Magdalena Kožená pro Brno i pro Kantilénu

Magdalena Kožená pro Brno i pro Kantilénu

Koncert pro BrnoMagdalenou Koženou, varhaníkem Christianem Schmittem a dětským pěveckým sborem Kantiléna proběhl čtvrtého zářijového večera v Besedním domě. Hudebně to byl večer vytříbený, a co se týká výsledného dojmu, vynechala bych jen několik technických a organizačních záležitostí.

Program uvedla Kantiléna s třemi duchovními skladbami zpívanými a capella, které sbor provedl intonačně přesvědčivě a se zaujetím. Ve zvuku, barvě sboru moc hezky zní syté altové hlasy, soprány jsou oproti nim hodně jemné. Po efektivním přesunu stupňů a ladném usazení sboru (popsáno níže) se objevila očekávaná Magdalena Kožená a doprovázející Christian Schmitt. Předeslaný program písní Hugo Wolfa a Franze Schuberta orámovaný duchovními skladbami Henryho Purcella, Antonína Dvořáka a Georgese Bizeta doznal drobné změny, dvě písně nezazněly. Hodnotit každou skladbu zvlášť se vzhledem k jejich vyrovnanému provedení jeví bezúčelným, lepší je pohlédnout na výkon komplexně. Vzájemná souhra Magdaleny Kožené s Christianem Schmittem byla perfektní, podpořilo ji i to, že zpěvačka stála dosti blízko varhan. Bylo velmi zajímavé poslechnout si písně s varhanním doprovodem místo klavírního. Některé momenty získaly slavnostnější nebo dramatičtější ráz, některým trochu chyběla uplakaná lyričnost klavíru, avšak výsledně byly úpravy a celkový zvuk zdařilé. V několika málo pasážích se úplně nesešla barva zpěvaččina hlasu s konkrétním rejstříkem varhan, jinak příjemně ladili a „souzněli“.

Co se týká samotného zpěvu a projevu Magdaleny Kožené, je zčásti zbytečné, ale zčásti značně na místě rozplývat se nad výborně zvládnutou pěveckou technikou a velmi zajímavou a proměnlivou barvou hlasu. Ve spodních polohách její hlas zní jistě a jasně, nejhezčí jsou však pro mne osobně místa ve vyšší poloze, kde její hlas zní jaksi lahodně a měkce, nejcharakterističtější mi připadá pojmenování „medově“. Důsledná práce s výslovností a výrazné koncovky, občasný přídech či přibarvení hlasu podporují její velmi sugestivní a osobitý projev. Její poutavý až strhující výraz působí nesmírně přirozeně a upřímně a je expresivní přesně do té míry, aby se nestal teatrálním. Dokazuje to, že k dosažení ohromujícímu dojmu není třeba vzedmutých vibratových tónů a hlasové exhibice. Melodie LitaneiAve Maria Franze Schuberta s jednoduchým doprovodem znělo v jejím podání prostě, obyčejně a nádherně. Písňový repertoár je Kožené blízký, z osobního pohledu jí Schubert seděl o něco více než Wolf. Skladby Dvořáka a Bizeta zajiskřily na ozdobu utrpení prožitého v textech předchozích písní.

Negativně působily jen technické drobnosti, jako například ladně usazené zpěvačky a zpěvák Kantilény (ano, jeden chlapec proti naprosté přesile třiceti čtyř dívek, jak už to tak v dětských sborech bývá) na stupních během recitálové části programu. Kdyby tam neseděli vůbec, byla by komornost pouhých dvou aktérů na pódiu, tedy Magdaleny a varhan, o mnoho působivější a přímější. Když na poslední dvě skladby programu nacupitala žlutomodrá skupinka zpěváčků nejmladšího sborového oddělení, dojem z toho, že tam sedí pouze „na efekt“, ještě zesílil. Většina dětí si možnost být vedle veliké zpěvačky užívala po svém typickými „nešvary“, jako je hraní si s prstíčky, zírání s pusou do O nebo úpravou silonek. Jistě, je to roztomilé a přirozené, ale možná to bylo přece jen trošku zbytečné. Několikrát se také během koncertu měnila intenzita osvětlení pódia, což do značné míry rušilo koncentraci, stejně jako nepříjemné horko. Tyto drobnosti byly v důsledku přímého přenosu koncertu nejspíš nevyhnutelné, a proto je třeba na ně nahlížet z jistým odstupem, ale za zmínku přece jen stojí.

Po závěrečném Agnus Dei a standing ovation jako na povel přišlo na řadu avizované překvapení. První menší bylo od samotné Magdaleny Kožené, která (si) zazpívala píseň, jež byla za jejího působení v Kantiléně jakousi hymnou. Hlavní překvapení, patronát světové zpěvačky nad Kantilénou, objasnil David Mareček (ředitel České filharmonie) s Marií Kučerovou (ředitelka Filharmonie Brno) a Jakubem Kleckerem (dirigent Kantilény). Aby koncert nekončil slovem ale hudbou (a ještě, že tomu tak bylo, jinak by celý odhalující proces byl velmi nedobrou tečkou), tak konečně přišla řada na vyčkávající nejmladší oddělení sboru Sluníčko. Po přejmenování na Magdalenky zazpívaly děti spolu se svou patronkou dvojici písniček o koťátku a slepičce. Magdalena Kožená – snad v dojetí a štěstí – jednou nesprávně nastoupila (tyto momenty jsou vždy poučné jako připomínka faktu, že i největší světoví umělci jsou lidé) a ve společném smíchu s dětmi zakončila kvokáním koncert.

Koncert pro Brno. Tomás Luis de Victoria (1548–1611): O sacrum convivium / Svatá hostino, Johannes Brahms (1833–1897): Adoramus te, Christe / Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, Petr Eben (1929–2007): Psalmus 8 / Žalm 8, Henry Purcell (1659–1695): Blessed Virgin´s Expostulation / Žaloba svaté Panny, Hugo Wolf (1860–1903): Mörike Lieder / Písně na Mörikeho (Gebet / Modlitba, Zum neuen Jahr / Novoroční, Schlafendes Jesukind / Spící Jezulátko), Spanisches Liederbuch/ Španělský zpěvník (Müh´voll komm´ich und beladen / Obtěžkán trápením přicházím), Franz Schubert (1797–1828): Totengräbers Heimweh D 842/ Hrobníkův stesk po domově, Der Leidende D 432 / Trpící, Litanei D 343 / Litanie, Vom Mitleiden Mariä D 632/ O Mariině soucítění, Ave Maria D 839 / Zdrávas Maria, Antonín Dvořák (1841–1904): Ave Maria B 68, op. 19b / Zdrávas Maria, Georges Bizet (1838–1875): Agnus Dei / Beránku Boží. Magdalena Kožená – mezzosoprán, Christian Schmitt – varhany, Kantiléna, sbormistr Jakub Klecker. 4. 9. 2013, Besední dům, Brno.

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Malé obrazové ohlédnutí za včerejším Koncertem pro Brno, Magdalenu Koženou doprovodil na varhany Christian Schmitt. Na začátku vystoupil sbor Kantiléna, který se dostal do centra pozornosti ještě v závěru večera.  více

Koncerty v Moravském Krumlově a Doubravníku spojila osobnost dirigenta, cembalisty a varhaníka Andrey Marcona. V Krumlově řídil vystoupení Venice Baroque Orchestra s Magdalenou Koženou, v Doubravníku uvedl do života zrekonstruované varhany v kostele Povýšení svatého Kříže.  více

Magdalena Kožená se na našem serveru zatím objevila především jako autorka fejetonů. Ohlédněme se za jejím pondělním koncertem ve Španělském sále Pražského hradu.  více


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více