Mladý Frankenstein čili jak na slavné monstrum

Mladý Frankenstein čili jak na slavné monstrum

Nejznámější filmové monstrum ožívá v původním americkém muzikálu Mladý Frankenstein, který ve dvou premiérách o víkendu nabídlo Městské divadlo Brno. Tuto hudební komedii známého režiséra, producenta, spisovatele a herce Mela Brookse zde uvedli v české premiéře. A tak si neoficiální tuzemské centrum muzikálového divadla může připsat zase jedno prvenství. Mladý Frankenstein se už po světové premiéře před sedmi lety stal na Broadwayi hitem (484 repríz). Západní Evropu nyní brázdí po Holandsku a Německu několik produkcí tohoto titulu, který paroduje slavnou látku o šíleném vědátorovi a jeho umělém člověku.

Pro pořádek bude důležité uvést další souvislosti. Autory – v českých vodách nového muzikálu – jsou Thomas MeehanMel Brooks, který už v roce 1974 režíroval stejnojmenný černobílý film Mladý Frankenstein. A právě k němu dopsal hudbu a texty písní a v roce 2007 z něj udělal výpravný muzikál, který se inspiračně napájí u velkolepých tanečních broadwayských show a swingujícího hudebního divadla.

Rozplétat příběh Mladého Frankensteina znamená návrat až k námětu z roku 1818, kdy Mary Shelleyová napsala román o vědci Viktoru Frankensteinovi a jeho monstru. Žena proslulého romantického básníka tak inspirovala řadu dalších literárních, filmových i dramatických děl. A že je tato látka pro divadelníky stále nesmírně aktuální a přitažlivá svědčí nedávné uvedení titulu reFrankenstein v brněnském HaDivadle, kde zase zkoumali, jak ze živých lidí dneška vznikají monstra díky jejich odcizení a izolaci v moderní době.

Muzikál Mladý Frankenstein má v mnoha ohledech na triku Petr Gazdík, který text přeložil, inscenaci režíruje a postavu Viktora von Frankensteina, stvořitele umělého člověka, si dokonce v alternaci zahraje. Šéf muzikálového souboru, herec a režisér Gazdík také rád zdůrazňuje, že viděl tento muzikál jen pár týdnů po jeho premiérovém uvedení v roce 2007 na newyorské Broadwayi.

Mohlo by se zdát, že Gazdík je vlastně už specialistou na podobné parodické záležitosti. Před časem na svojí mateřské scéně už režíroval známou komedii Kvítek z horroru. Také v případě Mladého Frankensteina chce Gazdík publiku nabídnout vše, na co se u podobných produkcí v muzikálové aréně na Lidické ulici sází. Co to je? Profesionálně odvedená podívaná, která diváky strhne na svoji stranu dobrými hereckými a pěveckými čísly, tanečními výkony, ale také naživo hranou muzikou a zajímavou výpravou, jak už ji u muzikálu automaticky čekáme. V případě žánru muzikálové parodie, je však stejně nezbytné najít míru pro vtip a jemné ironizování látky, což se Gazdíkovi ve výsledku z větší části podařilo. V Mladém Frankensteinovi jde vlastně o neustále plynoucí sérii hororových i komických situací. První premiérové představení sice místy postrádalo ještě onu stoprocentní lehkost sehranosti, bezchybné tempo a v některých místech pěvecká sóla zaskřípala, ale fatálního kiksu se divák v dění na jevišti ani orchestřišti nedočkal.

Divadelníci vědí, že dělat vkusnou zábavu je hodně vážná a těžká věc. Gazdík jako jeden z autorů zdařilého překladu míchá slovní hříčky, místy s erotickými narážkami a humorem těžícím z dvojsmyslnosti. Jak už bylo řečeno vše je ale děláno s citem pro žánr i míru.

Na diváka tak čeká tříhodinová zábavná šou, která nabídne vedle řízného swingového zvuku opravdu zábavné choreografie včetně jednoho monstrózního stepařského čísla těžícího z původní produkce. Sborová pěvecká i taneční čísla jsou skutečně magnetem večera, za což může skutečně nápaditá choreografie Lucie Holánkové, která si dělá jemné šoufky z čardášů neb valčíčku. A z hudebních vlivů maďarských, rumunských tyrolských i bavorských si dělá legraci už sám autor, takže se kupříkladu lze těšit i na jódlování jedné z hlavních hrdinek. Chválit lze také nápadité kostýmy Veroniky Hindle, která se vyřádila zejména u ženské company v legračních krojích nebo také v okázalých elegantních šatkách Frankensteinovy snoubenky Elizabeth Bennigové.

Co se týče sólistických výkonů, divák bude (viděl jsem první premiérové obsazení) spokojený. Milan Němec v roli mladého doktora Fredericka Frankensteina už před lety prokázal svůj mimořádný komický talent a je ideálním představitelem pro tuto roli. Až na jedno pěvecké zaváhání mu jeho první oficiální večer s Frankesteinem vyšel a je to právě Němec, kdo umí přesně a jemně dávkovat jemný sarkasmus. Ale ani jeho spoluhráči neselhali. Miroslav Urbánek jako oživený Netvor se zelenou sešitou hlavou je přesně oním neohrabaným monstrem, které se nakonec mentálně vyrovná svému stvořiteli. Opravdu solidní a velmi zkušené výkony předvádí dvě herečky, které stály u počátku zdejšího brněnského muzikálového zázraku: Petra JungmanováJana Musilová. Každá jde na svoji jinak bláznivou hrdinku pochopitelně jinak. První nabídne skutečně legrační poměnu upjaté paničky v poživačnou Netvorovu metresu. Musilová zase skvělým způsobem jako šílená hospodyně a někdejší milenka starého dr. Viktora von Frankenstein balancuje na hranici karikatury a legrační melodramatičnosti. Co tohoto ulítlého obrázku ze strašidelného hradu v Transylvánii skvěle zapadá Igor v podání Jiřího Macha jako zajímavě stylizovaná pohybová kreatura. A zážitkem nejen pro oko bude Viktória Matušovová, která bezvadně sehraje tělesně, vědecky a posléze i citově odevzdanou blond asistentku mladého Frankesteina.

Přimyslíte-li výtečné a šlapající hudební nastudování této muziky na pomezí swingu a jazzu (Dan KalousekEma Mikešková), vyjde vám divácky vděčná kombinace nevtíravé parodie, laskavého hororu, bláznivé komedie a uměřeně cukrkandlového melodramatu o nevyzpytatelných láskách lidí ale i nestvůr. To už za to stojí, nemyslíte?

Foto Jef a Tino Kratochvílovi

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V Brne sa neplánovane, ale predsa odohrala svetová premiéra. Muzikál Flashdance nie je iba jednoduchou napodobeninou filmu, ale vytvára si svoj vlastný svet postavený na oporných dejových pilieroch.   více


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více