Mozartovy děti a Filharmonie Brno v novém světě

Mozartovy děti a Filharmonie Brno v novém světě

Filharmonie Brno se na závěr sezóny pustila do společného podniku s projektem Mozartovy děti. Akce pro žáky základních uměleckých škol tentokrát vyvrcholila koncertem s dospělými filharmoniky v Janáčkově divadle. Mladí hudebníci si tak mohli vyzkoušet spolupráci s ostřílenými profesionály, zažít ovace vstřícně naladěného publika a vůbec všechno, co k velkému jevišti patří.

Koncert byl dramaturgicky věnován silné marketingové trojce českých skladatelů, tedy Bedřichu Smetanovi, Leoši Janáčkovi a Antonínu Dvořákovi, a jejich více či méně programním dílům. Filharmonie Brno hrála výborně, s chutí, zvolené kompozice patří ke kmenovému repertoáru a hudebníci je mají zažité. Mohli se tedy pod vedením Aleksandara Markoviće věnovat naplno přednesu a vycházelo jim to bezvadně. Symfonickou báseň Z českých luhů a hájů mám z celého Smetanova cyklu nejraději a byl jsem rád, že se v programu objevila. Zahrát aspoň občas něco z Mé vlasti samostatně bych si ostatně nechal líbit i častěji. Melodické téma první části vyrostlo z přesně provedené fugy a zaznělo nejen sladce, ale také měkce, s důrazem na melodii a její korunou zvýrazněný vrchol. Bylo to krásné zpívání – stejně české jako italské, což k Bedřichu Smetanovi obojí patří. S hudebním líčením mírné české krajiny prudce kontrastoval energický nástup bouřlivé polky ve druhé části vystupňované až do krajnosti. Pokud ve Smetanově básni slyšíte něco jiného, je to možné a autorem dokonce žádané: „Každý může ze skladby té si vykreslit, co mu libo – básník má volnou cestu před sebou, arciť musí skladbu v jednotlivostech sledovat.“

Rapsodii Taras Bulba Leoše Janáčka má Filharmonie Brno na repertoáru stabilně a patří k jejím reprezentativním kusům. Naposledy jsme ji mohli slyšet v rámci abonentního koncertu letos v lednu, ale taková díla se neomrzí. Navíc bych řekl, že ji brněnští filharmonici tentokrát provedli uvolněněji a vyzněla lépe, bylo v ní více energie i jistoty. Zásadní vadou, s níž ovšem Filharmonie sama nic nenadělá, je komické použití nouzových elektrických varhan – nejlépe je, když vůbec nejsou slyšet. Provedení v odpovídajícím sále s pořádným nástrojem je pořád otázkou mlhavé budoucnosti. Pokud vím, tak už tímto směrem nepadají ani žádné reálné sliby.

Hlavním důvodem nedělního odpoledního koncertu ale nebylo upozorňování na mizérii nouzového koncertního provozu v Janáčkově divadle, ale přizvat ke spolupráci žáky základních uměleckých škol z celé Moravy. Ti se do Brna sjeli už po páté na festival Mozartovy děti, který pořádá Filharmonie Brno společně se ZUŠ Smetanova. Řada workshopů a vystoupení letos poprvé vyvrcholila koncertem, při němž se nejlepší žáci připojili k Filharmonii Brno a společně provedli Symfonii č. 9 e moll „Novosvětskou“ Antonína Dvořáka. Myslím, že se žáci i filharmonici dostali tak trochu do nového světa, v němž se setkal přístup zaujatých amatérů s profesionálními návyky členů orchestru. Jedni třeba lépe pochopili, jak obracet noty a uvolnit si v pauzách ruku, druzí se mohli jako do zrcadla času podívat na svoje vlastní začátky. A nepoučené publikum mohlo v přímém srovnání vidět, v jakých detailech spočívá profesionalita.

Bylo to přínosné a poučné pro všechny strany a nebylo by od věci pokusit se na příští podobné akce přilákat do publika i žáky neuměleckých škol. Vydalo by to za tisíc výchovných koncertů. Došlo i k jistým bizarnostem v obsazení, devět fléten asi orchestr na pódiu ještě nikdy neměl, klarinetů bylo snad osm, zdvojené tympány, nejmladší jedenáctiletý účastník seděl u prvního pultu druhých houslí. Na organizátory ze strany ZUŠek bych snad jen apeloval, aby ve vlastním zájmu určili horní věkovou hranici pro výběr účastníků a předešli tak možné budoucí blamáži. Některé z mladých hráčů bych se zdráhal označit nejen jako děti, ale i jako teenagery. Atmosféra ale byla okouzlující a pro většinu publika se v ní ztratily i takové detaily. Obecenstvo bylo jiné než na běžných abonentních koncertech, byla v něm spousta dětí a přitom nadstandardní klid, soustředění a mnoho povzbuzující pozornosti. Byl to vlastně letní odpočinkový koncert z důvěrně známých skladeb, ale navíc s kusem bezprostředního kouzla, jaké ve filharmonickém prostředí jen tak nepotkáte.

Mozartovy děti, V. ročník. Bedřich Smetana: Z českých luhů a hájů, Leoš Janáček: Taras Bulba, Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 e moll op. 95 „Z Nového světa“. Aleksandar Marković, Filharmonie Brno společně se žáky ZUŠ. 22. června 2014, Janáčkovo divadlo, Brno.

Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Pianistka Anna Vinnickaja působila vzhledem k repertoáru a své národní interpretační škole překvapivě mírně, pokorně a ukázněně.  Spíše dominoval nadhled, přirozená suverenita a vyrovnanost. Milan Paľa usiluje o krajně expresivní tón, mimo jiné i extrémním vibratem, nad kterým ovšem má natolik pevný přednesový i intonační nadhled, že tu opravdu dochází k pokusu o posunutí interpretačních hranic. Dirigenta Aleksandara Markoviće už netřeba chválit za to, jak proniká do Janáčkovy orchestrální sazby – prostě je v ní také jako doma.  více

Na konci týdne budou v kostele Nanebevzetí Panny Marie, čili „u jezuitů“, slavnostně vysvěceny nové varhany. Jsou to varhany pro Brno, veřejnost je poprvé uslyší na svátek Petra a Pavla. Několik dní poté ale budou u další velké oslavy – koncertem oslaví své devadesáté první narozeniny profesorka Alena Veselá. Sešli jsme se mezi Hudební fakultou JAMU a Besedním domem na neutrální půdě kavárny Slavia a mluvili nejen o varhanách, ale také o brněnském koncertním sále a dotacích pro kulturu.  více

V kavárně, jejíž interiér je inspirován vilou Tugendhat, jsme se s Marií Kučerovou sešli před dvěma týdny. Mluvili jsme ale především o jejím dnešním nástupu do funkce ředitelky Filharmonie Brno a o jejích plánech. Probrali jsme také její motivace, repertoár, koncertní sál a na závěr jednu otázku, která ani nepadla.  více


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více