Mladý Frankenstein čili jak na slavné monstrum

Mladý Frankenstein čili jak na slavné monstrum

Nejznámější filmové monstrum ožívá v původním americkém muzikálu Mladý Frankenstein, který ve dvou premiérách o víkendu nabídlo Městské divadlo Brno. Tuto hudební komedii známého režiséra, producenta, spisovatele a herce Mela Brookse zde uvedli v české premiéře. A tak si neoficiální tuzemské centrum muzikálového divadla může připsat zase jedno prvenství. Mladý Frankenstein se už po světové premiéře před sedmi lety stal na Broadwayi hitem (484 repríz). Západní Evropu nyní brázdí po Holandsku a Německu několik produkcí tohoto titulu, který paroduje slavnou látku o šíleném vědátorovi a jeho umělém člověku.

Pro pořádek bude důležité uvést další souvislosti. Autory – v českých vodách nového muzikálu – jsou Thomas MeehanMel Brooks, který už v roce 1974 režíroval stejnojmenný černobílý film Mladý Frankenstein. A právě k němu dopsal hudbu a texty písní a v roce 2007 z něj udělal výpravný muzikál, který se inspiračně napájí u velkolepých tanečních broadwayských show a swingujícího hudebního divadla.

Rozplétat příběh Mladého Frankensteina znamená návrat až k námětu z roku 1818, kdy Mary Shelleyová napsala román o vědci Viktoru Frankensteinovi a jeho monstru. Žena proslulého romantického básníka tak inspirovala řadu dalších literárních, filmových i dramatických děl. A že je tato látka pro divadelníky stále nesmírně aktuální a přitažlivá svědčí nedávné uvedení titulu reFrankenstein v brněnském HaDivadle, kde zase zkoumali, jak ze živých lidí dneška vznikají monstra díky jejich odcizení a izolaci v moderní době.

Muzikál Mladý Frankenstein má v mnoha ohledech na triku Petr Gazdík, který text přeložil, inscenaci režíruje a postavu Viktora von Frankensteina, stvořitele umělého člověka, si dokonce v alternaci zahraje. Šéf muzikálového souboru, herec a režisér Gazdík také rád zdůrazňuje, že viděl tento muzikál jen pár týdnů po jeho premiérovém uvedení v roce 2007 na newyorské Broadwayi.

Mohlo by se zdát, že Gazdík je vlastně už specialistou na podobné parodické záležitosti. Před časem na svojí mateřské scéně už režíroval známou komedii Kvítek z horroru. Také v případě Mladého Frankensteina chce Gazdík publiku nabídnout vše, na co se u podobných produkcí v muzikálové aréně na Lidické ulici sází. Co to je? Profesionálně odvedená podívaná, která diváky strhne na svoji stranu dobrými hereckými a pěveckými čísly, tanečními výkony, ale také naživo hranou muzikou a zajímavou výpravou, jak už ji u muzikálu automaticky čekáme. V případě žánru muzikálové parodie, je však stejně nezbytné najít míru pro vtip a jemné ironizování látky, což se Gazdíkovi ve výsledku z větší části podařilo. V Mladém Frankensteinovi jde vlastně o neustále plynoucí sérii hororových i komických situací. První premiérové představení sice místy postrádalo ještě onu stoprocentní lehkost sehranosti, bezchybné tempo a v některých místech pěvecká sóla zaskřípala, ale fatálního kiksu se divák v dění na jevišti ani orchestřišti nedočkal.

Divadelníci vědí, že dělat vkusnou zábavu je hodně vážná a těžká věc. Gazdík jako jeden z autorů zdařilého překladu míchá slovní hříčky, místy s erotickými narážkami a humorem těžícím z dvojsmyslnosti. Jak už bylo řečeno vše je ale děláno s citem pro žánr i míru.

Na diváka tak čeká tříhodinová zábavná šou, která nabídne vedle řízného swingového zvuku opravdu zábavné choreografie včetně jednoho monstrózního stepařského čísla těžícího z původní produkce. Sborová pěvecká i taneční čísla jsou skutečně magnetem večera, za což může skutečně nápaditá choreografie Lucie Holánkové, která si dělá jemné šoufky z čardášů neb valčíčku. A z hudebních vlivů maďarských, rumunských tyrolských i bavorských si dělá legraci už sám autor, takže se kupříkladu lze těšit i na jódlování jedné z hlavních hrdinek. Chválit lze také nápadité kostýmy Veroniky Hindle, která se vyřádila zejména u ženské company v legračních krojích nebo také v okázalých elegantních šatkách Frankensteinovy snoubenky Elizabeth Bennigové.

Co se týče sólistických výkonů, divák bude (viděl jsem první premiérové obsazení) spokojený. Milan Němec v roli mladého doktora Fredericka Frankensteina už před lety prokázal svůj mimořádný komický talent a je ideálním představitelem pro tuto roli. Až na jedno pěvecké zaváhání mu jeho první oficiální večer s Frankesteinem vyšel a je to právě Němec, kdo umí přesně a jemně dávkovat jemný sarkasmus. Ale ani jeho spoluhráči neselhali. Miroslav Urbánek jako oživený Netvor se zelenou sešitou hlavou je přesně oním neohrabaným monstrem, které se nakonec mentálně vyrovná svému stvořiteli. Opravdu solidní a velmi zkušené výkony předvádí dvě herečky, které stály u počátku zdejšího brněnského muzikálového zázraku: Petra JungmanováJana Musilová. Každá jde na svoji jinak bláznivou hrdinku pochopitelně jinak. První nabídne skutečně legrační poměnu upjaté paničky v poživačnou Netvorovu metresu. Musilová zase skvělým způsobem jako šílená hospodyně a někdejší milenka starého dr. Viktora von Frankenstein balancuje na hranici karikatury a legrační melodramatičnosti. Co tohoto ulítlého obrázku ze strašidelného hradu v Transylvánii skvěle zapadá Igor v podání Jiřího Macha jako zajímavě stylizovaná pohybová kreatura. A zážitkem nejen pro oko bude Viktória Matušovová, která bezvadně sehraje tělesně, vědecky a posléze i citově odevzdanou blond asistentku mladého Frankesteina.

Přimyslíte-li výtečné a šlapající hudební nastudování této muziky na pomezí swingu a jazzu (Dan KalousekEma Mikešková), vyjde vám divácky vděčná kombinace nevtíravé parodie, laskavého hororu, bláznivé komedie a uměřeně cukrkandlového melodramatu o nevyzpytatelných láskách lidí ale i nestvůr. To už za to stojí, nemyslíte?

Foto Jef a Tino Kratochvílovi

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V Brne sa neplánovane, ale predsa odohrala svetová premiéra. Muzikál Flashdance nie je iba jednoduchou napodobeninou filmu, ale vytvára si svoj vlastný svet postavený na oporných dejových pilieroch.   více


Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Nejčtenější

Kritika

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce