Kabaretní show, při níž Brno Contemporary Orchestra přišlo o věneček

12. říjen 2023, 19:00
Kabaretní show, při níž Brno Contemporary Orchestra přišlo o věneček

Prostory bývalého kina Bio Moderna byly v roce 2019 proměněny na okázalý interiér s názvem Cabaret dés Péchés. Jak taková kabaretní show nazývající se Vavřínový věneček a podtitulem Vyprávění o hudbě, která neumí umřít vypadala, měli diváci možnost vidět ve středu 11. října v režii komorního obsazení Brno Contemporary Orchestra v čele s dirigentem Pavlem Šnajdrem. Přizváni byli sólisté Magdalena Hebousse (soprán), Marek Žihla (tenor) a skupina praporečníků FlagArt Mondaria. Názvem se organizátoři odvolávají ke stejnojmenné povídce Ladislava Fukse (1923–1994) popisující s cynickou nadsázkou ponižování a odsuzování od sebezvaných vůdců a vítězů. Tematika večera proto byla v mnoha ohledech ponurá. Kromě milostných duetů a árií se hlavní dramaturgická myšlenka zaobírala extravagancí, židovskými autory a jejich odkazem nemálo spojeným s válkou.

Výběr z cyklu Deset pochodů ke ztracenému vítězství argentinského skladatele Mauricia Kagela (1931–2008) v případě koncertu představoval pojítko tragikomického charakteru, které obohatily scénky praporečníků. I když se to zprvu nemuselo zdát, pochody byly technicky náročné na rytmickou přesnost a sjednocené nástupy, což se ne vždy orchestru podařilo. Také tomu nepomohlo ani nazvučení, které zpočátku nebylo vyvážené. I přesto ale tato čísla spojená i s jevištní akcí výborně navozovala atmosféru kabaretu se špetkou militantního nádechu. O ten se postarala skupina FlagArt Mondaria, jejíž vstupy postupně gradovaly. V úvodu se jednalo pouze o karikaturu vojenské chůze a hajlování, ale závěr patřil prvotřídní show s prapory, za kterou praporečníci sklidili velký potlesk.

BCO_vavrinovy_venecek_foto_jan_mikolasek_04

Písně, jež během večera zazněly, Brno Contemporary Orchestra (BCO) provedlo v nových aranžích od Petra Kofroně, Marka Piačka nebo Trevora Grahla. Ani ty se neobešly bez notné dávky herectví, grotesky a scéničnosti. Tenorista Marek Žihla se divákům představil v písni Já viděl Helenu v bazénu brněnského rodáka Fritze Grünbauma (1880–1941). Libretistu, skladatele, operetního zpěváka, ale především kabaretního umělce židovského původu však koncem roku 1940 zastihl stejný osud jako i jiné – byl deportován do koncentračního tábora v Dachau, kde 14. ledna 1941 z neznámých příčin zemřel. Na píseň s doprovodem klavíru attacca navázala úprava Petra Kofroně, v níž hlavní roli převzal orchestr. Kofroň rezignoval na text a vše zopakoval pouze instrumentálně. Plynulý přechod od stylově vkusného a dynamického zpěvu Marka Žihla do orchestrální úpravy vyzněl spíše jako závěrečná dohra než nová verze písně. A proto je milým zjištěním, že jak stylově, tak hudebně Petr Kofroň velice decentně navázal na Grünbaumovu poetiku.

BCO_vavrinovy_venecek_foto_jan_mikolasek_03

Očekávanou skladbou a bezpochyby jedním z vrcholů večera byla Sonata erotica Erwina Schulhoffa (1894–1942) , která vznikla roku 1919 ve Stuttgartu. Zhudebněný orgasmus (v partituře pro Solo Muttertrompete) i dnes na publikum působí velice dráždivě. Sólový part nastudovala mladá sopranistka Magdaléna Hebousse, která se se svým jemným, laškovným a mladistvým zjevem výtečně hodila pro provedení tohoto díla, jež místy neopouštělo komickou/groteskní rovinu (např. závěrečné vykonání potřeby do lavoru, který byl hlavní rekvizitou mužské postavy v předešlé písni). Oba zpěváci se taktéž představili v áriích a duetech z dobových operet Jeana Gilberta (vlastním jménem Max Winterfeld), Roberta Stolze a Jaromíra Weinbergera zaranžovaných Markem Piačkem a Trevorem Grahlem, v nichž poukázali na flexibilitu a rozmanitost svých pěveckých výkonů. Výrazné spíše temnější zabarvení hlasu Magdalény Hebousse se skvěle doplňovalo se zvučným a nosným tenorem Marka Žihla. To samé můžeme tvrdit i v případě písně Pavla a Huga Hasse Život je pes.

Pěvecká čísla plná romantiky a naivity propletená Kagelovými pochody uzavřela Straussiana pro BCO a soprán bez textu od Ericha Wolfganga Korngolda (1897–1957) v úpravě kanadského skladatele žijícího v Holandsku Trevora Grahla. Dílo představuje poctu králi vídeňského valčíku a zároveň bizarní vzpomínku na válečné časy. Nadsázka a absurdita vyvěrající z podstaty skladby se opírají o bohatou instrumentaci, kompoziční roztříštěnost celku a paradoxně časté opakování hlavního tématu, jež doplnila i zvuková produkce (zvuk ohňostroje) zachycující oslavný a pochodový charakter díla. Vše vyvrcholilo velkolepým závěrem – směsicí reminiscencí na dobové populární kousky za doprovodu párty frkaček, píšťalek a konfet.

Program:

Ervin Schulhoff – Sonata erotica

Mauricio Kagel – Deset pochodů ke ztracenému vítězství (10 Marsche um den Sieg zu verfehlen /10 Marches to miss the Victory)

Fritz Grünbaum / Petr Kofroň – Já viděl Helenu v bazénu

Robert Stolz/ Trevor Grahl – Der Favorit – Du sollst der Keiser meiner Seele sein

Jean Gilbert (Max Winterfeld) / Marek Piaček– Cudná Zuzana - Ist es wahr, was alle sagen? – duet

Erich Wolfgang Korngold / Trevor Grahl - Straussiana

Jaromír Weinberger /Marek Piaček – Lidé z Pokerflatu

Hugo Haas / Pavel Haas/ – Život je pes – duet

Magdaléna Hebouss – soprán

Marek Žihla – tenor

FlagArt Mondaria

Martin Svobodník – světla, režie

Brno Contemporary Orchestra - dirigent Pavel Šnajdr

Foto Jan Mikolášek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Nejčtenější

Kritika

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce