Ostrov pokladů: Muzikál pro dospělé romantiky

21. květen 2015, 7:20
Ostrov pokladů: Muzikál pro dospělé romantiky

Neutuchající obliba pirátské tématiky i slavné knihy Roberta Louise Stevensona se protnuly v novém divadelním zpracování Ostrova pokladů. Není to však jen smyšlené dobrodružství, ale i skutečný příběh autora, který na jevišti ožívá.

Městské divadlo Brno (MDB) uvedlo nesčetněkrát zpracovaný knižní hit (jen filmových zpracování se za poslední půlstoletí nedopočítáte) v muzikálové podobě. Není bez zajímavosti, že v Brně lze nyní narazit na dva Ostrovy pokladů. Činoherní verzi slavného literárního titulu z roku 1883, má na repertoáru i Mahenovo divadlo. Pro zdejší hudební scénu MDB literární evergreen zpracovali němečtí autoři Dennis Martin a Christoph Jilo, které v Brně znají díky titulu Papežka, tedy německého muzikálu roku 2011. Městské divadlo jej uvedlo v české premiéře o rok později a Hana Holišová získala za výkon v titulní roli Papežky Cenu Thálie.

Ale zpět k pirátům. Stevensonova kniha má jasné divadelně využitelné devízy: dramatický děj a tudíž i dostatek napětí, romantický kontrast čestných hrdinů a nepoctivých padouchů, vábivé kulisy mořeplavby i exotických krajů. To však bylo německým tvůrcům málo a rozhodli se příběh prolnout s biografickou story autora a příhodami, jež vznik románu provázely. Toto řešení je zajímavé v tom, že se muzikál neveze pouze po jednoduché vlně líbivé podívané, ale snaží se ji ozvláštnit a ze života skotského romanopisce, básníka a spisovatele cestopisů udělat stejně romantickou matérii. Tuberkulózou stižený spisovatel se totiž vzepřel vůli svého otce, aby se stal právním koncipientem, a jde si za svým literárním snem. V Paříži nachází nejen téma pro svou prvotinu, ale i svou životní lásku Fanny Osbourneovou a jejího syna Lloyda (jmenovaná Američanka měla ve skutečnosti děti tři), který se Stevensonovi stává kamarádem, prvním čtenářem a adresátem jeho slavného díla.

Dospívající kluk je potom v německém muzikálu malým dobrodruhem Jimem Hawkinsem. Autoři do tohoto Ostrova pokladů nápaditě přenesli a zdvojili v něm i další hlavní postavy. Sám Stevenson kupříkladu hraje jako Dr. Livesey či pomatený Ben Gunn, spisovatelův přísný otec se promění v čestného kapitána Smolleta a John Silver s dřevěnou nohou se nakonec ukáže i jako chlapův biologický otec Sam Osbourne. Podobné řešení sice našlo kouzelné paralely a předobrazy romantických figur ve skutečném životě, je však také poněkud ostentativně edukativní a hlavní děj Ostrova pokladů místy zpomaluje.

A z těchto důvodů asi trochu zklame děti, které čekaly jen na posádku slavné Hispanioly a výpravu za pokladem legendárního pirátského kapitána Flinta. V tomto ohledu si tak představení více užijí dospělí romantici než dorůstající mládež a označení rodinný muzikál není zcela na místě.

Co se týče samotné realizace, připravil tým v čele s režisérem Stanislavem Slovákem vcelku příjemnou a zábavnou inscenaci, které dominuje místy až velkolepá, symfonicky znějící hudba v podání živého orchestru. Velké a příjemně znějící hudební plochy konvenují s romantickými rozměry příběhu i jeho nekonečnými mořskými dálavami, jak je občas vidět na zdařilých scénických dotáčkách Petra Hlouška. Hudební nastudování Dana Kalouska jen podtrhuje bezmála filmově opulentní zážitek z výsledku, v němž samozřejmě dojde jak na ryčné sborové zpěvy, tak i na tklivá dueta Stevensonovy skotské matky a jeho americké milé. Divácky velmi vděčná pěvecká čísla tady předvádí kvartet Američanek kvokajících místy jako pomlouvačné slepice.

Scénograf Jaroslav Milfajt vytvořil výpravu, která naznačené zdvojení vyprávění účelně řeší systémem oponek a závěsů. Mnozí jistě s napětím čekají alespoň část slavné lodě Hispaniola, která je tady skutečně dominantním prvkem scény, ale jen v podobě víceúrovňové konstrukce lodního kýlu. Vedle sezpívaného ansámblu (se čtyřčlenným swingem za scénou) si divák v této produkci užije také choreografii Michala Matěje zejména v hromadných scénách company s náznaky country tanečků.

