Kyas, Štochl, Diversa. Příběhy beze slov a pasti sociálních interakcí

Kyas, Štochl, Diversa. Příběhy beze slov a pasti sociálních interakcí

V brněnské Redutě včera odehrál svůj první letošní koncert Ensemble Opera Diversa, na programu byla premiéra Komorní symfonie č. 2 kmenového autora souboru Ondřeje Kyase. Součástí večera byla také prezentace CD se skladbami Jana Nováka.

Kyasova Komorní symfonie č. 2 pro hoboj, klavír, perkuse a smyčce především vypráví příběh. Je to příběh abstraktní, není podložený žádným konkrétním programem ani naznačenou inspirací. Přesto je ale neustále přítomen a vyprávění probíhá čistě hudebními prostředky. Ondřej Kyas je vypravěč důkladný, symfonie je sice jednovětá, ale trvá něco málo přes dvacet minut. Svým rozměrem je to tedy poněkud hrabalovská věta a hlavně hodně dlouhá hudební plocha. Přesto nedochází k pocitu opakování, rozmělnění či banálního tlachání. Hudba probíhá ve vlnách, které postupně narůstají, mají své vrcholy a opět odeznívají, aby udělaly místo dalším.

Hoboj, klavír a perkuse nehrají typickou roli sólových nástrojů. Především klavír a perkuse umístěné za smyčcovým orchestrem vytvářejí komunikující zvukové plochy, které prosakují zvukem smyčců a přidávají k jejich měkkému zvuku lehce industriální prvek. Hoboj umístěný před orchestrem má výraznější koncertantní funkci a strhává na sebe pozornost výraznými melodickými linkami. Pojmenování skladby jako symfonie lze pokládat především za pracovní věc, Ondřej Kyas vnímá symfonickou formu svérázným způsobem. Je to pro něj více způsob subjektivního hudebního vyjádření v uzavřeném hudebním oblouku než formální záležitost. Při lpění na formalitách by bylo možná lépe označit skladbu jako fantazii.

Premiéra symfonie byla zařazená na druhé místo v pořadu večera a prolínala se s ostatními uvedenými skladbami skrze sólové nástroje, ale částečně také svým programním charakterem, byť se jedná o program nevyslovený.

Po přestávce a tedy následně po Kyasově premiéře provedl Ensemble Opera Diversa skladbu Ondřeje Štochla pro P.A.S.ti, pro smyčce a hoboj. Obě kompozice se setkaly ve výrazné roli sólového hoboje, Štochlova skladba je navíc inspirovaná poruchou autistického spektra, konkrétně Aspergerovým syndromem, a je programní zcela přiznaně. Housle a violy jsou umístěny po stranách posluchačů, violoncella a kontrabas proti nim. Tvoří tak uzavřený zvukový oblouk, z nějž vycházejí mnohoznačné, překrývající se podněty k sólovému hlasu hoboje, který stojí uprostřed. Jeho hlas je spíš osamělý než sólový, podnětům útočícím ze všech stran uhýbá, kličkuje mezi nimi a svádí s nimi nekonečné množství malých soubojů, v nichž nemůže zvítězit. Za každou nastraženou pastí, které se vyhne, čeká několik dalších.

Obě současné kompozice obklopily dvě skladby Jana Nováka – vynikajícího a vytrvale nedoceněného českého skladatele. Na úvod koncertu zazněl jeho Odarum concentus pro smyčcový orchestr, v závěru Koncert pro klavír a smyčcový orchestr. Díky živelně nápaditým melodiím a ohromné rytmické členitosti kombinovaným s klasicistním smyslem pro formu jsou Novákovy skladby posluchačsky až neuvěřitelně vstřícné, a přitom prosté banalit a jakékoliv laciné podbízivosti. Jejich absence v běžném repertoáru čekých orchestrů je absolutně nepochopitelná.

Nejméně nápadným sólistou večera byl perkusionista Martin Opršál, který tvořil vyrovnanou dvojici s klavíristkou Alicí Rajnohovou při provedení symfonie Ondřeje Kyase. Jejich souhra byla příkladně vyrovnaná, komunikující a podřízená celkovému zvuku. Opršálovy perkuse byly citlivé, ale dostatečně průrazné a čitelné. Alice Rajnohová zahrála perfektně klavírní koncert Jana Nováka – v obou Novákových kompozicích se ale ukázal v tom nejlepším světle celý orchestr Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové. Ve dvou prostředních skladbách pogramu na sebe strhl nejvíc pozornosti hobojista Vilém Veverka soustředěným provedením svých partů. Jeho projev byl barevně natolik charakteristický, že se při provedení Kyasovy symfonie dokonce vkrádala myšlenka umístit hoboj společně s perkusemi a klavírem za orchestr. Stal by se ještě více součástí celku a osobitou hrou by se jistě dostatečně prosadil i z nezvyklého místa. Centrální umístění hoboje ve Štochlových pro P.A.S.tech bylo v souladu s předpisem autora. Hoboj zde má úlohu mysli bojující s nepochopitelnými sociálními interakcemi – Vilém Veverka ji ztvárnil  soustředěně, procítěně a bez přepjatostí. Jen některé výraznější choreografické prvky by si mohl především u tak vážně míněných věcí odpustit.

Ensemble Opera Diversa včera představil první album, které natočil ve své vlastní režii i dramaturgii. Nahrávka obsahuje klavírní a hobojový koncert Jana Nováka, z nichž první byl v závěru koncertu proveden i živě. Sólisté alba jsou Alice Rajnohová a Vilém Veverka, diriguje Gabriela Tardonová, v Redutě tedy byli na křtu přítomní všichni podezřelí. Soubor se na tvorbu Jana Nováka zaměřuje od roku 2014, uvádí jeho skladby na svých koncertech pravidelně a bylo to znát i na včerejším koncertu. Hudebníci mají Novákovy partitury „v ruce“, při provedení už se neřeší noty, ale styl a vycizelované detaily. Album Jan Novák nese podtitul vol. 1, lze tedy očekávat pokračování.

Jan Novák: Odarum concentus, pro smyčcový orchestr, Ondřej Kyas: Komorní symfonii č. 2 pro hoboj, klavír, perkuse a smyčce (premiéra), Ondřej Štochl: pro P.A.S.ti, pro smyčce a hoboj, Jan Novák: Koncert pro klavír a smyčcový orchestr. Hudební nastudování Gabriela Tardonová. Alice Rajnohová – klavír, Vilém Veverka – hoboj, Martin Opršál – perkuse, orchestr Ensemble Opera Diversa. 10. února 2016, Reduta, Brno.

Foto Arathan Photography

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

S dirigentkou Gabrielou Tardonovou jsme se sešli v Kabinetu múz, kde Ensemble Opera Diversa ve svých kočovných časech také občas hrával. Nemluvili jsme ale ani tak o historii jednoho z jejích domovských souborů, jako spíš o jeho blízké i vzdálenější budoucnosti. Začali jsme pochopitelně u opery Miloše Štědroně Chameleon, jejíž premiéra se blíží. Nezapomněli jsme ale na Mladé brněnské symfoniky, které Gabriela Tardonová vede, ani na její vlastní ambice a přání.  více

Ensemble Opera Diversa letos uvedl čtyřdílný cyklus koncertů věnovaný vítězným mocnostem druhé světové váky. Včera se v Domě umění města Brna konala jeho poslední část – ruské, respektive sovětské skladatele v ní reprezentoval Dmitrij Šostakovič.  více

Ensemble Opera Diversa včera zahájil sezónu pořadem české hudby, hostem byl hobojista Vilém Veverka. Diversa se předvedla jako konsolidovaný a spolehlivý komorní orchestr, spojení s renomovaným sólistou mu postavilo i náročné měřítko, v němž orchestr bez problémů obstál.  více





Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více