Mnoho forem jednoho Janáčka

Mnoho forem jednoho Janáčka

Festival Janáček Brno 2016 svému publiku nenabízí výhradně tvorbu Leoše Janáčka, prostor naopak dostávají i tvůrci, kteří rozvíjejí jeho hudební dědictví po svém. V Mahenově divadle se tak odehrál koncert jazzového tria Emila Viklického a Ivy Bittové ve společnosti OK Percussion Duo.

První polovina koncertu patřila triu matadora české jazzové scény, skladatele a pianisty Emila Viklického. Ten do večera vstoupil vlastní kompozicí s názvem Adventure in Black and Yellow. Byť měla skladba docela funkový groove, dobře předznamenala zbytek setu, který byl po rytmické stránce zase jazzovější. Z kapely po celou dobu koncertu vyzařoval zřetelný, čtyřdobý puls. Pro posluchače neznalého jazzu šlo o věc velmi přívětivou, pro ty náročnější však ve výsledku lehce monotónní. Tak jako tak se dobře vystavěné rytmické figury, byť často opakované, poslouchaly skvěle.

Všichni tři muzikanti se na pódiu pouštěli do znamenitých sól.  Po třetím z nich už v publiku spontánně tleskali i ti, kteří se zřejmě ještě na začátku takového jednání, pro vážnou hudbu netypického, ostýchali. V aranži moravské lidové písně Ej, lásko, lásko se Viklický, tak jako ve všech ostatních skladbách, nebál častých citací hlavního nápěvu, harmonicky bluesové finále pak bylo vlídným intelektuálním vtipem. Z dalších skladeb zaujala zejména Viklického úprava klarinetového motivu z páté části JanáčkovySinfonietty, kdy se četně opakované téma melancholické autorovy melodie příjemně střídalo s jazzovým optimismem. V aranži árie z Její pastorkyně se celá kapela po lyrickém úvodu rozjela ve slušném tempu, bubeník Cyril Zelenák s gustem obměňoval rychlý swing s rytmem postaveným na velkých triolách. Z pohledu struktury vykazovaly jednotlivé aranže jistou podobnost, zahrané však byly prvotřídně.

Nástup Ivy Bittové po přestávce byl pro umělkyni typicky netypický. Z reproduktorů se linul její hlas ještě před vytažením opony (koncert byl citlivě nazvučený) a když se pak opona zvedla, pohled na Bittovou uprostřed bubenického arzenálu OK Percussion Dua měl navrch divadelní rozměr. Zatímco Bittová útržkovitou melodiI Ej, Janku, Janíčku prokládala hojnými vzlyky (a vůbec všemi zvuky, které jsou její hlasivky schopny produkovat), Martin Kleibl spolu s Martinem Opršálem střídali vibrafon a tympány se vším možným, co zrovna měli po ruce. Bittová si z melodického přednesu textu, který byl reminiscencí na Janáčkovy nápěvky, udělala slušnou hereckou etudu a náramně si to užívala. Instrumentální složka byla minimalistická, repetitivní – při poslechu dvou marimb se nešlo ubránit myšlenkám na Steva Reicha. Aranžmá Pilek (autor Miloš Štědroň) nepostrádala hravost, jejich zasněnost se blížila dětské uspávance.

Po druhém „nápěvkovém“ vstupu se Martin Kleibl posadil za bicí soupravu. Aranžmá vokalízy z Janáčkovy symfonie Dunaj dostala jazz-rockové obrátky, což vyklenulo hezký dramaturgický oblouk k první půli koncertu. I když ještě počátkem druhé poloviny byla návaznost na předchozí část večera komplikovanější.

Iva Bittová může zpívat zdánlivě jednoduchou melodii, posluchač si však nikdy nemůže být jistý, kam až ho svou invencí dovede.  Mám na mysli třeba až jakousi dětinskost, kterou nejspíš člověk odpustí jenom jí. Při Bittové hravosti, se níž k hudbě od vždy přistupuje, musí být nelehké hledat si koncertní partnery. OK Percussion Duo se však zdá výbornou volbou. Souhra mezi Bittovou a perkusisty byla precizní, a přitom se nevytrácel humor a nadhled. Kleibl s Opršálem se nebojí hrát na marimbu rukama bez paliček či na vibrafon houslovým smyčcem. Spolu s bezpočtem drobných chrastítek a činelů dali průchod svým zkušenostem na poli soudobé hudby a s Bittovou se na pódiu výborně doplňovali.

Experimentální úprava Janáčkových motivů z pera Miloše Štědroně je velmi svéráznou a nemusí za každých okolností fungovat. Specifická hudba si totiž žádá osobité umělce. Toto kritérium bylo včera naplněno a provedení bylo vynikající. Druhá polovina mohla být pro zasycení posluchačů o něco delší, i přesto však zanechala působivou stopu.

Emil Viklický Trio (Kontrabas – Petr Dvorský, Bicí – Cyril Zelenák, Klavír – Emil Viklický): Adventure in Black and Yellow, Ej Lásko, Lásko, Aspen Leaf, Vínko, vínko, Sinfonietta, klarinetové téma z 5. části, Děkuji Ti, Laca – árie z opery Její pastorkyňa. Iva Bittová / OK Percussion Duo (Martin Kleibl & Martin Opršál): Ej, Janku, Janíčku, Na památku, Nápěvky mluvy I, Varhany solo (Passacaglia doppia) – 7. část z Glagolské mše, Pilky, Nápěvky mluvy II, Dunaj – symfonie III. Allegro, Čekám Tě. Aranžmá Miloš Štědroň. Festival Janáček Brno, 13. října 2016, Mahenovo divadlo, Brno.

Iva Bittová/ Foto (c) Janáčkova opera NdB / Jakub Jíra

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Nejčtenější

Kritika

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více