Náročné a zdařilé odpoledne v podání BCO

Náročné a zdařilé odpoledne v podání BCO

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.

Koncert odstartovala Láska, vzdor a smrt pro mezzosoprán a komorní soubor na podnět hry bratří Mrštíků Maryša Miloslava Ištvana (1928–1990), při jejímž provedení BCO doplnila mezzosopranistka Jana Hrochová. Tato autonomní kompozice vychází ze scénické hudby, kterou Ištvan napsal pro inscenaci hry Maryša režiséra Aloise Hajdy. Skladba je napsána pro netradiční soubor: mezzosoprán bez textu, dva cimbály, dva syntezátory, klavír a bicí a je rozdělena do dvou kompatibilních částí. V interpretaci BCO pod vedením Pavla Šnajdra se neobjevily výraznější chyby. Pouze v jednom momentu první věty nezareagoval bubeník a dirigenta úplně přesně a jeden z úderů na činel byl lehce opožděný. Zpěvačka Jana Hrochová disponovala poměrně silným vibratem, které se ovšem k tomuto dílu velmi dobře hodilo. Její intonace byla naprosto čistá.

Následující Genesis vznikla ve spolupráci skladatele Aloise Piňose (1925–2008) s výtvarníkem Daliborem Chatrným (1925–2012), z jejichž spojení vznikly další dvě audiovizuální kompozice. Výtvarný základ Geneze pro filmový pás a komorní orchestr tvoří konfrontace kontrastních prvků vlnovek a sekaných lomených čar, živého a neživého, racionálního a spontánního, mužského a ženského. Od přísného výkresu partitury se Piňos v závěrečné části přibližuje obrazovému doprovodu Chatrného, kdy se interpretům otevírají možnosti improvizace. Na provedení BCO bylo pozoruhodné, do jaké míry se Pavlu Šnajdrovi podařilo orchestr synchronizovat s promítaným filmem. Naplno tak vyznělo propojení, které bylo výrazné například v rozdílech mezi dlouhými tóny a glissandy, když se na plátně objevovaly vlnovky, a mezi oddělenými skupinkami zvuků, když se v projekci objevily například tečky.

Druhou polovinu započala miniopera Snídaně na hradě Šlankenvaldě Josefa Berga (1927–1971), kterou sám autor žánrově označil jako „výjev ze staré loutkové komedie pro čtyři hlasy, zpěv a šest nástrojů“. Na provedení se kromě členů BCO podíleli také basbarytonista Jan Šťáva (rolník) a členové činohry NdB Pavel Čeněk Vaculík (Vilém), Petra Lorenc (Marie), Martin Sláma (Hradní) a Jakub Svojanovský (vypravěč). Bergova Snídaně na hradě Šlankenvaldě není však operou v pravém slova smyslu. Jedná se spíše o dialogy zejména dvou hlavních hrdinů, které jsou doplňovány německy zpívanými áriemi rolníka, a hudebními pasážemi, které přímo komentují probíhající děj (například znázornění bouře). Ačkoliv se na sobotním koncertu nejednalo o scénické uvedení, herci a zpěvák byli kostýmovaní tak, že svoji roli znázornili alespoň jedním oděvním prvkem: například rytíř měl na sobě krátký plášť. Čtveřice herců zaujala procítěným projevem. Zejména dialogy mezi Vilémem a Marií oplývaly humorem, který sice vycházel z libreta samotného, byl ale výborně podpořen stylem přednesu herců Pavla Čeňka Vaculíka a Petry Lorenc. Jan Šťáva jako rolník (jediná zpívaná role) zaujal nejen perfektní intonací a povedenou prací s dynamikou, ale také vtipnou hereckou expresivitou, kterou dokázal vykouzlit pouze pomocí výrazů na tváři. BCO pod vedením Pavla Šnajdra zvládlo celou hru velice dobře doplnit. Sehraný orchestr dal vyniknout několika vtipům, z nichž jmenujme alespoň zahrání krátké hudební pasáže po vypravěčových slovech „...a krásná hudba zní...“, což vyvolalo smích u nejednoho diváka.

Sobotní odpoledne zakončila skladba Ghetto Brünn (již nebrněnského) skladatele Petra Kofroně (*1955), která vznikla na objednávku BCO v roce 2022. S nadsázkou se jedná o antievoluční kompozici, kde nevyhrává nejsilnější, ale kde kouzla chtěných i nechtěných omylů a zdánlivých marginálností svým opakováním nabývají na významu a důležitosti, až se stávají pravidlem a mnohdy i smyslem existence. Hudbě samotné předcházel krátký monolog Pavla Čeňka Vaculíka, který přednesl text O rubatu čili vyznání filozofa a esejisty Josefa Šafaříka (1907–1992). Vaculíkův přednes byl povedený, přesto mohl méně koukat do papíru a více komunikovat s publikem, což by jeho projevu přidalo. Skladba samotná byla orchestrem provedena velmi dobře. Svým způsobem zvláštně minimalistická kompozice zazněla bez větších zaváhání. Jediná slyšitelná chyba se objevila v místě, kdy se ozval hlas z nahrávky a orchestru krátkou chvíli trvalo, než se s ním plně synchronizoval.

Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra, sólisté i herci připravili pro publikum interpretačně zdařilé ale posluchačsky náročné odpoledne. Za uvedení jmenovaných kompozic a skladatelů si BCO a dramaturgie festivalu zaslouží velkou pochvalu.

Miloslav Ištvan: Láska, vzdor a smrt pro mezzosoprán a komorní soubor na podnět hry bratří Mrštíků Maryša

Alois Piňos / Dalibor Chatrný: Genesis

Josef Berg: Snídaně na hradě Šlankenvaldě

Petr Kofroň: Ghetto Brünn

Jana Hrochová – mezzosoprán

Jan Šťáva – bas

Pavel Čeněk Vaculík – Vilém

Petra Lorenc – Marie

Martin Sláma – hradní 

Jakub Svojanovský – hlas

Brno Contemporary Orchestra

Pavel Šnajdr – dirigent 

sobota 9. 11. v 15 hodin, divadelní sál, Reduta

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější

Kritika

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více