Kühnův dětský sbor zpívá a tančí

Kühnův dětský sbor zpívá a tančí

Abonentní sezónu Českého filharmonického sboru Brno zahájili hosté: Kühnův dětský sbor se sbormistrem Jiřím Chválou. Spojení „vozit sbory do Brna“ by mohlo nahradit omleté vození dříví do lesa, ale konkurence je zdravá a připomenout si, že jinde také umějí sborově zpívat, není od věci.

„Kühňata“ patří ke světové špičce, na scéně se pohybují už osmdesát let a Jiří Chvála je vede od roku 1967. Jejich kvalita je ověřená časem a hlavně stále udržovaná a pěstovaná, sbor nežije jen ze jména. Během nedělního koncertu o tom přesvědčil bezvýhradně, je to po všech stránkách vycizelované hudební těleso. Jeho koncertní špička je složená z dětí už značně odrostlých, takže se zvukem blíží k ženskému sboru s živým, mladistvým leskem.

Celý večer jsme poslouchali tvorbu českých skladatelů, většinou dvacátého století až současných. První část programu byla složená z různorodých skladeb směřujících ke stále konzervativnější hudební řeči. Úvodní Otep myrhy Zdeňka Lukáše byla přece jen trošku na rozjezd, což se projevilo mírně nesourodým zvukem v závěrečném pianissimu. Dál už ale zněl sbor bez zaváhání perfektně a mohli jsme se věnovat skladbám samotným i nuancím interpretace. Cantica Davidis Jana Málka pro dva tříhlasé sbory pro mě byly jedním ze dvou vrcholů vystoupení. Vymykaly se z ostatního pořadu nejen latinským textem, ale také dráždivější hudbou. Kühnův sbor zvládl rozdělení na dvě tělesa suverénně, bez zvukové roztříštěnosti a dynamického propadu. Dětské sbory Otmara Máchy šly od klidné Maminčiny písně přes křehce zimní Písničku k energickému Mlýnku. Písničky s flétnou Petra Fialy tvoří pět hravých miniatur s charakteristickými náladami, jejich provedení bylo plné života a vnímal jsem je jako druhý vrchol večera. Písnička nás přivedla k velmi klidné a nevzrušivé atmosféře, která je pro J. B. Foerstera typická. První půli uzavřely KravarkyVěneček Zdeňka Lukáše – velmi umírněné sbory s folklorním nádechem na texty lidové poezie.

Ve stejném duchu se neslo pásmo písní a tanců Slavnosti jara Otmara Máchy, které tvořilo druhou polovinu koncertu. Úpravy lidových textů i melodií byly sice o něco málo bližší folklornímu duchu než předchozí Lukášovy, ale přece jen jsou pořád hodně krotké. Říkám to i při vědomí toho, že jsou určeny pro děti. Scénické ztvárnění Živany Vajsarové působilo značně ochotnicky stejně jako výprava a kostýmy Aleny Hoblové. Přispívalo k tomu i pódium Besedního domu s odklizenými praktikábly, cembalem, klavírem a jinými krámy v zadní části. Nijaké choreografii nepomohlo ani několikeré převlékání kostýmů, částečně za paravánem v pravé části jeviště. Tady jsem spíš obdivoval, jak sboristky tyto nejednoduché věci zvládají a jak stíhají i při všech pohybových kreacích dobře a jednotně zpívat. O to větší je škoda, že s nimi někdo nenastuduje takové pásmo lépe a promyšleněji, schopnosti na to evidentně mají.

Zpěvy domova. Zdeněk Lukáš: Otep myrhy (1978, trojhlasý sbor s doprovodem klavíru na milostnou poezii neznámého autora), Jan Málek: Cantica Davidis (2003, fragmenty z Knihy žalmů pro dva tří́hlasé sbory, výběr z cyklu Ne accendaris ira – Domine noster), Otmar Mácha: Dětské sbory na slova Františka Halase a Jaroslava Seiferta (výběr z cyklu) Maminčina píseň – Písnička – Mlýnek, Petr Fiala: Písničky s flétnou (cyklus dětských sborů s flétnou na texty Františka Hrubína Ráno – Přání – Kresba – Máj – Žertovná), Josef Bohuslav Foerster: Písnička (sbor pro ženské hlasy bez doprovodu na slova Marie Calmy), Zdeněk Lukáš: Kravarky (sbor pro ženské hlasy bez průvodu na slova lidové poezie), Věneček (sbor pro ženské hlasy na slova lidové poezie), Otmar Mácha: Slavnosti jara (pásmo písní a tanců na lidové texty pro dětský sbor, klavír, zobcovou flétnu a bicí nástroje). Kühnův dětský sbor, sbormistr Jiří Chvála, Daniel Wiesner – klavír, Ivana Motýlová – flétna, choreografie: Živana Vajsarová, výprava a kostýmy: Alena Hoblová. 6. 10. 2013, abonentní cyklus Českého filharmonického sboru Brno, Besední dům, Brno.

Hodnocení autora: 80 %

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Zakladatel Českého filharmonického sboru Brno Petr Fiala dnes slaví sedmdesáté narozeniny. Kromě gratulace to pokládám za dobrou příležitost k rozhovoru o jeho práci současné, minulé i budoucí.  více


Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Nejčtenější

Kritika

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce