Jura Pařez & Pozdní sběr: Pohlednice z Paříže

10. duben 2015, 0:17

Jura Pařez & Pozdní sběr: Pohlednice z Paříže

Jen něco přes rok čekali fanoušci brněnské skupiny Pozdní sběr na nové album. Zatímco minulou kolekci Na trati částečně prodávalo jméno Romana Horkého coby hosta, tentokrát už kapela kope sama za sebe.

Přesněji za svého kapelníka a autora většiny písní Jiřího Pařeza, jehož jméno i stylizovanou podobiznu zdůrazňuje kýčovitý obal. Doporučuji však obrázek s kapelníkem v nadživotní velikosti sklánějícím se nad Eiffelovkou přejít a soustředit se na samotné písně. Pozdní sběr za patnáct let existence vyzkoušel všechno možné od jižanského rocku přes country a akustický folkrock až po trampské písně, nicméně toto neustálé hledání nakonec přineslo ovoce. Z brněnských kapel z okruhu folku & country patří k těm nejsehranějším, což je zásluha nejen intenzivního koncertování, ale také zkušeností jednotlivých hráčů. Vždyť v současné sestavě najdeme bývalé či současné členy skupin jako Každý den jinak/AG Flek, Čechomor, Rangers/Plavci, Druhá tráva nebo Kamelot. Už jen jména jako Michael Vašíček, Karel Macálka nebo Jiří Meisner jsou dokladem toho, že Pohlednice z Paříže zdaleka není sólovou deskou Jury Pařeza.

Pozdní sběr dnes hraje konzervativní mix výše uvedených žánrů. Z country a folku převzal zaměření na příběhy, z klasického rocku elektrickou kytaru jako klíčový nástroj (něco mezi Garym Moorem a Katapultem) a daleko skupina nemá ani k popu (například píseň Spát), což jsem ostatně zdůrazňoval už v souvislosti s albem Na trati. Více než aranže a nezpochybnitelné muzikantské výkony mě však tentokrát zaujal zpěv. Po technické stránce je Pohlednice z Paříže zatím vrcholem Pařezova snažení. Kapelník Pozdního sběru je čím dál lépe frázujícím vypravěčem, který slova a slabiky klade za sebe s lehkostí a přirozeností, kterou by mu mnozí kolegové mohli závidět. V textech se sice nevyhnul banalitám, avšak ty vyvažují zajímavé formální prvky. Například Pohlednice z Paříže pracuje se zajímavým schématem verše (absolutní rým v prvním a druhém verši každé sloky a opakování téhož slova na konci každého třetího a každého čtvrtého verše) a ve Všechno spláchnout na první poslech zaujme vtipný rým „zatáhlo / za táhlo“.

Jestliže se texty minulého alba, i díky přítomnosti kapelníka Kamelotu, do značné míry točily kolem trampských reálií jižní Moravy, tentokrát nás Pozdní sběr zve na cesty. Titulní píseň začíná veršem o černé tmě a svatozáři nad Paříží, čemuž odpovídá i výběr popisovaných lokalit – Pigalle s Moulin Rouge a chrám Notre-Dame. Škarohlíd může namítnout, že se zde pracuje s klišé. Je to pravda, ale v tomto případě je třeba posuzovat album jako celek. A zde vnímám písně se „světovou“ tematikou (Kdybych byl španělský král, Všechno spláchnout s veršem „Jak šedé mraky nad Belgií“ nebo Jemnější než nejjemnější „s příchutí Afriky pepřenek a slánek“) jako příjemný doplněk témat brněnských (nová verze Věží Petrova z minulého alba) nebo ryze českých (Poslední duben se silnou melodií, ale předvídatelným a trochu kostrbatým textem).

Pozdní sběr je kapela, která se pohybuje v určitých mantinelech (zcela ji míjejí všechny alternativní hudební proudy). Hráčská zručnost a důvěryhodný pěvecký projev u ní budou zřejmě vždy vítězit nad hudebním novátorstvím a textařskou vytříbeností. To však není na škodu. Zatímco určitý typ publika se zarazí u zmíněného obalu alba, jiní si budou užívat příběhy ze života (V. N. A. K. A. K.) a zdánlivě banální vyznání („Vidět v tvých očích světlo slunce je mi potěšením“ – Jako na horské dráze). A pokud se do písní zaposlouchají opravdu pozorně, třeba ocení hudební fórek s citací kankánu v Pohlednici z Paříže nebo vtipný popis brněnského náměstí Svobody v písni Věže Petrova („Tam kde byl mléčný bar ve věčným průvanu / trčím u orloje jak péro z divanu“).

Jura Pařez & Pozdní sběr: Pohlednice z Paříže. Vydavatel: Warner Music, 2014. 14 písní. Celkový čas: 56:19. 

Foto archiv skupiny

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Nejčtenější

Kritika

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více