Opery ke kávě, věnečkům a knihám

Opery ke kávě, věnečkům a knihám

Opera je mnohými lidmi vcelku právem považována za jednu z nejvýše postavených forem artificiální tvorby. Není se ostatně čemu divit – nejenže v sobě snoubí hudbu i divadlo, ale pro mnohé skladatele představuje zvládnutí celého operního aparátu nejvyšší možnou kompoziční metu. Lze ale i pochopit, že někomu může operní tvorba připadat vzdálená a cizí, odtržená, přespříliš „vyumělkovaná“, zbytečně závažná a někdy snad až lartpourlartistická. Projekt Hausopera se snaží tuto strnulou krásu opery přenést do každodenního života a ušít operu konkrétnímu prostoru na míru. V říjnu 2018 tak zaznělo Poslední polo, první opera projektu, v lázních na Rašínově ulici a dnes – tedy ve dnech 17., 18. a 19. září – zavedly opery Věčná slečna bledá a Hra o Malinu posluchače do Zemanovy kavárny a cukrárny, dále do pasáže Alfa před Knihkupectví Michala Ženíška. Kostýmy u obou děl navrhla Zuzana Rusínová a scénografii Tomáš Rusín. Light design Věčné slečny bledé vytvořila Barbora Jágrová, Pavla Beranová pak navrhla light design u Hry o Malinu. Oba tituly režíroval Jiří Nekvasil.

Věčná slečna bledá aneb Operní nejistota pro široké masy skladatelského dua Markéty Dvořákové a Ivo Medka netradiční večer zahájila. Libreto, stejně jako v případě Posledního pola, pochází z pera Josefa Škarky, ten v opeře ostatně i vystoupil v roli obchodního cestujícího Bartoše. Titulní roli ztvárnila Aneta Podracká Bendová a dvojici vypravěčů Matěj Pytluk a Lucie Matulová. Příběh pana Bartoše čekajícího na majitele cukrárny, se kterým má domluvenou schůzku, začíná bezstarostně a půvabně, takřka čapkovská laskavost opery se však postupně mění v absurdní a zneklidňující „kafkovinu“ a je na divákovi, jak pochopí rozuzlení celého díla. Hudební stránka opery osciluje mezi fraškou, groteskou, šlágry a tradičnějším kompozičním jazykem. Skladatelské duo zvolilo pro operu obsazení akordeon (Ondřej Zámečník), violoncello (Lukáš Svoboda), flétna (Kristina Vaculová) a bicí (Kristýna Švihálková), řídil Michal Jančík. Výraznou část hudební estetiky díla tvoří tzv. „Mickey Mousing“, tedy většinou krátké zvukové efekty doprovázející jevištní akci. Všemožná glissanda, frullata a cinkání však v tomto případě neodpovídají pouze na to, co se děje na pódiu, ale mnohdy reagují spíše na samotný zpěv. Ten je v případě Věčné slečny bledé neméně zajímavý – jednotlivé postavy neustále přecházejí z mluveného slova do „sprechgesangu“ i tradičního zpěvu, někdy společně zpívají a někdy zpívá pouze jedna z postav, zatímco druhá má spíše deklamační projev. Zpěváci podali celkově velmi dobré výkony. Mladí vypravěči Matěj Pytluk a Lucie Matulová dokázali pevně udržet i ne vždy zpěvné intervaly a jejich deklamace byly srozumitelné a dobře artikulované. Ústřední dvojici v podání Anety Podracké Bendové a Josefa Škarky není vesměs co vytknout – zpěvačka dokázala zaujmout sametově měkkou barvou hlasu, která v kombinaci s jejím něžným pianissimem podtrhovala tajuplnost postavy. Naproti tomu Škarkův zpěv byl pochopitelně mnohem vypjatější a náladově barvitější. Oba pěvci se také mohli pochlubit skvělou deklamací a intonací.

Po první opeře následoval přesun do Alfa Pasáže, kde před Knihkupectvím Michala Ženíška čekaly na posluchače sluchátka a židle. Hru o Malinu složil Lukáš Sommer a původně zazněla na festivalu Opera 2020. Zatímco první opera vyžadovala malé komorní uskupení, Hra o Malinu si vystačila s akordeonistkou Žanetou Vítovou. Příběh o nevýdělečném knihkupectví a manželské dvojici, která se pře o to, zda by knižní nabídka obchodu neměla být obohacena o méně kvalitní, avšak žádanou literaturu, je doprovázen převážně hravou a rozvernou hudbou. Velká stylová změna související s nečekaným odhalením je povedenou proměnou, která zbytek opery staví do úplně jiného světla. Role Manžela se ujal opět Josef Škarka, jeho ženu ztvárnila Andrea Široká a knižního dealera Marek Olbrzymek. I v tomto případě bylo obsazení silné, a to nejen po pěvecké, ale také herecké stránce – trojice byla přesvědčivá a situace uvěřitelné, přesto komické a bez výrazného přehrávání. Pěvecky nejzajímavější a nejpůsobivější pak byla část, ve které hudba dostala temný podtón a zpěváci v triu a mírné dynamice zpívali ostře deklamovaný text. Závěrečné rozverné hudební hemžení pak bylo skvělým kontrastem k této části.

Projekt Hausopera znovu dokázal, že sitespecific art má osobité kouzlo a umí vrhnout nové světlo na umění i na zvolené místo. Především však opět potvrdil, že ačkoliv hlavním lákadlem může být zasazení hudby a divadla do netradičních prostor, bez kvalitní hudby, povedených interpretačních výkonů a citlivého nastudování by se jednalo o pouhé a bezcenné pozlátko. To však naštěstí vůbec nebyl tento případ.

produkce Lucie Kořínková & Anna Pinknerová & Josef Škarka

asistent produkce Jakub Václavek

dramaturgie Boris Klepal

vedoucí PR a kampaně Jitka Miková

grafický design Adam Hubocký

Věčná slečna bledá

aneb Operní nejistota pro široké masy

hudba Markéta Dvořáková & Ivo Medek

libreto Josef Škarka

režie Jiří Nekvasil

dirigent a hudební nastudování Michal Jančík

sbormistryně Veronika Novosádová & Anna Řiháčková

scénografie Tomáš Rusín

light design Barbora Jágrová

kostýmy Zuzana Rusínová

Bledá Aneta Podracká Bendová

Pan Bartoš Josef Škarka

Vypravěč 1 Lucie Matulová

Vypravěč 2 Matěj Pytluk

akordeon Ondřej Zámečník

cello Lukáš Svoboda

flétna Kristina Vaculová

bicí Kristýna Švihálková

Hra o Malinu

hudba Lukáš Sommer

libreto Josef Škarka

režie Jiří Nekvasil

scénografie Tomáš Rusín

light design Pavla Beranová

kostýmy Zuzana Rusínová

zvuk Jana Jelínková

produkce Lucie Kořínková & Anna Pinknerová

sluchátka Kinorent

Manžel Josef Škarka

Manželka Andrea Široká

Dealer Marek Olbrzymek

Girls Pavla Fendrichová & Veronika Benešovská

akordeon Žaneta Vítová

Premiéra 17. září 2021

Reprízy 18. a 19. září 2021

Foto Ludvík Grym

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Nejčtenější

Kritika

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce