Festival Concentus Moraviae měl minulý týden na programu první světovou premiéru v podání Miloslav Ištvan Quartetu. Posluchači možná s překvapením zjistili, že hrát a poslouchat Beethovena může být ještě větší výkon než hrát a poslouchat soudobou hudbu. A francouzský Van Kuijk Quartet jim připomněl i začátek fotbalového Mistrovství Evropy.
William Shakespeare a John Lennon pro čtyři hlasy
První světovou premiéru letošního ročníku Concentu Moraviae slyšelo podkroví Městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem čili Galerie na půdě. A především samozřejmě lidé, kteří tam přišli. Neměli to jednoduché – dostali zatím možná největší nakládačku, co se týká náročnosti repertoáru. Pořádně se zapotil i Miloslav Ištvan Quartet.
Ištvanovci se programově zaměřují na hudbu druhé poloviny dvacátého století až současnosti. Odpovídala tomu i větší část programu, který odehráli v Bystřici. Navíc ale přibyl jeden z největších problémů celé kvartetní literatury – Beethovenova Velká fuga. Kvarteto si tak po třech těžkých věcech mohlo zahrát ještě jednu strašně těžkou.
Nejlaskavější k publiku i interpretům byl smyčcový kvartet Quadricinium fidium skladatele Jana Nováka. Je to typická ukázka jeho uvažování, v němž se stýkají ohromné melodické nápady, skladatelská technika, srozumitelná struktura díla i smysl pro ironii a humor. A také expresivita a lehkost. Jan Novák dovede být neuvěřitelně zábavný i hluboký najednou a v Quadriciniu se mu podařilo obě polohy rafinovaně vyvážit. Nezapírá inspirace velkými předchůdci – ozve se janáčkovský motiv i banální melodie zpracovaná do smutečního pochodu jako u Mahlera. Vzniká nečekané napětí, které baví i dojímá.
Novinku Words Without Thoughts si u Slavomíra Hořínky objednal festival a konečně tak došlo i na jeho třetí letošní téma. Kromě smyčcového kvarteta a Beethovena je jím Shakespeare. Hořínkově skladbě dal název citát z Hamleta, skladatel podle svých slov vycházel také z analýzy hlasu Johna Lennona. V hudebních souvislostech název Slova bez myšlenek paradoxně evokuje spíš absolutní hudbu, která žádný mimohudební výklad nemá. Skladba přináší proud krátkých myšlenek, které se opakují, blýskají, vracejí a skřípou. Přitom se vzájemně pořád dokola podněcují, inspirují a iritují v horečně přemýšlejícím mozku. Občas se sejdou v kolísavém a klouzavém souzvuku, aby nakonec vyvrcholily v pětinásobném forte závěrečných akordů.
Nervní a vybuzenou atmosféru Hořínkovy skladby ještě umocnila následující Zatemněná krajina Miloslava Ištvana. Ten patřil stejně jako Jan Novák do stylově velmi volné skladatelské Skupiny A. Miloslav Ištvan Quartet jí věnoval jedno CD a Zatemněná krajina byla druhým z jeho repertoárových kusů, které v Bystřici hrál. Jedná se o chmurný obraz země zatemněné zákazy a nemožností svobodně se projevit. Inspirací byly vzpomínky na německou okupaci v Žandovském mlýně ve Skaličce u Tišnova. Ištvanovo zatemnění se ale týká komunistické diktatury, která po té nacistické bezprostředně následovala.
Pokud někdo čekal, že si od temných vzpomínek konečně odpočine u staletími ověřeného Ludwiga van Beethovena, krutě se zklamal. Jestli ho dosavadní nálož zmátla, Beethoven ho teď chytil za ruku, odtáhl doprostřed hlubokého lesa a nechal ho tam, ať nějak trefí zpátky. Velká fuga B dur op. 133 je těžká nejen na hraní, ale i na soustředěný poslech. Poučné mohlo být zjištění, že je vlastně stejně těžká jako ta stále proklínaná a obávaná soudobá hudba. Kromě jednoho posluchače, který skoro celý koncert slyšitelně spal, to mohli procítit všichni.
Miloslav Ištvan Quartet měl nejednoduchou pozici. Zaprvé v těžkém repertoáru, zadruhé v nutnosti nastudovat dvě skladby speciálně pro toto vystoupení. Kromě Hořínkovy novinky hrál poprvé i Velkou fugu. Kvarteto hraje s entuziasmem, zvuk má spíš přímočarý a ostřejší, což především k současnějšímu repertoáru sedí. Novák vyzněl vysloveně radostně, tragickou protiváhou mu byl Ištvan. Na obou skladbách bylo znát, že je má soubor zažité. Hořínkova Words Without Thoughts potřebovala hodně soustředěného počítání a Velká fuga místy držela pohromadě poněkud se štěstím. Koncert ale zanechal silný dojem a opakovaná provedení by novinkám v repertoáru měla dodat jistotu. Pokud ale soubor myslí svou existenci vážně, měl by se mnohem více soustředit na společný hudební život a nerozptylovat se množstvím angažmá všude možně.
Francouzský přídavek nad vycházejícím sluncem
Jak vypadal východ slunce před Straussovým Zarathustrou se mohlo přesvědčit publikum v boskovickém zámku, kde koncertoval Van Kuijk Quartet. Z úvodu Smyčcového kvartetu B dur op. 76/4 Josepha Haydna by sice znělku České sody nikdo neudělal, ale i tak je to hudba zářivá. Angličtí posluchači jí kdysi nedali jméno „Sunrise“ bezdůvodně. Haydnovo slunce nebodá do očí, ale vyhoupne se nad obzor s pozvolnou laskavostí vzestupného motivu na začátku. Haydn v jednom ze svých vrcholných kvartetů nepřetržitě vyzařuje přívětivou energii.
Vrcholný Haydn se v Boskovicích střetl s pozdním Beethovenem, konkrétně se Smyčcovým kvartetem č. 12 Es dur. Jeho rozměr i mnohoznačnost připomíná spíš symfonii. Ovšem takovou, v níž se nelze schovat za mohutný zvuk symfonického orchestru. Žádné efekty, žádné zvukové obžerství, jen velké myšlenky pevně provázané v nejvyšších sférách. „Škoda, že nerozumím válečnictví stejně jako hudbě; porazil bych ho,“ prohlásil Beethoven o Napoleonovi. O pravdivosti výroku není při poslechu Beethovenových pozdních kvartetů pochyb.
Celý Van Kuijk Quartet spěchal po svém koncertě v boskovickém zámku sledovat zahájení Mistrovství Evropy ve fotbale. Název souboru sice zní nizozemsky, ale jeho členové jsou doma ve Francii. Během koncertu to také občas vypadalo, že myslí víc na fotbal než na muziku. Chyb nebylo málo a první housle by je neměly dělat už vůbec. Zdálo se, že Haydn ani Beethoven nejsou pro Van Kuijk Quartet blízcí autoři – přidaná věta z Kvartetu F dur Maurice Ravela vyzněla z celého koncertu nejlépe. Sice to byla pěkná tečka, ale přídavek by hlavní program koncertu přece jen převálcovat neměl.
Jan Novák: Quadricinium fidium, Slavomír Hořínka: Words Without Thoughts (nová skladba pro festival Concentus Moraviae inspirovaná Shakespearovým Hamletem), Miloslav Ištvan: Zatemněná krajina, Ludwig van Beethoven: Velká fuga B dur op. 133. Miloslav Ištvan Quartett (Alexej Aslamas – 1. housle, Jan Bělohlávek – 2. housle, Stanislav Vacek – viola, Štěpán Filípek – violoncello). 9. června 2016, Bystřice nad Pernštejnem, Městské muzeum.
Joseph Haydn: Smyčcový kvartet B dur op. 76/4 „Východ slunce“, Ludwig van Beethoven: Smyčcový kvartet č. 12 Es dur op. 127. Van Kuijk Quartet (Nicolas Van Kuijk – 1. housle, Sylvain Favre-Bulle – 2. housle, Grégoire Vecchioni – viola, François Robin – violoncello). 10. června 2016, Boskovice, zámek. Vše v rámci festivalu Concentus Moraviae.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..