Nad Karanfily. Svět očima Ondřeje Herzána

22. červen 2016, 0:26

Nad Karanfily. Svět očima Ondřeje Herzána

Jako písničkář se Ondřej Herzán věnuje různým tématům od biblických příběhů po satiru na život vědců. Své nové album ale pojal monotematicky jako cestopis v písních.

Ondřej Herzán je mladý muž takřka renesančního rozletu. Sportuje, věnuje se vědě, loni postoupil do finále Autorské Porty. Z Brna, kde občas uvádí folkové koncerty a jiné akce, vyjíždí do různých zemí a pak o tom píše písničky. Má internetovou stránku S kytarou na cestách, na které o svém cestování po různých kontinentech i o svých písních píše. Intenzivně cestuje od roku 2004 – navštívil téměř všechny země Balkánu, Pobaltí, Skandinávii, Zakavkazsko, Kyrgyzstán i Jižní Ameriku.

Název alba a stejnojmenné písně Nad Karanfily vysvětluje v bookletu těmito slovy: „Prokletije je dosud jediné pohoří, díky kterému jsem měl problém s krční páteří. Abych mohl z doliny Grbaja sledovat zubatinu jejich štítů, musel jsem se opravdu řádně zaklánět. Jeden z nich se jmenoval Maja Karanfil – česky Karafiát. Květina – nejen symbol lásky a smíření, ale i vzpomínek, náhrobků, dosud neurovnaných vztahů v srdci divokého Balkánu, jejichž ozvuky vás při troše vnímavosti a porozumění provázejí na každém kroku…“

Schéma alba je jasné – co píseň, to země; co píseň, to zážitek. Někde Herzán-cestovatel žasne nad krásou přírody nebo lidských výtvorů (Altiplano, Modlitba bolivijských nocí, Florencie Severu), jinde líčí spíše humorné nebo tragikomické zážitky z cest (Stopařská, Co si dám v Kodani k snídani, Blbeček v Neapoli). Právě tento rozpor mezi dvěma úhly pohledu je největším úskalím alba. Jako kdyby výtvarník nevěděl, zda malovat na plátno krajinu, nebo kreslit na papír vtip, a tak by zkoušel od každého něco.

Protože Ondřej Herzán volí konzervativní písničkářský styl (zpravidla jen hlas a kytara), o to více musí zaujmout textem. A – nemohu si pomoci – za výrazně lepší, místy výtečné, pokládám v jeho případě texty vážnější. Výborný je například Mostar, pocta symbolu balkánské války, píseň, z níž je cítit upřímná pokora. Působivé je vykreslení horské scenérie v pochodovém rytmu úvodní Nad Karanfily. Povedla se i lehce filosofující Modlitba bolivijských nocí („Ať každý kdo má ducha svobody […] dumá, zda je dílem náhody to vše, co kolem jest“) nebo procházka estonským Talinnem v písni Florencie na severu.

Naopak Blbeček v Neapoli, do nějž autor shrnul vlastní cestovatelské trapasy, může pobavit při Ondřejově osobitém podání na koncertě, ale po několikerém poslechu z desky omrzí. Totéž platí o Co si dám v Kodani k snídani, písňové glose na téma „některé země v Evropě jsou výrazně dražší než jiné“.

Ondřej Herzán se jako písničkář skutečně soustřeďuje především na text. Stačí srovnat píseň Hranice v nás s tematicky obdobnou písní Israel z nedávno vydaného – také cestovatelského – alba Gravitace manželské dvojice Iamme Candlewick & Jakub Čermák. Obě pojednávají o hranicích a plotech kolem nás a v nás, ale Čermákova skladba v angličtině, obohacená samply Tomáše Háčka, je po hudební a především aranžérské stránce invenčnější. Herzán oproti tomu dokázal do svého českého textu dostat více obrazů, které tuto píseň přesahují a lze je vztáhnout k albu jako celku a jeho poselství („Neboj a vylez na spadlou zeď, z obzorů tají se dech“).

Ondřej Herzán: S kytarou na cestách➚

Přes jistý aranžérský minimalismus přináší album Nad Karanfily několik momentů, které zavedený model písničkář a kytara přesahují. V písni Altiplano se Herzán doprovází na drnkací nástroj charango, v několika písních jeho zpěv – nikoli necitlivě – podtrhne elektrická kytara Lukáše Mlčka a závěrečnou Florencii severu pojal velkokapelově – se dvěma kytarami, s basou, klávesami a cajónem. Ještě zajímavější než pokusy o aranžérské oživení je však písničkářův hlas, který se především v hlubších polohách a v mollových pasážích velmi příjemně poslouchá. Škoda je naopak občasných drobných nepřesností ve frázování nebo prohřešků proti korektní výslovnosti („vOstřihomi“).

Album, které Ondřej Herzán vydal díky podpoře fanoušků v crowdfundingové kampani, má graficky vkusný booklet se všemi texty a také s komentáři k jednotlivým písním. Existuje názor, že písničkář by měl psát tak, aby nemusel své dílo následně komentovat. Neztotožňuji se s ním. Naopak vnímám autorovy poznámky jako přínosné rozšíření „cestopisu v písních“. Jestli Nad Karanfily jako písňové album přináší zajímavý obsah a méně originální formu, Nad Karanfily jako cestopis je i po formální stránce originální.

Ondřej Herzán – Nad Karanfily, vlastní náklad 2016, 12 skladeb, celková stopáž: 39:23

Foto archiv O. Herzána

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější

Kritika

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce