Komorní večer se Štěpánem Filípkem & přáteli

17. květen 2021, 16:00
Komorní večer se Štěpánem Filípkem & přáteli

Milovníkům komorní hudby nejspíše nebude třeba představovat cyklus koncertů Štěpán Filípek & Friends (dříve známo jako Štěpán Filípek a jeho hosté) hlouběji. Původně open-air projekt pořádaný festivalem Léto na Staré radnici stavěl díla světových autorů po bok současným brněnským skladatelům. Po letech vývoje se cyklus osamostatnil, podoba jeho dramaturgie se však nezměnila. Změnila se však forma – živý koncert sdílela na svém YouTube kanálu platforma NOWA – New Open Way of Arts. Violoncellista, propagátor soudobé hudby a organizátor cyklu Štěpán Filípek si na sobotní (15. Května) vystoupení pozval houslistku Olgu Šroubkovou a slovenského klavíristu a dirigenta Ondreje Olose. Program večera tvořilo Klavírní trio Miloslava Ištvana, skladba Štěpána Filípka Sen o Gabrielovi pro sólový klavír a Klavírní trio č. 2, Op. 100 Franze Schuberta.

Klavírní trio Miloslava Ištvana bychom s trochou nadsázky mohli považovat za jakési kompendium umělcova kompozičního jazyka. Najdeme zde onu „ištvanovskou“ delikátní syntézu tradičních skladatelských postupů s vyjadřovacími prvky Nové hudby – dramatický spád, nesmlouvavě pulsující rytmiku, drsné disonantní plochy, ale i jímavou tesknotu, lyričnost a v některých případech i třeba folklórem inspirovanou modální melodiku. Zkrátka sjednocení, které je více než pouhým součtem všech částí. (Zájemci o skladatelův hudební jazyk, nechť sáhnou přímo po knize Metoda montáže izolovaných prvků v hudbě Miloslava Ištvana.) Z provedení bylo zřejmé, že kompoziční jazyk skladatele se všemi svými zdánlivými protichůdnostmi je interpretům blízký. Ostatně Štěpán Filípek a Ondrej Olos jej již v sestavě s houslistou Milanem Paľou hráli roku 2015. Výtečný cit pro strukturální i melodickou rozmanitost Ištvanova Klavírního tria však předvedla také houslistka Olga Šroubková a trojice hudebníků společně podala barevný, avšak vnitřně ucelený projev. Zamrzelo však, že samotný hudební přenos/záznam mohl být řešený o něco lépe; kupříkladu použití nástrojových mikrofonů by dodalo mnoha okamžikům – ba někdy i celým plochám – potřebnou jasnost, která tu a tam citelně chyběla. Nejde pouze o ostrost zvuku, utrpěla částečně také čitelnost jemné práce s výrazem, která sice zůstala zřetelná, avšak také lehce otupená. Rozhodně nejde o něco, co by příliš devalvovalo umělecký zážitek z produkované hudby a obecně vzato je zvuková kvalita záznamu dobrá, přesto by se ještě určitě dala vylepšit.

Sen o Gabrielovi Štěpána Filípka v podání Ondreje Olose rezonoval temnou zádumčivostí a snovou rozvolněností formy, tempa i melodie. Pokud by někdo toužil odít skladbu do tradičního hudebního názvosloví, vynalezl by nejspíše „temný impresionismus“ s prvky avantgardy. Přestože se skladba nese spíše v lyrickém duchu, nejsou jí cizí ani úsečné rytmické běhy či drsné zářezy fortissimo akordů a clusterů. Klavíristovi Ondreji Olosovi se výborně podařilo propojit veškeré části skladby do kompaktního celku, dát jim jednotný výraz a zdůraznit vnitřní souvislosti – a přitom zachovat jedinečnost každé věty.

Závěrečnou a současně nejdelší skladbou večera se stalo Klavírní trio č. 2 Op. 100 Franze Schuberta, které patří bezpochyby mezi jedno z jeho vrcholných komorních děl. Podobně jako u skladatelova prvního klavírního tria, i zde můžeme hovořit o nadstandardní délce a nebývalé kompoziční propracovanosti. Schubertovo druhé klavírní trio však jde ještě dále: již úvodní věta v sonátové formě hýří motivy, nezvyklými modulacemi či drastickými změnami hudební faktury. Tato kompoziční bohatost ani zdaleka nekončí u první věty. Části Andante con moto a Scherzo: Allegro moderato jsou jako noc a den: zatímco Andante con moto je tragickým, emočně vypjatým smutečním pochodem, Scherzo je laškovným, bezstarostným, místy až pastorálním protikladem. Závěrečná věta plná protikladných nálad je přirozeným vyústěním celého díla, nejenže přináší nový motivický materiál, jak je běžné, ale navrací se také k motivům předchozích částí a uvádí je v jednom grandiózním finále. Ukočírovat takhle rozvrstvenou a motivicky pestrou skladbu vyžaduje nejen maximální znalost díla, ale především ohromnou sebekázeň, aby interpret takříkajíc předčasně „nevyložil karty na stůl“. Trio Olga Šroubková, Štěpán Filípek a Ondrej Olos citlivě i s vervou vypointovalo klenuté i úsečné fráze, a to nejen s ohledem na aktuální hudební kontext, ale i s ohledem na to, co mělo teprve přijít. Snad jen některá pianissima mohla být ještě jemnější, ale je možné, že svoji roli zde sehrála komprese dynamiky zvukového záznamu. (Což by snad vysvětlovalo i skutečně nešťastný šum mikrofonu na koncích tišších vět a v úplném tichu.) Rozhodně však šlo o nastudování a provedení, které mělo elán, švih a jasně vyhraněný interpretační záměr.

Sobotní večer se Štěpánem Filípkem a přáteli přinesl nejen světovou a lety prověřenou komorní hudbu, ale také letmý vhled do skladatelské kuchyně současných hudebních tvůrců. A tak je to také správně – kompoziční jazyk, hudební myšlení či skladebné formy se musejí přirozenou cestou (a ideálně za podpory publika) vyvíjet dál, ale respekt k předchozím skladatelským generacím by neměl vymizet nikdy.

Miloslav Ištvan: Piano Trio

Štěpán Filípek: Dream about Gabriel

Franz Schubert: Piano Trio No. 2, Op. 100

Olga Šroubková: Violin

Štěpán Filípek: Violoncello

Ondrej Olos: Piano

sobota 15. května 2021, 18:00

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Nejčtenější

Kritika

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více