Opera Diversa otevřela bránu do Druhého města

18. prosinec 2023, 12:00
Opera Diversa otevřela bránu do Druhého města

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).

Opera Druhé město vznikla na motivy stejnojmenného románu Michala Ajvaze, ve kterém bezejmenný hrdina objeví v zapadlém antikvariátu knihu psanou nerozluštitelným písmem. Postupně se hrdina dozvídá čím dál více o záhadném „druhém městě“, které existuje paralelně s naší realitou, a snaží se toto místo objevit. V něm se pak setkává s tajemnými zvířaty a bytostmi, které ho nepochopitelně přitahují, ale zároveň se ho snaží připravit o život. Čím více roste hrdinova touha poznat střed „druhého města“, tím více se však vzdaluje světu reálnému.

Před samým začátkem inscenace předstoupily před diváky režisérka Kateřina Křivánková a autorka scény a kostýmu Sylva Marková, které společně připomněly 20 let Ensemblu Opera Divera a s humorem shrnuly, jak toto uskupení funguje. Podle jejich slov Brně není sál, který by Diversa nenavštívila, zároveň ale nikde není doma a rekvizity skladuje v garáži. Poté Sylva Marková poděkovala všem partnerům a sponzorům a Kateřina Křivánková pochválila skvělé vztahy v tomto uskupení. 

Jako první zaujalo diváky zvláštní postavení orchestru, který nejen že byl netypicky v zadní části jeviště ale zároveň byl otočený zády k publiku. Toto řešení bylo nutné z akustických důvodů, neboť kdyby byli muzikanti před zpěváky, bylo by téměř nereálné, aby byli protagonisté dobře slyšet. Otočení orchestru pak bylo zvoleno proto, aby dirigentka herce viděla a mohla s nimi alespoň částečně komunikovat. Ačkoliv by se takovéto umístění muzikantů mohlo zdát akusticky závadné, ve výsledku tomu tak nebylo. Celkový zvuk hudebníků byl vyvážený, dobře čitelný a žádný z nástrojů se neztrácel a ani z celku nevyčníval. Gabriela Tardonová dokázala z orchestru vytáhnout maximum a v celé opeře nebylo slyšet jediné zaváhání. To samé se dá říci i o zpěvácích. Všichni zpívali čistě a s velkým dynamickým rozsahem jak v sólových, tak ve sborových pasážích, k čemuž navíc přidali i výborné hraní. Až neuvěřitelná se zdála sehranost orchestru a sólistů, neboť většinu času byli herci k dirigentce zády. I přes takto velký hendikep nedošlo k ani jedinému rozchodu a všichni instrumentalisté i zpěváci byli perfektně sehraní. Mluvená role hlavního hrdiny, ztvárněná Lukášem Riegerem, představovala jakéhosi vypravěče, který diváky prováděl dějem a zároveň přednášel myšlenkové pochody hlavního hrdiny. Jeho přednes byl procítěný, a i přes pár přeřeknutí (která ve výsledku, vzhledem k protagonistovu psychologickému rozložení, téměř nevadila) byl na velice vysoké úrovní. 

 

Právě výborné herecké, instrumentální i pěvecké výkony daly naplno vyniknout hudbě Ondřeje Kyase. Ta byla plná kontrastů, nápaditých ostinat, výrazných rytmů a motivů, které kolikrát hraničily s jazzovou a rockovou hudbou, a mísila se v ní silná expresivita s krásnými melodiemi, které se v několika místech (zejména duet dívky a mladíka na lodi) svojí zpěvností přiblížily Pucciniho operám, ovšem s použitím moderních hudebních prostředků (osobité harmonie, syntezátorové zvuky a výrazná role perkusí). Také Kyasovo libreto fungovalo velice dobře. Děj opery byl sice náročný a místy těžce pochopitelný, to je ale dáno samotnou předlohou a dějová linka se zdaleka nedá označit za nejdůležitější část tohoto díla.

To je jeden z důvodů náročnosti scénického uchopení této opery. S touto výzvou se ovšem režie Kateřiny Křivánkové, s pomocí scény a kostýmů Sylvy Markové, skvěle vypořádala. Uvedení bylo popsáno jako poloscénické, což byla, vzhledem k počtu postav a náročnosti vykreslení „druhého města“, ta nejlepší volba. Samotná scéna byla jednoduchá. Její součástí byl pouze stůl s několika rekvizitami (knížka, dýmka, popelník, zápalky, pivo, ad.), malé pódium a dvě řady barových židlí, které byly obsazeny zpěváky. Tyto jednoduché prvky doplňovala dvojice pláten po obou stranách jeviště. Na levém se ukazovala videoprojekce stolu v reálném čase, která divákům ukazovala, jak hlavní hrdina jednotlivé věci na stole používá. Toto video se mísilo s dalším, které natáčel sám protagonista. Záběry stolu byly střídány s různými obrazci, které se měnily podle místa, ve kterém se zrovna děj odehrával. V tomto došlo k jedinému výraznějšímu zaváhání, kdy videa nebyla přepnuta zcela přesně a na plátně se tak objevilo logo výrobce projektoru. Ani to ovšem nebylo nic strašného a ve zbytku inscenace už všechny přechody proběhly hladce. Na pravém, menším plátně se objevovala jména postav, které v dané scéně vystupovaly. To byl, vzhledem k tomu, že jeden herec ztvárňoval více postav, naprosto geniální tah umožňující použití poměrně jednoduchých kostýmů, které nemusely být měněny. Všechny postavy, až na hlavního hrdinu, který měl hnědý kabát, byly celé oděny v černém. Tato kostýmová jednoduchost k dílu velmi dobře seděla. 

Ensemble Opera Diversa nadělil návštěvníkům Co.labs předvánoční dárek v podobě světové premiéry opery Druhé město Ondřeje Kyase. Kombinace originální hudby, zábavného scénického řešení a perfektních hudebních i hereckých výkonů se postarala o krásný kulturní zážitek a divákům nezbývá něž doufat, že se nejednalo o uvedení první a zároveň poslední. 

Ondřej Kyas: Druhé město

Ensemble Opera Diversa

Gabriela Tardonová – dirigentka

Kateřina Křivánková – režie 

Sylva Marková – kostýmy a scéna

Aleš Janiga – A. – hlavní hrdina, zpívaná role

Lukáš Rieger – A. – hlavní hrdina, mluvená role

Jana Vondrů – Alweyra, Klára, sudička 

Pavel Slivka – proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu

Tomáš Chloupek – vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast

Aneta Podracká Bendová – dívka z lodi, tajemná dívka, sudička

Michael Robotka – knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast

Alžběta Symerská – číšníkova žena, sudička, Felix

Libor Skokan – kněz, číšník, štamgast

kulturní centrum Co.labs, sobota 16. prosince 2023, 19 hodin

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Nejčtenější

Kritika

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více