Misericordia – duchovní tvorba současných Britů

Misericordia – duchovní tvorba současných Britů

V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Jozef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonová.

Hudební večer s ryze duchovní tematikou zahájil Introit pro dvě trubky a smyčce londýnského skladatele Davida Matthewse. Dílo vzniklo roku 1981 pro koncert, při kterém měly zaznít kompozice Henryho Purcella, Ralpha Vaughana Williamse a Michaela Tippetta – přestože se plánované vystoupení v katedrále v Gloucestru nakonec nekonalo, skladba s nepopiratelným britským „aroma“ zůstala. Autor toto dílo ještě roku 2000 přepracoval pro komornější obsazení, což je verze, která zazněla na hodnoceném koncertě Ensemble Opera Diversa. Je na místě dodat, že tento večer nepředstavoval první zkušenost orchestru s Matthewsovým Introitem. V říjnu 2014 byl souborem uvedený za přítomnosti skladatele, a to navíc v české premiéře.

misericordia_EOD_foto_marek_olbrzymek_01 

Introit pro dvě trubky a smyčce začíná poklidnou plochou smyčců, ze které se pozvolna vynořuje charakteristický motiv oscilující mezi tradičním tonálním cítěním a modalitou. (Případně tonalitou s umělým citlivým tónem.) Pozvolná gradace vede k vrcholu, po kterém nastupují hybnější imitace – i ty jsou však uklidňovány tím, že znějí nad prodlevou. Orchestr byl výtečně rytmicky i dynamicky sladěný a umírněné stupňování dirigentky Tardonové ke stále větší a větší expresivitě a jednotlivým vrcholům skladby naprosto příkladné. Samotné trubky v interpretaci Víta Otáhala a Jozefa Zimky se ozývají takřka až v závěru skladby, kde se dávají do živého hudebního dialogu plného melodických imitací a běhů. Sólisté byli umístěni na kůru – jak si to autor ostatně i přál – takže i prostorové zažívání zvuku v kostele se s nástupem jejich závěrečného rozhovoru změnilo. Výsledný kontrast (dynamický, rytmický, melodický a především prostorový) skutečně evokoval andělské trubky znějící vysoko z nebes. Oba trumpetisté měli zářivě jasný a intonačně stabilní tón a také jejich směřování k závěrečnému fortissimu bylo dynamicky výtečně odstupňováno.

Trojici českých premiér, které figurovaly na úterním programu souboru Ensemble Opera Diversa, zahájila skladba Da pacem, Domine pro sbor a smyčce Pēterise Vaskse, která současně patří k autorovým nejčastěji provozovaným kompozicím psaným pro toto obsazení. Skladatel své zhudebnění původně středověké antifony chápe jako soukromou modlitbu. Sám na toto téma dodává: „Když jsem skládal Da pacem, Domine, bylo to zoufalé volání pro naši dobu, modlitba za náš šílený svět.“ V současné době je navíc Vasksova prosba více než aktuální. Da pacem, Domine je emočně nabité a lidsky vroucí. Dirigentka Tardonová tuto citovost zvýraznila fenomenální prací s dynamikou, a to jak v rámci větších celků, tak i v rozmezí pouhých pár taktů. Přes veškerou emocionalitu se však brněnské provedení vyhnulo neupřímné patetičnosti. Lví podíl na hudební účinnosti Vasksova díla měl také sbor Ensemble Versus, který svými vlastními a důkladně vypointovanými vrcholy povedeně doplňoval citlivé nastudování dirigentky Tardonové. Velmi působivé bylo také dlouhé doznívání sboru na konci skladby v nejtišší dynamice.

misericordia_EOD_foto_marek_olbrzymek_02

K motivu andělských trubek ze začátku večera se vrátila skladba Seraph pro trubku a smyčce anglického autora Jamese MacMillana, která se stala druhou českou premiérou koncertu. Tentokrát však sólista Vít Otáhal nestanul na kůru kostela, ale svůj part interpretoval z prostoru za orchestrem (z pohledu diváka po pravé straně víceméně mezi kontrabasy a houslemi). První věta (beze jména) dává prostor dvěma protikladným kompozičním motivům – rázným a až vojensky znějícím běhům na jedné straně a lyričtější a klenutější melodice na straně druhé. Extrémně rychlá tremola i náročné běhy zvládl Otáhal s obdivuhodnou lehkostí, jasností a stabilitou tónu a také lyrickému motivu dodal patřičnou citovost. Třívětá skladba svým formálním řešením sice odpovídá tradičnímu koncertu, ale její druhá věta Adagio se konvencím částečně vymyká, neboť přenechává hlavní melodický materiál smyčcům, zatímco trumpeta tvoří spíše záměrně nekonzistentní a melodicky protikladný doprovod. Zde zazářila koncertní mistryně Barbara Tolarová, jejíž uchopení sólového motivu bylo výtečné nejen z hlediska frázování, ale také práce s dynamikou i celkovým výrazem, kterému dodala silnou emocionalitu. Ve třetí větě Marcato e ritmico se vrátila na pomyslné výsluní sólová trumpeta a dílo opět nabralo jasný rytmický spád. Je třeba vyzdvihnout fakt, že se orchestru pod vedením Gabriely Tardonové podařilo vhodně vystihnout nejen drsnou „vojenskost“ závěrečné věty, ale také její kantabilní polohy.

Závěr patřil dílu, které dalo celému úternímu večeru název – Misericordia pro sbor a komorní orchestr skladatele Lukáše Borzíka. Zatímco třetí skladba navazovala svojí tematikou i „ostrovním“ hudebním jazykem na úvodní dílo, závěrečná česká premiéra byla svým duchovním minimalismem spřízněna spíše s Vasksovým Da pacem, Domine. Smyčcový orchestr byl rozšířen o dvojici fléten a hoboj; vrátil se také sbor Ensemble Versus. Úvodní plnou harmonickou sazbu s tremoly smyčců a deklamací sboru vystřídala záhy mnohem kontemplativnější hudební plocha, která předurčila první polovinu skladby. Tato první část staví svůj hudební účinek na barevných kombinacích sboru a orchestru a spíše než náhlými změnami se hudební vývoj řídí pomalou transformací hudebního proudu. Náhlé ticho odděluje tuto veskrze éterickou plochu od mnohem hybnější a minimalističtěji pojaté druhé poloviny, která naopak víří opakujícími se útržky, které vedou k postupné gradaci. Také zde se objevují náhlé předěly ticha, ty však již neoddělují pomyslné věty, ale pouze různá tempová a dynamická provedení téhož materiálu. Právě minimalistický kompoziční přístup zajistil, že ačkoliv je druhá polovina skladby mnohem hybnější, její neustálé „klokotání“ dává pocit bezbřehé věčnosti. Ani zde hudební nastudování neslevilo z citu pro práci s dynamikou, a především pro sílu gradace a konečného vyústění.

misericordia_EOD_foto_marek_olbrzymek_04

Poslední ze série chrámových koncertů Ensemble Opera Diversa nabídl milovníkům duchovní hudby nebývale výživný program. Nejenže tři ze čtyř skladeb byly českými premiérami, ale také celkové dramaturgické uchopení dalo vzniknout sestavě, která byla vnitřně vyvážená, konzistentní a tematicky propojená, přesto pestrá a kompozičně bohatá. Nezvyklý koncertní prostor, ke kterému navíc orchestr svým rozestavěním přistoupil nanejvýš zodpovědně, se stal pomyslnou třešničkou na dortu.

Vít Otáhal trubka

Jozef Zimka trubka

Gabriela Tardonová dirigentka

Ensemble Versus

Ensemble Opera Diversa

David Matthews: Introit pro dvě trubky a smyčce (1981/2000) 8'

Pēteris Vasks: Da pacem, Domine pro sbor a smyčce (2016) 19' ČESKÁ PREMIÉRA

James MacMillan: Seraph pro trubku a smyčce (2010) 16' ČESKÁ PREMIÉRA

Lukáš Borzík: Misericordia pro sbor a komorní orchestr (2016/2022) 15' ČESKÁ PREMIÉRA

blahoslavené Marie Restituty na Lesné v Brně

17. května 2022, 19:00 

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Nejčtenější

Kritika

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více