Musica Florea s kladívkovým klavírem

2. září 2022, 1:00
Musica Florea s kladívkovým klavírem

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějová.

Večer zahájila třívětá Sinfonia à 4 in D rakouského skladatele s českými kořeny Karla Kohauta (1726–1784). Již úvodní věta Allegro molto vypověděla ledacos o kompozičních kvalitách tzv. „posledního vídeňského loutnisty“. Přestože Kohautova hudba přímo sršela jiskrností a optimismem, nikdy nesklouzla k hudebnímu exhibicionismu či banalitě. Naopak na mnoha místech potvrzovala, že byl autor schopen zkomponovat posluchačsky velmi přívětivou hudbu, aniž by bylo třeba obětovat její estetické kvality. Připočte-li se k tomu takřka mozartovská lehkost, jednalo se bezpochyby o výtečný začátek programu. Musica Florea však zašla ještě dál, a kromě skladby Sinfonia in D uvedla ještě dvě jeho Sinfonie in G – jednu uprostřed (à 3) a druhou (à 4) na konci celého programu. Tvorba Karla Kohauta tak tvořila základní architekturu večera, což bylo vzhledem k výše zmíněným kvalitám, které platily prakticky pro všechny tři skladby, ukázkou nesmírně povedené dramaturgie.

Kohautova kompoziční úroveň by nicméně ani z poloviny tolik nevynikla, kdyby tomu neodpovídaly výkony umělců. Instrumentalisté souboru Musica Florea podali energický výkon, který ještě více akcentoval bezstarostnost a veselou melodičnost Kohautových sinfonií. Ani něžná lyričnost Andante ze Sinfonie à 4 in D či tanečnost Presta ze Sinfonie à 3 in G hudebníkům neunikla a podpořili ji cílenou prací s výrazem i tempem.

Kromě děl Karla Kohauta byla dalším dramaturgickým lákadlem díla s partem kladívkového klavíru: Kvintet pro hammerklavír a smyčce f moll, op. 41, Jana Ladislava Dusíka a Kvintet pro hammerklavír a smyčce es moll, op. 87, Johanna Nepomuka Hummela. Právě v těchto dílech rozšířila řady souboru klavíristka Petra Matějová. Jako první zazněl kvintet čáslavského rodáka Jana Ladislava Dusíka z roku 1799. Skladba obsahuje řadu virtuózních prvků, rychlé běhy i figurace a klade na instrumentalisty – tzn. nejen na klavírní part – značné nároky. Matějová zvládala bez problémů všechny interpretační záludnosti, které se v Dusíkově (jenž byl ostatně znám jako virtuózní klavírista) skladbě objevují. Také ostatní instrumentalisté neměli s party potíž, samotná souhra však nebyla vždy zcela přesvědčivá a stoprocentní. Druhou skladbou, jež vyžadovala účast klavíristky, byl kvintet Johanna Nepomuka Hummela, který byl dle mého skutečným zlatým hřebem večera. Jednalo se o kompozičně jedinečné dílo plné svěžích melodických nápadů a odvážných harmonických postupů, ale také hudebníci v něm dosáhli výtečné souhry.

Někdo z návštěvníků by snad mohl namítnout, že v textu nezmiňuji občasné intonační problémy, které se s postupujícím večerem u hudebníků objevovaly. Nelze však vinit hudebníky za něco, co neměli ve svých rukou: absurdní horko a vlhkost, které v sálu panovaly, totiž nástrojům nedávaly ani jinou možnost. Hudebníci si zaslouží naopak velké uznání, že v nastolených podmínkách dokázali podat takový výkon. Nabízí se otázka, proč vlastně okna sálu byla povětšinou zavřená. Ačkoliv na začátku mírně poprchalo, nehrozilo, že by při otevření oken pršelo na kamery či na jiná vybavení. Podobné podmínky panovaly také na předchozím koncertě festivalu, kdy si však interpreti okna nakonec sami otevřeli. Nejde totiž pouze o pohodlí hudebníků, kterým se rosila čela a podkluzovaly smyčce, ale také o stav nástrojů, který takové nevhodné prostředí přivodí…

Koncert souboru Musica Florea a Petry Matějové představil výtečně koncipovanou dramaturgii i povedené umělecké výkony. Současně se jednalo o vhodné finále festivalu. Posledním koncertem spadajícím do letošního ročníku Olomouckých barokních slavností byl totiž večer Mekka mladých varhaníků, který představil 7. ročník uměleckých kurzů Mekka varhaníků pod vedením Jaroslava Tůmy.

Karl Kohaut (1726–1784): Sinfonia à 4 in D (Ap 11)

Jan Ladislav Dusík (1760–1812): Kvintet pro hammerklavír a smyčce f moll, op. 41

Karl Kohaut (1726–1784): Sinfonia à 3 in G (KK 29)

Johann Nepomuk Hummel (1778–1837): Kvintet pro hammerklavír a smyčce es moll, op. 87

Karl Kohaut (1726–1784): Sinfonia à 4 in G (Ap 14)

Petra Matějová – kladívkový klavír

1. housle: Magdalena Malá

2. housle: Simona Tydlitátová

viola: Lýdie Cillerová

violoncello: Marek Štryncl

kontrabas: Ondřej Štajnochr

Freskový sál ZŠ Komenium, Olomouc

27. srpna 2022, 19:30

Panda foto

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Nejčtenější

Kritika

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více