Nový svět Moravského podzimu nalákal diváky do nových prostor

23. říjen 2023, 1:00
Nový svět Moravského podzimu nalákal diváky do nových prostor

Druhý ročník festivalu Nový svět Moravského podzimu začal ve čtvrtek v brněnském Besedním domě. Projekt studentek a studentů Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění původně z velké části vznikl v předmětu praktické dramaturgie a byl zamýšlený jako jednorázová záležitost předloňského Moravského podzimu. Posléze se ovšem přihlásili další studenti a začali pracovat na ročníku dalším. Dramaturgie pro Nový svět 2023 se ujali bicisté Adéla Spurná a David Paša, fagotisté Aneta Kubů a Josef Paik a multimediální skladatel Martin Janda. V rámci tohoto minifestivalu byly přichystány tři koncerty ve dnech 19., 20. a 21. října.

Čtvrteční koncert byl rozdělený do tří částí; každá se odehrávala v jiném prostoru. První se uskutečnila v salonku u foyer Besedního domu, kde se představila dvě tělesa složená ze studentů dechového oddělení JAMU. Na úvod zazněla skladba Concert champêtre (Venkovský koncert) pro hoboj, klarinet a fagot od francouzského skladatele Henriho Tomasiho v podání hobojistky Anny Kapsové, klarinetistky Natálie Hrdové a fagotisty Josefa Paika. Toto neoklasicistní dílo, rozdělené do pěti miniatur, se formami i harmonickými postupy odvolávalo právě na klasicismus, ale také renesanci či středověk. Venkovský koncert v sobě nesl několik úskalí. Party jednotlivých nástrojů nebyly jednoduché a například fagot byl v některých pasážích napsaný poměrně vysoko. Ačkoliv se v interpretaci objevilo pár nepřesností a muzikanti nebyli vždy úplně stoprocentně sehraní, nejednalo se o profesionální těleso a se skladbou si hudebníci poradili dobře. Jako druhý zazněl Dechový kvintet Carla Nielsena. Annu Kapsovou a Josefa Paika při jeho interpretaci doplnili flétnistka Kateřina Čechová, klarinetista Dominik Sedlák a hornistka Kateřina Soukupová. Podobně jako u skladby úvodní se jednalo o dílo technicky náročné. Všichni muzikanti měli velmi hezký tón, a i náročnější běhy zvládali dobře. Během interpretace se však objevilo pár nepřesností, které však nekazily celkový dojem z kompozice.

mezi_nebem_a_zemi_2023_MP_01

Na druhou část se publikum přesunulo do přilehlého Café Morgal, které se v současné době, kvůli rekonstrukci Moravské galerie, nachází na nádvoří Pražákova paláce naproti vchodu Besedního domu. Zde zazněla Kuchyňská revue Bohuslava Martinů opět v podání studentů HF JAMU, které tentokrát doplnili i jejich pedagogové. Sextet ve složení Dalibor Spilka – klarinet, Roman Novozámský >– fagot, Petr Čižinský – trubka, Katarína Kožúriková – housle, Nikita Ruzhavinskii – violoncello a Dominik Gál – klavír, dirigoval Vít Spilka. Café Morgal bylo pro interpretaci tohoto díla poměrně nezvyklým prostorem. Překvapila především obstojná akustika, a ačkoliv bylo v restauračním zařízení trochu rušno a atmosféra připomínala spíše posezení v klubu s hudebním doprovodem, ke Kuchyňské revue se vše hodilo. Muzikanti skladbu provedli naprosto profesionálně jak technicky, tak i po tónové stránce. Celkově se tedy jednalo o moc hezký zážitek, který přinesl jiný pohled na kompozici než její klasické provedení v koncertním sále.

mezi_nebem_a_zemi_2023_MP_02

Na poslední část večera se diváci přesunuli do půdních prostorů Besedního domu. Jelikož byla účast větší, než pořadatelé původně předpokládali, muselo být publikum rozděleno na dvě poloviny, jelikož by se všichni na půdu nevešli. Tam zazněla experimentální kompozice Cageti od Martina Jandy. Jméno skladby je spojením jmen Cage a Ligeti a byla inspirována jejich kompozičními postupy. Skladatele Martina Jandu, který obsluhoval elektroniku, doplnila fagotistka Aneta Kubů. K nim se v určitých místech podle pokynů přidávalo i samotné publikum, které se tak stalo součástí této kompozice. Diváci se přidávali se třemi různými zvuky vytvářenými pusou a jedním, který měli vytvořit pomocí předmětů, které měli u sebe po ruce (například klíče, zipy u bund nebo mobily). Jak mají na pokyny reagovat bylo popsáno v programu a dovysvětleno před uvedením díla. Cageti bylo rozděleno do tří částí. V první z nich se k elektronice přidali diváci a byli hned od začátku naplno vtažení do produkce. Druhá část pak patřila elektronice a fagotu a ve třetí se všechny elementy spojily. Koncert nabídnul originální koncept, který dobře fungoval a posluchačům přinesl zajímavý zážitek.

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Nejčtenější

Kritika

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce