Opera Diversa otevřela bránu do Druhého města

18. prosinec 2023, 12:00
Opera Diversa otevřela bránu do Druhého města

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).

Opera Druhé město vznikla na motivy stejnojmenného románu Michala Ajvaze, ve kterém bezejmenný hrdina objeví v zapadlém antikvariátu knihu psanou nerozluštitelným písmem. Postupně se hrdina dozvídá čím dál více o záhadném „druhém městě“, které existuje paralelně s naší realitou, a snaží se toto místo objevit. V něm se pak setkává s tajemnými zvířaty a bytostmi, které ho nepochopitelně přitahují, ale zároveň se ho snaží připravit o život. Čím více roste hrdinova touha poznat střed „druhého města“, tím více se však vzdaluje světu reálnému.

Před samým začátkem inscenace předstoupily před diváky režisérka Kateřina Křivánková a autorka scény a kostýmu Sylva Marková, které společně připomněly 20 let Ensemblu Opera Divera a s humorem shrnuly, jak toto uskupení funguje. Podle jejich slov Brně není sál, který by Diversa nenavštívila, zároveň ale nikde není doma a rekvizity skladuje v garáži. Poté Sylva Marková poděkovala všem partnerům a sponzorům a Kateřina Křivánková pochválila skvělé vztahy v tomto uskupení. 

Jako první zaujalo diváky zvláštní postavení orchestru, který nejen že byl netypicky v zadní části jeviště ale zároveň byl otočený zády k publiku. Toto řešení bylo nutné z akustických důvodů, neboť kdyby byli muzikanti před zpěváky, bylo by téměř nereálné, aby byli protagonisté dobře slyšet. Otočení orchestru pak bylo zvoleno proto, aby dirigentka herce viděla a mohla s nimi alespoň částečně komunikovat. Ačkoliv by se takovéto umístění muzikantů mohlo zdát akusticky závadné, ve výsledku tomu tak nebylo. Celkový zvuk hudebníků byl vyvážený, dobře čitelný a žádný z nástrojů se neztrácel a ani z celku nevyčníval. Gabriela Tardonová dokázala z orchestru vytáhnout maximum a v celé opeře nebylo slyšet jediné zaváhání. To samé se dá říci i o zpěvácích. Všichni zpívali čistě a s velkým dynamickým rozsahem jak v sólových, tak ve sborových pasážích, k čemuž navíc přidali i výborné hraní. Až neuvěřitelná se zdála sehranost orchestru a sólistů, neboť většinu času byli herci k dirigentce zády. I přes takto velký hendikep nedošlo k ani jedinému rozchodu a všichni instrumentalisté i zpěváci byli perfektně sehraní. Mluvená role hlavního hrdiny, ztvárněná Lukášem Riegerem, představovala jakéhosi vypravěče, který diváky prováděl dějem a zároveň přednášel myšlenkové pochody hlavního hrdiny. Jeho přednes byl procítěný, a i přes pár přeřeknutí (která ve výsledku, vzhledem k protagonistovu psychologickému rozložení, téměř nevadila) byl na velice vysoké úrovní. 

 

Právě výborné herecké, instrumentální i pěvecké výkony daly naplno vyniknout hudbě Ondřeje Kyase. Ta byla plná kontrastů, nápaditých ostinat, výrazných rytmů a motivů, které kolikrát hraničily s jazzovou a rockovou hudbou, a mísila se v ní silná expresivita s krásnými melodiemi, které se v několika místech (zejména duet dívky a mladíka na lodi) svojí zpěvností přiblížily Pucciniho operám, ovšem s použitím moderních hudebních prostředků (osobité harmonie, syntezátorové zvuky a výrazná role perkusí). Také Kyasovo libreto fungovalo velice dobře. Děj opery byl sice náročný a místy těžce pochopitelný, to je ale dáno samotnou předlohou a dějová linka se zdaleka nedá označit za nejdůležitější část tohoto díla.

To je jeden z důvodů náročnosti scénického uchopení této opery. S touto výzvou se ovšem režie Kateřiny Křivánkové, s pomocí scény a kostýmů Sylvy Markové, skvěle vypořádala. Uvedení bylo popsáno jako poloscénické, což byla, vzhledem k počtu postav a náročnosti vykreslení „druhého města“, ta nejlepší volba. Samotná scéna byla jednoduchá. Její součástí byl pouze stůl s několika rekvizitami (knížka, dýmka, popelník, zápalky, pivo, ad.), malé pódium a dvě řady barových židlí, které byly obsazeny zpěváky. Tyto jednoduché prvky doplňovala dvojice pláten po obou stranách jeviště. Na levém se ukazovala videoprojekce stolu v reálném čase, která divákům ukazovala, jak hlavní hrdina jednotlivé věci na stole používá. Toto video se mísilo s dalším, které natáčel sám protagonista. Záběry stolu byly střídány s různými obrazci, které se měnily podle místa, ve kterém se zrovna děj odehrával. V tomto došlo k jedinému výraznějšímu zaváhání, kdy videa nebyla přepnuta zcela přesně a na plátně se tak objevilo logo výrobce projektoru. Ani to ovšem nebylo nic strašného a ve zbytku inscenace už všechny přechody proběhly hladce. Na pravém, menším plátně se objevovala jména postav, které v dané scéně vystupovaly. To byl, vzhledem k tomu, že jeden herec ztvárňoval více postav, naprosto geniální tah umožňující použití poměrně jednoduchých kostýmů, které nemusely být měněny. Všechny postavy, až na hlavního hrdinu, který měl hnědý kabát, byly celé oděny v černém. Tato kostýmová jednoduchost k dílu velmi dobře seděla. 

Ensemble Opera Diversa nadělil návštěvníkům Co.labs předvánoční dárek v podobě světové premiéry opery Druhé město Ondřeje Kyase. Kombinace originální hudby, zábavného scénického řešení a perfektních hudebních i hereckých výkonů se postarala o krásný kulturní zážitek a divákům nezbývá něž doufat, že se nejednalo o uvedení první a zároveň poslední. 

Ondřej Kyas: Druhé město

Ensemble Opera Diversa

Gabriela Tardonová – dirigentka

Kateřina Křivánková – režie 

Sylva Marková – kostýmy a scéna

Aleš Janiga – A. – hlavní hrdina, zpívaná role

Lukáš Rieger – A. – hlavní hrdina, mluvená role

Jana Vondrů – Alweyra, Klára, sudička 

Pavel Slivka – proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu

Tomáš Chloupek – vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast

Aneta Podracká Bendová – dívka z lodi, tajemná dívka, sudička

Michael Robotka – knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast

Alžběta Symerská – číšníkova žena, sudička, Felix

Libor Skokan – kněz, číšník, štamgast

kulturní centrum Co.labs, sobota 16. prosince 2023, 19 hodin

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější

Kritika

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce