S další českou muzikálovou premiérou v podobě titulu Big vyrukovalo Městské divadlo Brno. Hudební novinka, která se zrodila ze stejnojmenného filmu, pobaví děti, pubescenty i jejich doprovod. Tato muzikálová pohádka obslouží skutečně všechny generace. Big je totiž rodinnou komedii, která dokáže být místy i fantasy podívanou, jindy romanticky nasládlým dílkem o lásce či napínavou záležitostí o unáhleném malém klukovi, s nímž to ale nakonec dobře dopadne.
Tak to je, když malí chtějí naráz povyrůst… Příběh ani ne třináctiletého mládence, kterému magický pouťový automat splní přání být dospělákem, se koncem osmdesátých let stal filmovým hitem s Tomem Hanksem. Malý John Baskin se totiž probudí v těle třicetiletého muže. Má to však jeden háček. Mladému muži zůstala duše dítěte, což v komplikovaném světě dospělých představuje pro hlavního hrdinu nejeden problém nejen milostného, ale třeba i pracovního a společenského charakteru.
Muzikálová adaptace slavného filmu z roku 1988 měla premiéru na Broadwayi v roce 1996 a byla nominována hned na pět Cen Tony (pobral je tehdy většinou muzikál Rent, jehož premiéru Městské divadlo Brno nasadí už za pár dní). Jak ale dopadla inscenace v režii Petra Gazdíka?
Inscenační tým se snažil v tomto muzikálu obtáhnout či zdůraznit hravý rozměr této hudební komedie, vedle jejího humoru má na hlediště působit magie výpravy a světel, podobně jako energie tanečních čísel dospělé ale i početné dětské company. A to se paradoxně přes jistou řídkost děje, muzikálovou cukrkandlovost příběhu a mnoha naoko hlubokých písňových textů docela podaří.
Renomovaní muzikáloví tvůrci David Shire (hudba) a Richard Maltby Jr. (písňové texty) ve spolupráci se scenáristou Johnem Weidmanem upravili filmový scénář, který věrně kopíruje originál. A podobnou cestou se vydali v Brně: kouzelný automat s tajemným Zoltarem je bezmála kopií toho původního z plátna. To ale nejsou důležité věci, podstatnější je, že Gazdík připravil vcelku svižně plynoucí zábavu, která pobaví nejen onou slavnou scénou z hračkářství, v níž na obrovských klavírních klávesách doslova vyhopsá protagonista melodii populární písně Heart and Soul.
Inscenace Big si mne přes naznačené výtky k místy slovnímu materiálu (režisér Petr Gazdík se na českém překladu podílel s Karlem Škarkou) získala opravdu energickými choreografiemi Carli Rebeccy Jefferson, scénou Emila Konečného i hudebním nastudováním Dana Kalouska a Jakuba Žídka tady v sehraném a nyní pětatřicetičlenném orchestru, který je také výtečně nazvučený.
Gazdík v davových scénách pracoval s velkou skupinou bezmála třiceti dětí, sršavost jejich pohybového projevu je až nakažlivá. Také dospělí tady tančí a na scéně se vedle rapu objeví zajímavé kreace, kterým dominuje step, jazzový tanec, moderna nebo například street. Choreografie je tady plná emocí i energie a dodává pohádkovému muzikálu onu potřebnou pozemskou šťávu.
Konečného scéna využívá jenom jakýchsi velkých, jakoby mostní ch oblouků, tady zajímavě nasvícených. Tyto klenuté kulisy jsou ideální kulisou pro newyorský příběh a zároveň i nadreálnou kulisou jistého fantasy příběhu. Výhradu zaslouží zčásti šedivé kostýmy Elišky Ondráčkové Lupačové, příběhu pro dětského diváka přece jen sluší odvázanější až nespoutaná barevnost.
Jak bývá v Městském divadle Brno díky jeho rozbujelému provozu zvykem, i tady jsou logicky všechny hlavní role alternovány. Jde samozřejmě o nutnost (před premiérou si jedna z představitelek hlavní role Susan zlomila nohu a druhé obsazení premiérové uvedení i plánované uvádění muzikálu vlastně zachránilo). Hlavní dětské role si střídají režisérovi desetiletí synové Adama a Josef Gazdík, kterým lze možná místy vytknout leccos ve zpěvu, tyto mezery ale dohánějí otrkaností a suverenitou svého bytí a projevu na jevišti. Hlavní role velkého Johna Baskina je vítaným a naplno využitým hereckým, pohybovým i pěveckým soustem pro Jana Brožka, kterého do role nedeleguje toliko jeho mladistvý vzhled. Pěvecky i herecky přesná v roli Susan byla i Viktória Matušovová, která je ve své roli fatálně zamilovaná do onoho přerostlého dítěte a musí z tohoto sladkého citu na závěr nebolestínsky vybruslit.
Tvůrčí tým sliboval magickou pohádku o splněných přáních pro malé i velké, která kouzlí skvělou hudbou, fantastickými tanečními čísly i laskavým humorem. Nasadit takový rodinný muzikál ve výhledu vánočního období je terno, nejen co se divadelní kasy týče. Dlužno jedním dechem dodat, že zdejší na tři sta krát reprízovaná a stažená Mary Poppins má nyní vcelku důstojného inscenačního nástupce, který naštěstí není tak pubescentně scénáristicky i divadelně rozjívený jako titul Děsnej pátek, který taktéž sází na celou rodinu.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..