Mše od svatého Jakuba v mistrovském provedení. Antoine Brumel a La Capilla

Mše od svatého Jakuba v mistrovském provedení. Antoine Brumel a La Capilla

Jeden z nejpozoruhodnějších programů v dějinách Velikonočního festivalu duchovní hudby se nenápadně ukrýval v běhu letošního ročníku. Unikátní nálezy ze svatojakubské farní knihovny provedl vokální ansámbl La Capilla.

Bezvadně sestavený program z nedávných nálezů ve svatojakubských archivech ve spojení s perfektní interpretací: ano, tak by měl vypadat festival. Pokud si dobře vzpomínám z minulých ročníků, pěvecké večery věnované staré hudbě nemívaly na festivalu zrovna na růžích ustláno. Mám na mysli o něco slabší posluchačskou přízeň oproti velkým koncertům orchestrálním a sborovým. Pokud se nejednalo o Scholu Gregorianu Pragensis zaštítěnou hvězdným jménem Eben, komorní vokální koncerty patřily spíš k těm méně navštíveným. Vokální polyfonie ale k liturgické tradici patří a dramaturgie festivalu dělá jednoznačně dobře, že boj o prosazení žánru nevzdává. Včerejší koncert sice také nebyl vyprodán, ale zároveň naznačil, kudy vede cesta k absolutně přesvědčivému – a do budoucna snad i k posluchačsky přitažlivému – výsledku.

Antoine Brumel (1460–1512, 13, 15?) patří k nejvýznamnějším skladatelům své doby a jeho šestihlasá mše se stala základem koncertu v Červeném kostele. Brumel je označen jako její autor v jednom ze dvou rukopisných kodexů, které byly nalezeny během loňského roku ve svatojakubském chrámu. Dosud neznámá mše byla pravděpodobně určena pro mimořádné slavnostní příležitosti a svědčí také o vysokých ambicích hudebního života v tehdejším Brně. Program koncertu se ale nespokojil se samotným provedením Brumelových ordinárií – doplnil je vhodně o zpěvy, jaké mohly při tehdejší liturgii či před ní zaznívat. Nejednalo se tedy zdaleka pouze o doplnění programu na potřebnou délku, ale o vytvoření jakési repliky pobožnosti, jakou bylo možné o Velikonocích v 15.–16. století zažít. K úplnému dojmu autenticity scházel jen kostel sv. Jakuba, kde přestavba z druhé poloviny 19. století uzavřela původní pěvecký kůr. Červený kostel byl ale důstojnou náhradou jak akusticky, tak strohostí novogotického interiéru evangelického kostela. Pro dnešního návštěvníka, který nepřišel na mši ale na koncert, byl jistě důležitý i menší prostor vzbuzující pocit intimity a blízkosti interpretů.

Vstoupit a poslouchat. Text Vladimíra Maňase věnovaný nálezům ze svatojakubské farní knihovny

Pěvecké schopnosti jednotlivých členů souboru byly hned po prvních taktech zcela nepochybné, ohromující ale byl především ansámblový duch, který všechny spojoval. Společný způsob tvoření tónu, dýchání, rovné hlasy, jejichž charakteristické barvy nezanikaly, ale pořád byly ve službě sjednoceného projevu. K tomu jemná práce s tempy i dynamikou bez extrémních zlomů, ale v neustálé proměnlivosti. Nikoho by jistě ani nenapadlo, že dva zpěváci jsou „pouze“ hosté a nikoli kmenoví členové. Jádro souboru La Capilla tvoří vokální kvarteto Rob Cuppens (alt), Tore Tom Denys (tenor), Lieve Termont (baryton) a Matthew Alec Goldstone (bas). Pro brněnský šestihlasý koncert se soubor rozrostl o dalšího altistu Antónia Breitenfelda Sá Dantase a basistu Ulfrieda Stabera.

Koncert (nebo snad koncertní liturgii) otevřel z ochozu nad oltářem chorál Christ ist erstanden připsaný v programu Martinu Lutherovi. Na něj navázalo šestihlasé moteto Christ der ist erstanden, které melodii chorálu v jednom z hlasů drží. Stejná melodie procházela i vstupní antifonou Heinricha Isaaca Resurrexi et adhuc tecum sum. Následovaly části KyrieGloria Brumelovy šestihlasé mše a chorál Aleluia. Sekvence Victimae paschali laudes zazněla nejdříve jako chorál a potom v polyfonním zpracování jako moteto Josquina Despreze – vlastně se tu parafrázoval postup z úvodu koncertu. Credo Heinricha Isaaca působivě střídalo chorál a polyfonii, výrazná melodie podpořená basovou prodlevou se opakovala na texty „Credo in unum Deum…“, „Et in unum Dominum…“, „Et in Spiritum Sanctum…“ a procházela od barytonové po altovou polohu. Po chorálním offertoriu Terra tremuit přišly části Sanctus, BenedictusAgnus Dei Antoina Brumela a po chorálu Pascha nostrum ještě jeho krásně melodické moteto Beata es, Maria Virgo. A na úplný závěr opět z ochozu ještě chorál Benedicamus in laude s odpovědí Deo gratias.

Polyfonie z brněnských rukopisů. Antoine Brumel: Mše pro šest hlasů. Velikonoční moteta a chorály (Martin Luther, Heinrich Isaac, Josquin Desprez). Vokální soubor La Capilla. 8. dubna 2015, Českobratský evangelický chrám J. A. Komenského (Červený kostel), Brno.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupí v Brně belgický vokální soubor La Capilla. Koncert doprovodí symposium pořádané Ústavem hudební vědy.  více

Obyvatel Brna v polovině šestnáctého století sotva přišel do styku se špičkovým soudobým malířstvím, špičkovou hudbu ale slýchat běžně mohl. Další díl seriálu Brněnská hudební historie je doplněn o řadu ukázek.  více

Po úvodním koncertu z autorů 20. století přinesl Velikonoční festival duchovní hudby velké oratorní dílo Johanna Sebastiana Bacha – skladatele, u nějž na letopočtu narození nezáleží. Provedení Wrocławským barokním orchestrem mělo především kolektivní kvalitu.  více

Ohromné sbory, ohromné kulisy, ohromné množství účinkujících, ale také hloubka a pokora. Hry o Marii se v Janáčkově divadle hrají pro zrak i sluch, ale také pro duši.  více




Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více