Podobné muzikálové velkoprodukce jsou složitým organismem, i co se obsazení týče. A tak nepřekvapí, že některé hlavní role jsou až třikrát alternovány. V premiérovém uvedení se v hlavní roli Louise Stevensona představil Aleš Slanina, který zejména exponovanější polohy svého pěveckého partu sunul až na hranici poněkud zbytečně přepjaté halasnosti. Velké dětské úlohy jsou problém, když jejich představitelé publiku nabízejí jen neprůstřelnou naivitu a neumělost projevu, kterou vlastně nelze odmítnout. To však nebyl případ Tomáše Daleckého. Ten jako Lloyd Osbourbe herecky suverénně zvládá jeviště, zpívání v páru i autentický projev prostý sentimentu. Podobným zážitkem je také předpisový pirát John Silver Petra Štěpána, který díky svému uvážlivému a přesnému hraní tvoří herecké těžiště této muzikálové šou. Bezpečně a jistě se v žánru nadsazené legrace pohybuje Dušan Vitázek coby Billy Bones – výstup umírání tohoto rumem a dálavami ošlehaného mořského vlka je diváckou lahůdkou. Mimořádný smysl pro přesně stylizovanou a dávkovanou komediálnost naplno ukázal Robert Jícha, ve své dvojroli přesně parodující šlechtu skutečnou (baron Trealwney) i nobilitu měšťanskou (starosta Edinburghu).

Slovákova muzikálová inscenace Ostrova pokladů stvrdila standard zručně inscenované podívané, které v duchu předlohy staví do protikladu zromantizovaný svět pirátů, pustých ostrovů a zakopaných pokladů s problémem hledání osobního štěstí v reálném životě o sto let později. Odpovídající hudební zpracování, jehož vlastnímu provedení dominují více než dvě desítky smyčců, dodává kýženou romantiku a završuje tak muzikálovou podobu jedné z nejslavnějších knih pro mládež.

Dennis Martin, Christoph Jilo, Wolfgang Adenberg: Ostrov pokladů, překlad Mikuláš Bryan. Režie – Stanislav Slovák, hudební nastudování – Dan Kalousek, scéna – Jaroslav Milfajt, kostýmy – Andrea Kučerová, choreografie – Michal Matěj, scénické projekce – Petr Hloušek, dramaturg – Klára Latzková, sbormistr – Jana Suchomelová. Louis Stevenson, Dr. Livesey, Ben Gunn – Aleš Slanina, Lloyd Osbourne, Jim Hawkins – Tomáš Dalecký, Fanny Osbourneová, Paní Hawkinsová – Ivana Vaňková, Thomas Stevenson, Kapitán Smollet – Ladislav Kolář, Margaret Stevensonová – Jana Musilová, John Silver, Sam Osbourne – Petr Štěpán, Billy Bones – Dušan Vitázek, Baron Trelawney, Starosta Edinburghu – Robert Jícha. 16. května 2015, Městské divadlo Brno, premiéra.

Komentáře

Reagovat
  • kateřina peková

    10. červenec 2015, 10:09
    Pěkná recenze, nemohu než souhlasit. :-) Jen mě mrzí, že byly úplně opomenuty kvality překladu (přebásnění). V podstatě zde o jeho autorovi není ani zmínka. A to se mi u tak podrobné (hodnotící všechny složky představení) recenze zdá velmi zvláštní...

DITG & Vienna Improvisers Orchestra

19.11.2024, 18:00 / The Distillery - Social Reactor

Mamma Mia!

19.11.2024, 18:00 / Hudební scéna MDB

MLADÁ KREV aneb HUDBA ZBLÍZKA I

19.11.2024, 19:00 / Besední dům

Nové opery v provedení Komorní opery JAMU

19.11.2024, 19:00 / Divadlo Na Orlí

VELVET SUICIDE: TEMPERS (USA/DAIS REC.) + HOST

19.11.2024, 20:00 / Kabinet múz

Groove Brno: Juraj Griglák & Company (SK)

19.11.2024, 20:00 / Metro Music Bar

Javory: Hana a Petr Ulrychovi

19.11.2024, 20:00 / Sono Centrum

Katarzia

19.11.2024, 20:30 / Club Fléda

Katarzia

19.11.2024, 20:30 / Club Fléda

Rybičky 48

20.11.2024, 18:30 / Sono Centrum

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Nejčtenější

Kritika

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce