Manželství ve čtyřech. Přehlídka v tónině PHQ

Manželství ve čtyřech. Přehlídka v tónině PHQ

Letošní ročník festivalu Concentus Moraviae věnovaný české kvartetní tradici, Beethovenovi a Shakespearovi se chýlí ke konci. Z celkového počtu 35 koncertů už zbývají jen dva. Je čas na první krátké ohlédnutí za festivalem i jeho poslední světovou premiérou.

Festival zasloužil mimořádnou pozornost především jako celek. Taková přehlídka smyčcových kvartet tu snad nikdy nebyla a těžko říct, kdy zase bude. Festival měl ale samozřejmě i svoje highlights a představil možnosti kvartetního obsazení z mnoha pohledů. Od samostatné hry a spojení dvou ansámblů do okteta přes klavírní kvintet a crossoverové projekty se zpěváky až po kvartetní skladby přepsané pro komorní orchestr. K tradičním koncertům v menších městech Jižní Moravy a Vysočiny letos přibyl i jeden koncert v Brně, festival obsáhl tři světové premiéry a vystoupení speciálního festivalového kvarteta.

V sobotu měl světovou premiéru A Midsummer Quartet, který napsala na objednávku festivalu slovenská skladatelka Ľubica Čekovská. Její skladba vychází z komedie Sen noci svatojánské, došlo se tedy opět na shakespearovské téma. To se pojilo také s dalšími dvěma premiérami festivalu – kvartetem Words without Thoughts Slavomíra Hořínky i úpravou Korngoldových písní na Shakespearovy sonety pro smyčcové kvarteto.

Do Midsummer Quartetu se ze Shakespearovy hry otiskly dva milenecké páry, které bloudí v lese, v citech i myšlenkách. Lysandrovi, Hermii, Demetriovi ani Heleně ale není možné jednoznačně přiřadit jeden z nástrojů, který by mluvil za konkrétní osobu. Stejně jako v divadelní hře dochází k záměnám v osobách i citech, tak si nástroje v kvartetu vyměňují své narážky, výzvy a zvolání.

Z krátké a intenzivní disonance na začátku se začnou vydělovat charakteristická témata. Jednotlivé nástroje si je mezi sebou předávají, navzují na sebe, polyfonicky se prolínají. V pizzicatech violoncella je cítit ozvěna jazzové basy, energická honička po lese i citech se ztiší do křehké harmonie a potom všechno jako zázrakem najednou skončí.

Skladbu premiéroval rezidenční soubor festivalu Pavel Haas Quartet a poskytl jí přesně ten dokonalý servis, který soudobá hudba potřebuje. Perfektní interpretace je u ní téměř nezbytnou podmínkou pro to, aby ji konzervativní publikum přijalo. A Midsummer Quartet vyžaduje velké množství energie, které mají Haasovci na rozdávání. Dovedou se ale také zklidnit, mají svoje nadšení pro hudbu pod kontrolou a hlavně celé jejich zaujetí stojí na skvělé individuální i kolektivní technice.

Nejednoduchou novinku zahráli se stejnou samozřejmostí jako svůj dávno zažitý repertoár. Po Midsummer Quartetu následoval Šostakovičův Smyčcový kvartet č. 8druhý kvartet Bedřicha Smetany. Jejich zvířená intimita se na Čekovskou plynule napojila, přidala k ní ale ještě velmi vážný až tragický tón. Dramaturgie i interpretace by se dala ze žďárského zámku okamžitě přenést do londýnské Wigmore Hall.

Pavel Haas Quartet splnil svou úlohu rezidenta na jedničku. Statisticky vzato má na kontě pět koncertů, jednu světovou premiéru a mistrovské kurzy pro smyčcová kvarteta. Důležitější ale je hudební zázemí, které soubor festivalu poskytl. Jeho koncerty tvořily pevnou srovnávací linii, ke které se mohly ostatní události vztahovat. Bylo to jako jistota jasně dané tóniny, která vždy uklidní posluchače tápajícího v chromatickém bludišti.

Ukázalo se, jak je kvartetní hra mnohotvárná a jak můžou být dva soubory stejně špičkové a přitom výrazově úplně odlišné. Zdá se, že kvartetní hra zdaleka tolik nepodléhá unifikaci zvuku, která plíživě zamořuje velké symfonické orchestry. Pro některé soubory bylo srovnání s haasovskou špičkou i poněkud nelítostné. Nemohlo vedle ní prostě uspět profesorské, ledabylé ani nadšenecké přehrávání.

Velmi silný dojem rozhodně zanechal americký Dover Quartet, který hrál společně s Haasovci zahajovací koncert a potom měl ještě jeden program v Jihlavě. Talichovo kvarteto zabodovalo společně s Ivem Kahánkem v kvintetu Vítězslava Nováka. Bennewitzovo kvarteto společně s koncertním mistrem České filharmonie Josefem Špačkem odehráli posluchačsky velmi vstřícný program s velmi sympatickým projevem. Bylo v něm hodně zaujetí a minimum okázalosti. Za velkým očekáváním určitě nezaostali Kodály QuartetModigliani Quartet.

Uspořádat festival smyčcových kvartetů a během měsíce v jeho rámci přehrát celou Beethovenovu tvorbu pro kvarteta je fantastický dramaturgický počin samo o sobě. Dramaturgové Aleš BřezinaJiří Beneš i organizační tým Concentu Moraviae odvedli skvělou práci. Náročné programy byly vesměs dobře navštívené i přijaté publikem, to je dobrá zpráva.

Bylo by bezvadné, kdyby jednotlivé soubory mohly svá vystoupení na Concentu vzájemně poslouchat, a tím se mezi sebou motivovat a inspirovat. Srovnání bylo neuvěřitelně poučné i pro posluchače. Pokud si někdo prožil třeba deset koncertů, začalo se mu vyjasňovat v tom, co je na komorní hudbě důležité. Začal rozeznávat, kdy hraje opravdu soudržný ansámbl a kdy skupinka lidí, která se kromě kvarteta rozptyluje množstvím jiných projektů. Každý měl šanci z první ruky pozorovat, jak takové manželství ve čtyřech – zvané smyčcové kvarteto – funguje v praxi.

Festival Concentus Moraviae 2016. Shakespeare, Beethoven a česká kvartetní tradice. 1. – 28. června, Jižní Morava a Vysočina.

Foto Jiří Sláma (Pavel Haas Quartet) a archiv Ľ. Čekovské

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Úspěchy na mezinárodní scéně i česká kvartetní tradice – k souboru, který si dal jméno podle skladatele Pavla Haase, patří obojí. Svou první cenu BBC Music Magazine dostal Pavel Haas Quartet před několika dny za nahrávku kvartetů Bedřicha Smetany, ceny časopisu Gramophone už sbírá téměř systematicky. Důležitým tématem rozhovoru byl ale také festival Concentus Moraviae. Ten je letos tematicky věnován především smyčcovému kvartetu a Beethovenovi, a Pavel Haas Quartet je rezidenčním souborem letošního ročníku.  více

Festival Concentus Moraviae si pro letošní ročník zvolil tři témata: Shakespeara, Beethovena a českou kvartetní tradici. Už první tři koncerty po slavnostním zahájení ukázaly, jak široce lze takové náměty pojmout, i když se velký dramatik prozatím vynechá.  více

Festival Concentus Moraviae měl minulý týden na programu první světovou premiéru v podání Miloslav Ištvan Quartetu. Posluchači možná s překvapením zjistili, že hrát a poslouchat Beethovena může být ještě větší výkon než hrát a poslouchat soudobou hudbu. A francouzský Van Kuijk Quartet jim připomněl i začátek fotbalového Mistrovství Evropy.  více

Concentus Moraviae Quartet sestavil pro letošní ročník festivalu houslista Josef Špaček. Stále úspěšnější sólista a koncertní mistr České filharmonie pozval ke spolupráci spolužáky ze studií a jejich premiérové vystoupení mělo průraznost, elán a energii. Ale také kus bezstarostnosti studentské party, kde se všichni chtějí především bavit.  více




Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více