Medicus: síla vědění, medicíny, lásky i muzikálu

24. říjen 2022, 18:00
Medicus: síla vědění, medicíny, lásky i muzikálu

Městské divadlo Brno uvedlo na své Hudební scéně českou premiéru muzikálu Medicus španělských autorů Ivána Macíase a Félixe Amadora. Režisér Stanislav Moša před diváky postavil současné dílo, které v mnoha ohledech snese přívlastek velké. Nešetří se tady hudbou, počtem postav a výpravou. Bombastický výsledek naštěstí nepřekryl základní téma ambiciózního, hudebně i výtvarně velkolepého opusu, kterým je síla vědění i lásky.

Samotný příběh titulu Medicus, v němž se mísí historické postavy (slavný učenec a lékař Avicena) s fiktivními, pochází od amerického autora Noaha Gordona. Jeho celosvětový bestseller Ranhojič (The Physician) vyšel v roce 1987 a hit z něj udělal i německý film Philippa Stölzla z roku 2013, v němž hrál roli jmenovaného islámského lékaře Ben Kingsley. Gordonova kniha inspirovala španělské autory, kteří v roce 2018 uvedli v divadle Nuevo Apolo v Madridu premiéru muzikálu El Médico (hudební skladatel Iván Macías kontaktoval Michaela Gordona, syna a agenta spisovatele, který autory spojil s otcem). Nu a čtyři roky po prvním uvedení, lze španělský muzikálový trhák vidět a slyšet v Brně.

Medicus se odehrává v 11. století, kdy mladičký Rob Cole touží po co nejpregnantnějším vzdělání v oblasti medicíny, protože ještě v dětství přijde vinou nulové lékařské péče o svou rodinu. Nejdříve se ho ujme pochybný felčar a bradýř Croft, který je ponejvíce podvodník a eskamotér se zdravím. Rob chce ale být skutečný praktický ošetřovatel i medik, proto se rozhodne svůj další život zasvětit cestě za poznáním. Vydá se tedy na dlouhou, velmi riskantní pouť z Anglie do perského Isfahánu, kde se na přelomu prvního tisíciletí koncentruje veškeré vědění světa a na Dálném východě probíhá obrovský vědecký, ekonomický a kulturní rozkvět – zdejší Zlatý věk. Na cestě mezi Mohamedány se ovšem musí vzdát svojí křesťanské víry, vydává se za Žida, aby mohl vůbec studia zahájit. Vedle špičkové erudice je mu mimořádným ziskem nakonec i životní láska jménem Mary Cullenová, rusovlasou Irku znovu potká při svých dramatických cestách po Orientu.

medicus_MdB_2022_foto_web_divadla_01

Mnohomluvnost této knižní a vcelku spletité story (už sám prozaik se pro hodnověrnost děje nechal zaměstnat v nemocnici, studoval dějiny lékařství i různé chirurgické postupy v minulosti), v níž se mísí učenost a láska, diktovaná věrouka a skutečná víra, daleká pouť „tam“ a zase zpátky jsou jistě ideální matérie pro působivé, atraktivní muzikálové divadlo. Medicus představuje skutečně výborný muzikál, jehož hudební velkolepost, ale také obsahový přesah v nastíněném ději překračují jednoduché pocukrované muzikálové standardy, jak je publikum často nekomplikovaně mlsá. Není třeba z titulu dělat intelektuální veledílo, ale fakt, že se tady nehraje jenom o působivou love story a přitažlivou exotiku orientálních kulis, je z výsledku více než znát. Primární je samozřejmě romantizující podívaná, ale diváka čeká velký zážitek ze živé muziky i přidaný bonus, že tady se vedle půvabné dívky stejně vroucně miluje seriózní věda a pohrdá se šarlatánstvím. Zdůrazňovaná touha lidumilně pomáhat a léčit tady není žádnou samoúčelnou myšlenkovou charitou…

Jednou z mimořádných devíz novinky je opravdu sama Macíasova hudba, která nešetří velkolepými plochami, ale i vícehlasými písňovými party. Po očekávaných milostných duetech přes sebe v jednom okamžiku kupříkladu efektně zpívá sedm lidí. Jindy se tady do živé hudby jakoby zpěvně mluví. Autor nenásilně využívá náznaků staré židovské a orientální muziky, na konci ale stojí sebevědomý hudební tvar, který se neschovává za žádné zvukové etnohistorické reminiscence. Připočítejte bezmála tři desítky hudebníků v orchestru, kteří dokážou vytvořit sytý a skutečně působivý symfonický zvuk (pod skvělým vedením dirigenta Dana Kalouska), a je vám jasné, že tady koukáte na muzikálně i zvukově kolosální záležitost.

Divácký zážitek povyšuje také scéna Christopha Weyerse, jejíž výpravnost logicky kulminuje ve výjevech ze šáhova paláce se dvěma velkými, zlatými, okřídlenými sfingami, s dekorem perských koberců a pastelovým svícením. Scénograf ve spolupráci s autorem projekcí Petrem Hlouškem, kombinací skutečných kulis s perforovanými dekory vytváří kýžený 3D efekt, prohlubuje velké jeviště i imaginaci diváka. Velké plus večera představuje svícení. Prosté (pomineme-li výjevy ze šáhova paláce), barevně střízlivé a funkční dobové kostýmy vytvořila Andrea Kučerová. Náročnost této oděvní produkce napoví fakt, že na jevišti se vystřídá přes šedesát postav. S jistým slovním patosem se místy potýkají písňové texty a překlad Zuzany Čtveráčkové.

medicus_MdB_2022_foto_web_divadla_03

Režisér Stanislav Moša se v muzikálu Medicus ukázal jako zručný organizátor podobných podívaných. Ocenit nyní lze, že našel uměřenost mezi velkolepostí hudebního, slovního i vizuálního materiálu. Jednotlivé složky na jevišti umně vyvažuje, aniž by jimi překryl výše popsaná dramatická těžiště. Mošova režie osciluje mezi inteligentní, nepřemrštěnou zábavou, je ve výsledku vydatnou podívanou s přidaným a (laciným muzikálovým mumrajem) nezastřeným poselstvím. Spíše negativně někoho zasáhne tří a půl hodinová délka vlastní produkce, pozitivním zjištěním je tady fakt, že inscenace nemá žádná velká hluchá místa, která by pocit neúměrné délky násobila.

Režisér také našel skvělé interprety zejména v hlavních rolích. Pro Libora Matouše jako dospělého Roba Colea je tato úloha šitá jakoby na tělo, mladý herec ji nedělá lacině líbivou a jeho zpěv je požitkem. Podobně je tomu u Kristýny Daňhelové jako jeho rusovlasé milé Mary. Také Dušan Vitázek v úloze Šáha se při premiéře blýsknul až na pár momentů v nejvyšších polohách. Bradýře Crofta předvedl Stanislav Slovák jako plnotučnou figurku s bravurním muzikálovým projevem. Chlapeckého Roba si střihla Gabriela Čtveráčková svědomitě s jakousi jistotou, která ji umožňuje bezpečnou a uvěřitelnou existenci na jevišti. Opravdu potěšili bardové jako Ladislav Kolář a Jiří Horký, aby ukázali, že tenhle žánr hudebního divadla není „jen pro mladý“… Medicus je v Brně tradičně alternovaný a při první premiéře se k účinkování správně dostali služebně zasloužilejší.

Brněnský muzikál Medicus je vydařenou hudební inscenací, zajímavým dramaturgickým importem, režijně nepřeplácanou a herecky sugestivní inscenací.

Félix Amador, Iván Macías: Medicus

Muzikál podle knihy Noaha Gordona

Režie a úprava: Stanislav Moša

Překlad: Zuzana Čtveráčková

Hudební nastudování a dirigenti: Dan Kalousek, František Šterbák

Klavírní výtah: Dan Kalousek

Scéna: Christoph Weyers

Kostýmy: Andrea Kučerová

Choreografie: Michal Matěj

Premiéra 22. října 2022 na Hudební scéně Městského divadla Brno

Foto archiv MdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Nejčtenější

Kritika

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce