O Casanovovi bez vášně

2. listopad 2015, 14:06
O Casanovovi bez vášně

Komickou operou Trautzl Jana Zástěry se v Divadle na Orlí poprvé představila hudebně-divadelní platforma Divadlo 2-15. Jejími zakládajícími členy jsou především posluchači a absolventi Janáčkovy akademie múzických umění.

Jan Zástěra operu složilna libreto autorské dvojice RaR, kterou tvoří David KřížRenata Fraisová. Ti celé dílo také scénicky ztvárnili. Děj připomíná spíš levnou operetu, pokusy o vtípky v libretu nejsou příliš rozvedeny v herecké akci a celkově vyznívají naprázdno. Vše se odehrává na zámku hraběte Valdštejna, kde pro vybranou společnost vystupuje pěvecký sbor pod vedením místního regenschoriho Jacoba Trautzla. Poklidný večer naruší příchod posledního, mezi dámami velmi očekávaného hosta Giacoma Casanovy. Zvědavost dam v sále je obrovská, touží se s ním setkat u slavnostní tabule a možná nejen tam. K jejich smůle však není ani jedna z nich k večeři pozvána, proto se spojí ve lsti a veřejně Casanovu označí za milence hraběnky Valdštejnské. Casanova je tím pobouřen a svým nevybíravým slovníkem urazí všechny tři intrikánky. Poradit si v tak zmatené situaci dokáže jen Trautzl a události se rozbíhají.

Všechny intriky a nedorozumění se odehrávají mezi několika málo historizujícími kulisami, jako je staré biedermeierovské sofa nebo slavnostní tabule s několika postaršími židlemi (autorkou scény je Renata Fraisová). Spolu s kostýmy Veroniky Fiuráškové dotvářejí, i když v dosti studentském duchu, zámeckou atmosféru. Dámy v bílých, dekoltovaných šatech působí mladistvým a svátečním dojmem. Pánové v jednoduchých, pouze barevně se lišící fracích vypadají ušlechtile a elegantně.

Představení otvírá scéna hudebního večírku, na kterém Trautzl předvádí svůj sbor. Výkon sboru (vedoucí Klára Roztočilová) by se v celém představení dal označit za nejlepší. Z počátku mocně přehlušuje i zvuk orchestru – později se ukáže, že to vůbec není na škodu. Ale kromě orchestru sbor jednoznačně dominuje i nad samotnými sólisty. Funguje jako kompaktní celek, precizně vyslovuje koncovky, frázuje a pracuje s dynamikou. Dlouhá vstupní scéna sboru byla spolu se závěrem, kdy se přidali i všichni sólisté, snad tím nejlepším z celého představení.

Mezi sólistkami jednoznačně vynikala Alena Kučerová, která svým mocným a sytým sopránem dokázala vždy opanovat celou situaci a nejen to. V komických scénách si byla jistá a její herecký výkon za pěveckým nezaostával. Zdislava Bočková jako všetečná dáma z vyšší společnosti zvládala svůj part obstojně, avšak bylo jí hůře rozumět. Eva Štěrbová byla v roli kněžny noblesní, lehce zlomyslná, ale nijak výrazná. Poslední ženskou interpretkou byla Jana Melišková v roli hraběnky Valdštejnské. U Meliškové byla stejně jako u Kučerové viditelná větší jistota než u ostatních. Přestože na scéně vynikala spíše vizuálně než hlasově, její výkon byl dobrý.

Hůře si v představení vedla mužská část obsazení. Marek Belko jako Trautzl byl od začátku do konce ve svém projevu velmi nesmělý a postrádal elán. Představitel hraběte Valdštejna Martin Vydra působil spíš jako muzikálový zpěvák, chyběl mu výraz a role mu nesvědčila ani rozsahem. Z trojice manželů lstivých dam byl paradoxně nejlepší Michal Marhold, kterému se v představení dostalo vůbec nejméně pěveckého prostoru. Jeho zvučný basbaryton vynikal mezi ostatními, škoda jen, že tak málo. A nakonec tolik očekávaný Casanova, barytonista Rastislav Lalinský. Na scéně byl pohotový a pěvecky obstojný, ale vzhledem ke své roli zásadně postrádal svůdnickou naléhavost a šarm. Byl zde spíš komikem než svůdcem.

Komická opera nakonec nebyla tak úplně komická. Chvílemi připomínala školní besídku nebo operetní řachandu, na které jeden zpěvák rozsahově nezvládal svůj part a druhý se snažil vtipy dohnat to, co mu chybělo jak po herecké i pěvecké stránce. Místa, která patřila výlučně orchestru, se potýkala s velkými nedostatky, tutti snad ani jednou neznělo jednotně. Obsazení zpěváků bylo na dobré cestě, avšak ne zcela šťastné. Casanova nepůsobil ani za mák jako svůdník, hrabě byl spíš ustrašeným chlapečkem než vznešeným aristokratem a ostatní jen splývali s davem. Podpora mladých umělců je bohulibá činnost, možná by ale zpočátku potřebovala zkušenější supervizi.

Jan Zástěra: Trautzl, libreto RaR – David Kříž a Renata Fraisová. Dirigent: Jiří Habart, režie: RaR, scéna: Renata Fraisová, kostýmy: Veronika Fiurášková, hudební nastudování: Jaroslava Kynclová, Klára Roztočilová, Jiří Habart, Marek Pala j. h., manažer projektu: Ondřej Bazgier. Trautzl: Marek Belko, Casanova: Rastislav Lalinský, Hraběnka Valdštejnská: Jana Melišková, Hrabě Valdštejn: Martin Vydra, Dámy: Alena Kučerová, Zdislava Bočková, Eva Štěrbová, Pánové: Jan Faltýnek, Michal Marhold, Michael Robotka. 30. října 2015, Divadlo na Orlí, Brno.

Foto archiv Divadla 2-15

Komentáře

Reagovat
  • Jitka Koláčná

    4. listopad 2015, 0:30
    Proc musíme na všech kdo začínají hledat jenom samé chyby a nedokonalosti..?? Každý máme právo na svůj subjektivní názor, ale někdy musíme držet jazyk za zuby a neškodit. To je stejné jako kdyby dítě, které přijde poprvé do školy a na otázku "Kolik je 1+1?" odpovědělo 4 a dostalo pětku.. Co udělá žák? Odradí ho to.. Nebylo by lepší vypíchnout věci pozitivní? Zajímalo by mne kam umělecky směřuje paní Baumannová. Pokud je jejím povoláním umělecká profese, tak bych nechtěla být jejím kolegou.. Pokud tento článek byl snahou o sdílení jejího zážitku, tak děkujeme za sdílení a příště prosím volte jiná slova. Pokud to byla odborná kritika, tak je mi opět líto, že tento druh náhradního povolání za aktivní uměleckou práci vůbec kdy vznikl (proklatý Schumann!!!). K mému SUBJEKTIVNÍMU hodnocení: Já jsem viděla stejné představení a mám zcela opačné zážitky. Místo věty "Komická opera nebyla nakonec komická." by mělo být "Celý večer jsem se nezasmála a nechápala jsem dalších 200 lidí, kteří se velice často smáli. Publikum bylo asi úplně blbé, že to nevidělo jako já."- takto by to od paní Baumannové více vystihovalo atmosféru celého večera. Byla to příjemná 70ti minutová operka z pera mladého skladatele, který píše s velkou vazbou na tradiční tonální přístup, ale zároveň vkládá mnoho zajímavých prvků. Pro konkrétní čtenářovu předtavu - jeho harmonická a melodická výrazovost mi přišla stylově podobná dílům například Ilji Hurníka. Jeho smysl pro ansámblové quasi "recitativy" mi přišly velice zajímavé a poutavé. Instrumentační a hudební nápady byly velice barevné a výrazově plné a já jako hudební interpretka jsem se vůbec nenudila, právě naopak, měla jsem chuť si něco od něj zahrát. Pokud jste očekávali soudobou hudbu plnou hledání nových cest a nových zvuků, pak jste zcela jistě odešli zklamáni. Tímto způsobem Jan Zástěra netvoří. Mne se jeho počin upřímně líbil. Opera byla opravdu libretem a i pojetím některých postav "řachandózní". Nebyl to thriller ani psychologické drama. Byla to opera pro zábavu. Námět připomínal operetku a i zápletka byla podobna této formě. Ve spojení se zajímavou hudbou, vtipným libretem a příjemnými výkony, jak na pódiu tak i pod ním v "díře" se jednalo zkrátka o poutavý prvotní společný počin všech přítomných. Jako houslistka bych bez partitury v ruce při poslechu nového díla si neodvážila napsat že "ani jedno tutti neznělo jednotně", paní Baumannové zřejmě partituru na představení zapůjčili v šatně..Nebo že by na facebooku kolovala po premiéře? Příště si ji také stáhnu - napište v SZ mi prosím odkaz! Pro mne jako pro houslistku povoláním, autorku různých hudebních pořadů a projektů (uvádím pro dokreslení autora komentáře),bylo toto první představení Divadla 2-15 svěží (po všech krásných romantických a soudobých operách) a také obdivuhodné, že to dělají s 1 produkčním, doublerežijně a i jinak na vlastní triko a s vlastním nonstop nadšením. Soubor se zařadil vedle Ensemble Opera Diversa k brněnské minioperní scéně, ale s absolutně kontrastním přístupem k dané formě. Divadlo bude spolupracovat nadále s dalšími 6 skladately pokud mám správné informace) a to samotné mu dává originalitu a tím se nedá absolutně hovořit o konkurenčním postavení obou souborů. Navíc někteří z interpretů hrají v obou uskupeních již dnes.. Ensemble opera Diversa kdysi také začínal a všichni jsme mu drželi palce. Toto nové Divadlo 2-15 se v tento večer představilo jako nadějný začínající ansámbl s dobrým vykročením do světa kultury a s nadějnou cestou před sebou. Čeká ho určitě mnoho práce, dalo by se určitě spoustu věcí rozebírat, ale to oni sami moc dobře vědí.. Všichni učinkující jsou mladí a nadaní a proto mají kam umělecky jít a je dobře, že vykročili správně - dopředu. David Kříž je můj dlouholetý hudební kolega a o to více mi nedá a musím dát k přečtení pozitivní ohlas na jeho představení. Já jsem si celý večer příjemně užila a těším se na další představení jejich ansámblu. Děkuji, že jste dočetli až sem. Jitka Koláčná Břízová
  • Tomáš Studený

    3. listopad 2015, 3:11
    A neslušelo by se v recenzi zmínit šířeji také o nové kompozici, prosím???
    • Martin Pinkas

      3. listopad 2015, 15:21
      Autor recenze udelal jen dobre, kdyz se dale nepitval ve stylove absolutne nejednotne a nijak originalni opere. Pocin je to mily, pokud se snazil privest divaky na myslenku, ze se da soudoba hudba poslouchat, ale takto opravdu NE, prosim.

Dále si přečtěte

Včera měla v Divadle na Orlí premiéru Prodaná nevěsta v inscenaci studentů JAMU. Zkrácená verze s mluvenými dialogy a komiksová stylizace slibovaly svižné a vypointované představení. Výsledek viděný mýma očima byl ale jiný.  více

Zvuk patří k hudbě zcela samozřejmě, ale co si potom mají počít lidé, kteří neslyší? Nenápadný a přívětivý večer připravil v Divadle na Orlí Janáček Ensemble ve spolupráci s Ateliérem výchovné dramatiky pro neslyšící. Komorní skladby Bohuslava Martinů, Pavla Haase a Leoše Janáčka pohybově ztvárnil soubor Hluchavky léčivé.  více

Hudebně i scénicky zdařilé, byť poněkud nesrozumitelné. Tak by se daly charakterizovat dvě nové operní inscenace v Divadle na Orlí.  více




Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější

Kritika

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce