Opery ke kávě, věnečkům a knihám

Opery ke kávě, věnečkům a knihám

Opera je mnohými lidmi vcelku právem považována za jednu z nejvýše postavených forem artificiální tvorby. Není se ostatně čemu divit – nejenže v sobě snoubí hudbu i divadlo, ale pro mnohé skladatele představuje zvládnutí celého operního aparátu nejvyšší možnou kompoziční metu. Lze ale i pochopit, že někomu může operní tvorba připadat vzdálená a cizí, odtržená, přespříliš „vyumělkovaná“, zbytečně závažná a někdy snad až lartpourlartistická. Projekt Hausopera se snaží tuto strnulou krásu opery přenést do každodenního života a ušít operu konkrétnímu prostoru na míru. V říjnu 2018 tak zaznělo Poslední polo, první opera projektu, v lázních na Rašínově ulici a dnes – tedy ve dnech 17., 18. a 19. září – zavedly opery Věčná slečna bledá a Hra o Malinu posluchače do Zemanovy kavárny a cukrárny, dále do pasáže Alfa před Knihkupectví Michala Ženíška. Kostýmy u obou děl navrhla Zuzana Rusínová a scénografii Tomáš Rusín. Light design Věčné slečny bledé vytvořila Barbora Jágrová, Pavla Beranová pak navrhla light design u Hry o Malinu. Oba tituly režíroval Jiří Nekvasil.

Věčná slečna bledá aneb Operní nejistota pro široké masy skladatelského dua Markéty Dvořákové a Ivo Medka netradiční večer zahájila. Libreto, stejně jako v případě Posledního pola, pochází z pera Josefa Škarky, ten v opeře ostatně i vystoupil v roli obchodního cestujícího Bartoše. Titulní roli ztvárnila Aneta Podracká Bendová a dvojici vypravěčů Matěj Pytluk a Lucie Matulová. Příběh pana Bartoše čekajícího na majitele cukrárny, se kterým má domluvenou schůzku, začíná bezstarostně a půvabně, takřka čapkovská laskavost opery se však postupně mění v absurdní a zneklidňující „kafkovinu“ a je na divákovi, jak pochopí rozuzlení celého díla. Hudební stránka opery osciluje mezi fraškou, groteskou, šlágry a tradičnějším kompozičním jazykem. Skladatelské duo zvolilo pro operu obsazení akordeon (Ondřej Zámečník), violoncello (Lukáš Svoboda), flétna (Kristina Vaculová) a bicí (Kristýna Švihálková), řídil Michal Jančík. Výraznou část hudební estetiky díla tvoří tzv. „Mickey Mousing“, tedy většinou krátké zvukové efekty doprovázející jevištní akci. Všemožná glissanda, frullata a cinkání však v tomto případě neodpovídají pouze na to, co se děje na pódiu, ale mnohdy reagují spíše na samotný zpěv. Ten je v případě Věčné slečny bledé neméně zajímavý – jednotlivé postavy neustále přecházejí z mluveného slova do „sprechgesangu“ i tradičního zpěvu, někdy společně zpívají a někdy zpívá pouze jedna z postav, zatímco druhá má spíše deklamační projev. Zpěváci podali celkově velmi dobré výkony. Mladí vypravěči Matěj Pytluk a Lucie Matulová dokázali pevně udržet i ne vždy zpěvné intervaly a jejich deklamace byly srozumitelné a dobře artikulované. Ústřední dvojici v podání Anety Podracké Bendové a Josefa Škarky není vesměs co vytknout – zpěvačka dokázala zaujmout sametově měkkou barvou hlasu, která v kombinaci s jejím něžným pianissimem podtrhovala tajuplnost postavy. Naproti tomu Škarkův zpěv byl pochopitelně mnohem vypjatější a náladově barvitější. Oba pěvci se také mohli pochlubit skvělou deklamací a intonací.

Po první opeře následoval přesun do Alfa Pasáže, kde před Knihkupectvím Michala Ženíška čekaly na posluchače sluchátka a židle. Hru o Malinu složil Lukáš Sommer a původně zazněla na festivalu Opera 2020. Zatímco první opera vyžadovala malé komorní uskupení, Hra o Malinu si vystačila s akordeonistkou Žanetou Vítovou. Příběh o nevýdělečném knihkupectví a manželské dvojici, která se pře o to, zda by knižní nabídka obchodu neměla být obohacena o méně kvalitní, avšak žádanou literaturu, je doprovázen převážně hravou a rozvernou hudbou. Velká stylová změna související s nečekaným odhalením je povedenou proměnou, která zbytek opery staví do úplně jiného světla. Role Manžela se ujal opět Josef Škarka, jeho ženu ztvárnila Andrea Široká a knižního dealera Marek Olbrzymek. I v tomto případě bylo obsazení silné, a to nejen po pěvecké, ale také herecké stránce – trojice byla přesvědčivá a situace uvěřitelné, přesto komické a bez výrazného přehrávání. Pěvecky nejzajímavější a nejpůsobivější pak byla část, ve které hudba dostala temný podtón a zpěváci v triu a mírné dynamice zpívali ostře deklamovaný text. Závěrečné rozverné hudební hemžení pak bylo skvělým kontrastem k této části.

Projekt Hausopera znovu dokázal, že sitespecific art má osobité kouzlo a umí vrhnout nové světlo na umění i na zvolené místo. Především však opět potvrdil, že ačkoliv hlavním lákadlem může být zasazení hudby a divadla do netradičních prostor, bez kvalitní hudby, povedených interpretačních výkonů a citlivého nastudování by se jednalo o pouhé a bezcenné pozlátko. To však naštěstí vůbec nebyl tento případ.

produkce Lucie Kořínková & Anna Pinknerová & Josef Škarka

asistent produkce Jakub Václavek

dramaturgie Boris Klepal

vedoucí PR a kampaně Jitka Miková

grafický design Adam Hubocký

Věčná slečna bledá

aneb Operní nejistota pro široké masy

hudba Markéta Dvořáková & Ivo Medek

libreto Josef Škarka

režie Jiří Nekvasil

dirigent a hudební nastudování Michal Jančík

sbormistryně Veronika Novosádová & Anna Řiháčková

scénografie Tomáš Rusín

light design Barbora Jágrová

kostýmy Zuzana Rusínová

Bledá Aneta Podracká Bendová

Pan Bartoš Josef Škarka

Vypravěč 1 Lucie Matulová

Vypravěč 2 Matěj Pytluk

akordeon Ondřej Zámečník

cello Lukáš Svoboda

flétna Kristina Vaculová

bicí Kristýna Švihálková

Hra o Malinu

hudba Lukáš Sommer

libreto Josef Škarka

režie Jiří Nekvasil

scénografie Tomáš Rusín

light design Pavla Beranová

kostýmy Zuzana Rusínová

zvuk Jana Jelínková

produkce Lucie Kořínková & Anna Pinknerová

sluchátka Kinorent

Manžel Josef Škarka

Manželka Andrea Široká

Dealer Marek Olbrzymek

Girls Pavla Fendrichová & Veronika Benešovská

akordeon Žaneta Vítová

Premiéra 17. září 2021

Reprízy 18. a 19. září 2021

Foto Ludvík Grym

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Nejčtenější

Kritika

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více