel letošního ročníku Expozice nové hudby bylo bezpochyby uvedení skladby Communicating Vessels v okouzlujících prostorách vodojemů na Žlutém kopci. Společné dílo Radima Hanouska (*1971), Michala Wróblewského (*1988), Františka Chaloupky (*1981), Iana Mikysky (*1994) a Kristýny Švihálkové (*1997) zaznělo ve čtvrtek 17. října v podání skladatelů samotných ve světové premiéře. Kompozice Communicating Vessels (Spojené nádoby) vznikla na objednávku festivalu a byla vytvořena speciálně pro prostor brněnských vodojemů. Spojené nádoby tematizují a „oslavují“ uchovávání látek různých fyzikálních skupenství, které se staly samozřejmostí našeho každodenního života až do míry, že je téměř nevnímáme. Za nádobu je také možné označit člověka vnímajícího a myslícího, jehož mysl může být naplněna různým obsahem. Za spojení nádob by se pak také dalo považovat spojení pěti muzikantů–skladatelů v tomto jedinečném projektu.   více