Kabaretní show, při níž Brno Contemporary Orchestra přišlo o věneček

12. říjen 2023, 19:00
Kabaretní show, při níž Brno Contemporary Orchestra přišlo o věneček

Prostory bývalého kina Bio Moderna byly v roce 2019 proměněny na okázalý interiér s názvem Cabaret dés Péchés. Jak taková kabaretní show nazývající se Vavřínový věneček a podtitulem Vyprávění o hudbě, která neumí umřít vypadala, měli diváci možnost vidět ve středu 11. října v režii komorního obsazení Brno Contemporary Orchestra v čele s dirigentem Pavlem Šnajdrem. Přizváni byli sólisté Magdalena Hebousse (soprán), Marek Žihla (tenor) a skupina praporečníků FlagArt Mondaria. Názvem se organizátoři odvolávají ke stejnojmenné povídce Ladislava Fukse (1923–1994) popisující s cynickou nadsázkou ponižování a odsuzování od sebezvaných vůdců a vítězů. Tematika večera proto byla v mnoha ohledech ponurá. Kromě milostných duetů a árií se hlavní dramaturgická myšlenka zaobírala extravagancí, židovskými autory a jejich odkazem nemálo spojeným s válkou.

Výběr z cyklu Deset pochodů ke ztracenému vítězství argentinského skladatele Mauricia Kagela (1931–2008) v případě koncertu představoval pojítko tragikomického charakteru, které obohatily scénky praporečníků. I když se to zprvu nemuselo zdát, pochody byly technicky náročné na rytmickou přesnost a sjednocené nástupy, což se ne vždy orchestru podařilo. Také tomu nepomohlo ani nazvučení, které zpočátku nebylo vyvážené. I přesto ale tato čísla spojená i s jevištní akcí výborně navozovala atmosféru kabaretu se špetkou militantního nádechu. O ten se postarala skupina FlagArt Mondaria, jejíž vstupy postupně gradovaly. V úvodu se jednalo pouze o karikaturu vojenské chůze a hajlování, ale závěr patřil prvotřídní show s prapory, za kterou praporečníci sklidili velký potlesk.

BCO_vavrinovy_venecek_foto_jan_mikolasek_04

Písně, jež během večera zazněly, Brno Contemporary Orchestra (BCO) provedlo v nových aranžích od Petra Kofroně, Marka Piačka nebo Trevora Grahla. Ani ty se neobešly bez notné dávky herectví, grotesky a scéničnosti. Tenorista Marek Žihla se divákům představil v písni Já viděl Helenu v bazénu brněnského rodáka Fritze Grünbauma (1880–1941). Libretistu, skladatele, operetního zpěváka, ale především kabaretního umělce židovského původu však koncem roku 1940 zastihl stejný osud jako i jiné – byl deportován do koncentračního tábora v Dachau, kde 14. ledna 1941 z neznámých příčin zemřel. Na píseň s doprovodem klavíru attacca navázala úprava Petra Kofroně, v níž hlavní roli převzal orchestr. Kofroň rezignoval na text a vše zopakoval pouze instrumentálně. Plynulý přechod od stylově vkusného a dynamického zpěvu Marka Žihla do orchestrální úpravy vyzněl spíše jako závěrečná dohra než nová verze písně. A proto je milým zjištěním, že jak stylově, tak hudebně Petr Kofroň velice decentně navázal na Grünbaumovu poetiku.

BCO_vavrinovy_venecek_foto_jan_mikolasek_03

Očekávanou skladbou a bezpochyby jedním z vrcholů večera byla Sonata erotica Erwina Schulhoffa (1894–1942) , která vznikla roku 1919 ve Stuttgartu. Zhudebněný orgasmus (v partituře pro Solo Muttertrompete) i dnes na publikum působí velice dráždivě. Sólový part nastudovala mladá sopranistka Magdaléna Hebousse, která se se svým jemným, laškovným a mladistvým zjevem výtečně hodila pro provedení tohoto díla, jež místy neopouštělo komickou/groteskní rovinu (např. závěrečné vykonání potřeby do lavoru, který byl hlavní rekvizitou mužské postavy v předešlé písni). Oba zpěváci se taktéž představili v áriích a duetech z dobových operet Jeana Gilberta (vlastním jménem Max Winterfeld), Roberta Stolze a Jaromíra Weinbergera zaranžovaných Markem Piačkem a Trevorem Grahlem, v nichž poukázali na flexibilitu a rozmanitost svých pěveckých výkonů. Výrazné spíše temnější zabarvení hlasu Magdalény Hebousse se skvěle doplňovalo se zvučným a nosným tenorem Marka Žihla. To samé můžeme tvrdit i v případě písně Pavla a Huga Hasse Život je pes.

Pěvecká čísla plná romantiky a naivity propletená Kagelovými pochody uzavřela Straussiana pro BCO a soprán bez textu od Ericha Wolfganga Korngolda (1897–1957) v úpravě kanadského skladatele žijícího v Holandsku Trevora Grahla. Dílo představuje poctu králi vídeňského valčíku a zároveň bizarní vzpomínku na válečné časy. Nadsázka a absurdita vyvěrající z podstaty skladby se opírají o bohatou instrumentaci, kompoziční roztříštěnost celku a paradoxně časté opakování hlavního tématu, jež doplnila i zvuková produkce (zvuk ohňostroje) zachycující oslavný a pochodový charakter díla. Vše vyvrcholilo velkolepým závěrem – směsicí reminiscencí na dobové populární kousky za doprovodu párty frkaček, píšťalek a konfet.

Program:

Ervin Schulhoff – Sonata erotica

Mauricio Kagel – Deset pochodů ke ztracenému vítězství (10 Marsche um den Sieg zu verfehlen /10 Marches to miss the Victory)

Fritz Grünbaum / Petr Kofroň – Já viděl Helenu v bazénu

Robert Stolz/ Trevor Grahl – Der Favorit – Du sollst der Keiser meiner Seele sein

Jean Gilbert (Max Winterfeld) / Marek Piaček– Cudná Zuzana - Ist es wahr, was alle sagen? – duet

Erich Wolfgang Korngold / Trevor Grahl - Straussiana

Jaromír Weinberger /Marek Piaček – Lidé z Pokerflatu

Hugo Haas / Pavel Haas/ – Život je pes – duet

Magdaléna Hebouss – soprán

Marek Žihla – tenor

FlagArt Mondaria

Martin Svobodník – světla, režie

Brno Contemporary Orchestra - dirigent Pavel Šnajdr

Foto Jan Mikolášek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Nejčtenější

Kritika

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více