Matúš Jakabčic a Filharmonie Brno – Mezi dvěma světy

11. říjen 2018, 15:00
Matúš Jakabčic a Filharmonie Brno – Mezi dvěma světy

Milovníci jazzu i artificiální hudby si včera večer přišli na své. Filharmonie Brno zahájila koncertem v Besedním domě již pátou sezónu abonentní řady s názvem Jazz & World Music. Brněnští filharmonici společně s hudebním tělesem Matúš Jakabčic Quintet interpretovali světové skladby – nejen jazzové – v aranžmá vedoucího souboru Matúše Jakabčice. Koncert řídil dirigent a skladatel Pavel Šnajdr.

FB_jazz_and_world_zahajeni_2018_foto_jelinek_01

Jazzová hudba ve formě, v jaké ji známe dnes, stojí do jisté míry na pomezí dvou světů. Někteří posluchači a odborníci ji řadí blíže k takzvané artificiálně hudbě po bok moderních skladatelů vážné hudby, ti druzí spatřují jazzovou hudbu spíše v říši hudby populární. Pochopitelné jsou oba názory, neboť stylová šíře jazzu nabrala za poslední století úctyhodných rozměrů a ta kvalitativní je ještě obsáhlejší. Ostatně ani mezi hudebními skladateli nepanoval nikdy jednoznačný názor, a každý se k hudebnímu dědictví černošského blues a ragtimu stavěl a staví po svém. Přesto je nepopiratelným faktem, že pro mnoho tvůrčích osobností klasické hudby představoval jazz a kultura s ním spojená výrazný zdroj inspirace. Igor Stravinskij, Dmitrij Šostakovič, Leonard Bernstein, Aaron Copland a z domácích Bohuslav Martinů či Jan Novák – ti všichni zapracovávali jazzové kompoziční prvky do svých děl jako svěží stavební kameny počínající, nové hudební tradice. Tato náklonnost se projevila i z druhé strany, když světoví jazzmani začali propojovat svá hudební tělesa se symfonickým orchestrem a aranžovat jazz pro široká nástrojová obsazení. Ansámbl Matúš Jakabčic Quintet sestávající ze saxofonisty Rostislava Fraše, klavíristy Stanislava Máchy, kontrabasisty Štefana Bartuše, bubeníka Dušana Novakova a samozřejmě kytaristy Matúše Jakabčice nabídl posluchačům skladby Between 2 Worlds, 269 Sumner st. a Room #55 zkomponované samotným uměleckým vedoucím kvintetu. Kromě jmenovaných děl zazněly také Jakabčicovy aranže na známé jazzové standardy Autumn Leaves od Josepha Kosmy a Autumn in New York od Vernona Dukea. Třešničkou na dortu pak bylo aranžmá zpracovávající první větu Bachova Braniborského koncertu č. 3.

FB_jazz_and_world_zahajeni_2018_foto_jelinek_02

Spojit svět klasické hudby a jazzu však není vůbec jednoduché. Skladba Between 2 Worlds (Mezi dvěma světy), kterou autor složil v roce 2009 na objednávku Státní filharmonie Košice a která záměrně s oběma hudebními jazyky pracuje, zůstává ve své podstatě stále jazzovou hudbou. Jak přiznává i sám Jakabčic: „Snad u každého skladatele, který se k takovému kroku v minulosti odhodlal, převáží jeden ze světů, podle toho odkud přichází.“ On sám tedy zvolil jako výchozí bod kulturu jazzovou, kterou okořenil orchestrálními prvky. Hráči symfonických těles jsou v současné době zvyklí na lecjaké těžkosti, skladatelé moderní hudby častokrát nešetří posluchače ani samotné hudebníky, přesto se i ve výbavě orchestrálního hráče mohou objevit mezery. Problematickým bývá jazzové (a funky) předrážení či synkopická rytmická struktura, se kterou se tito hudebníci jen pramálo dostávají do styku. Jazz i klasická hudba využívají diametrálně odlišných melodických i rytmických postupů, není se tedy čemu divit, že pak mají instrumentalisté plné housle práce. Matúš Jakabčic si však velmi dobře uvědomil, kde leží silné stránky orchestru, a tomu také uzpůsobil skladbu samotnou. Instrumentalisté tak nebyli vystaveni pro ně nezvyklým postupům a naopak mohli budovat kvalitní hudební zážitek na základech, ve kterých excelují. Filharmonie Brno pod vedením Pavla Šnajdra – který se ostatně moderní hudbě aktivně věnuje a který má i s extrémnějšími hudebními experimenty bohaté zkušenosti – dokázala být ansámblu Matúš Jakabčic Quintet pevnou oporou i rovnocenným společníkem. Šnajdr dynamicky a především s nezpochybnitelnou hudební logikou odlišil minimalistické a spíše repetitivní části od těch, které k posluchačům promlouvaly s nečekanou hřejivou symfoničností. Každá změna tohoto paradigmatu byla posluchači přímo vmetena do tváře a každý tento zlom byl nepřeslechnutelným obohacením Jakabčicovy syntézy. Je sice pravdou, že těchto ryze symfonických prostředků bylo ve skladbě Between 2 Worlds pomálu, ale přesto na sebe dokázaly strhnout veškerou pozornost.

FB_jazz_and_world_zahajeni_2018_foto_jelinek_03

Další dvě skladby rámující druhou polovinu večera – 269 Sumner st. a Room #55 – stavěly svět jazzu a svět klasické hudby vedle sebe. Také zde však skladatel, dirigent a především hráči měli vždy jasno, jakého zvuku je třeba docílit a co charakterizuje každý úsek skladby. Důvodem k mnoha potutelným úsměvům se stalo aranžmá Bachova Braniborského koncertu, který jakožto jediný nepocházel z jazzových standardů. Dlužno dodat, že pádící tempo hudby a rozjařený orchestr udělaly svoje – Braniborský koncert byl přehlídkou nejen humoru, ale také virtuózních prvků a nezvyklých orchestrálních barev. Tedy alespoň u Bacha nezvyklých. Samotní sólisté předvedli, že jazz mají za ta léta zkrátka již v krvi, a z ryze hudebního hlediska podali v podstatě bezchybné výkony. Pevná intonace i při těch nejnáročnějších pasážích a bězích, synkopické rytmické modely a polyrytmy, výrazová složka plná příkrých hudebních výkřiků a náhlých utišení – to vše měli jazzmani ve svém interpretačním arzenálu.

FB_jazz_and_world_zahajeni_2018_foto_jelinek_05

Máte-li rádi jazz, stylové crossovery, nebo jste jen přišli zjistit, jak by mohl znít Bach, kdyby se narodil o více než 300 let později, mohli jste být svědky syrové a čisté hudební energie, která improvizací, náhlými kontrasty a správným uchopením dokázala spojit dva jinak zcela odlišné světy, které se však navzájem rády ovlivňují.

MATÚŠ JAKABČIC: Between 2 Worlds
MATÚŠ JAKABČIC: 269 Sumner st.
JOSEPH KOSMA / arr. MATÚŠ JAKABČIC: Autumn Leaves
JOHANN SEBASTIAN BACH / arr. MATÚŠ JAKABČIC: Braniborský koncert č. 3 G dur BWV 1048 (1. věta – Allegro)
VERNON DUKE / arr. MATÚŠ JAKABČIC: Autumn in New York
MATÚŠ JAKABČIC: Room # 55

Matúš Jakabčic Quintet:
sopránový a tenorový saxofon: Rostislav Fraš
kytara: Matúš Jakabčic
klavír: Stanislav Mácha
kontrabas: Štefan Bartuš
bicí: Dušan Novakov

Filharmonie Brno

dirigent: Pavel Šnajdr

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více