Oživené moravské baroko (Novodobá premiéra Vejvanovského díla Missa Martialis)

19. červen 2023, 12:00
Oživené moravské baroko (Novodobá premiéra Vejvanovského díla Missa Martialis)

Od konce letošního května probíhá Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae konající se ve třinácti moravských městech. Tématem dvacátého osmého ročníku Mezi Kroměříží a Vídní poukazuje na provázanost sídla olomouckých arcibiskupů a císařského habsburského dvora. Koncert konaný v pátek 16. června v rekonstruovaném kostele cisterciáckého opatství Porta coeli nabídl posluchačům hudební sondu do oblasti moravského baroka.

Dirigent, muzikolog a tenorista Eduard Tomaštík se svým ansámblem Societas Incognitorum nastudoval a provedl dílo Missa Martialis Pavla Josefa Vejvanovského (1639–1693), skladatelem zkomponovanou ku příležitosti Slavnosti Zvěstování Páně (25. 3.) a dokončenou v roce 1682. Její novodobá premiéra byla obohacena o zpěvy gregoriánského chorálu, instrumentální díla a české duchovní písně Adama Václava Michny (1600–1676). Písně, textem se vztahující ke zmíněné slavnosti, v případě koncertu nahrazovaly úseky mešního propria. Koncert tedy obsahoval pomyslné tři roviny repertoáru (a také interpretace), které se navzájem prolínaly a tvořily tak ucelenou podobu mše.

Večer otevřela píseň Archanjelské poselství zastupující introitus. Tomaštíkovo uchopení písně s sebou neslo jistou rozevlátost – uvolněnost, která však místy působila jako nesourodé hudební cítění muzikantů. Kantabilní melodika podpořena výraznými sopránovými hlasy kontrastovala s instrumentálními mezihrami improvizačního charakteru, v nichž se kupříkladu představil houslista Vojtěch Zajíc. V tomto duchu plynuly také zbylé dvě Michnovy písně. Archanjelské Ave pro ansámblové obsazení zpěvních hlasů za doprovodu varhaníka Marka Čermáka dalo posluchačům odpočinout po zvukově, dynamicky a interpretačně vypjatém Gloria. Svaté lásky Labirynth v závěru koncertu zrcadlilo jistou prosebnost, pokoru a touho vztahující se k Ježíši Kristu. Práce s refrénovým veršem „Má lásko, ó Kriste můj!“, který fungoval také v instrumentální podobě jako tzv. ritornel, vyvrcholila do poslední sloky a capella. Verše písně tak směřovaly k závěrečnému ztišení, jenž přešlo v poslední zpěv gregoriánského chorálu Ite missa est.

societas Incognitorum_CM_16_06_2023_01

Missa Martialis pro dvě clariny, dvoje housle, violy, trombony, pět zpěváků, sbor a basso continuo se řadí k Vejvanovského pozdějším dílům. Jak už u skladatele bývá zvykem, disponuje náročnými virtuózními party, zvláště pro clarinu. Mnohé části mešního ordinaria (např. Kyrie, Hosanna in excelsis) reprezentovaly barokní kontrapunktickou sazbu, jiné oplývaly mohutným, barevně pestrým zvukem (Gloria) nebo také neotřelou harmonickou strukturou (např. Sanctus) naplňující chrámový prostor. Suverénní výkony podali také sólisté: Pavla Radostová (soprán), Kateřina Šujanová (soprán), Jan Mikušek (alt), Ondřej Múčka (tenor), Jiří Miroslav Procházka (bas). Obě zpěvačky předvedly svůj um nejen v sólových částech, ale také duetech (Credo, Sanctus). Obdobně tomu bylo i u zpěváků, přičemž Múčka v průběhu koncertu při přednesu gregoriánského chorálu předvedl svou pěveckou všestrannost. Basista Procházka zaujal svou barvou hlasu, avšak v mnoha úsecích tutti pod dynamickou nadvládou orchestru zanikal. Srozumitelnosti a zvukové vyváženosti nenapomáhala ani samotná akustika prostoru, s níž museli interpreti neustále pracovat.

societas Incognitorum_CM_16_06_2023_02

Virtuozitu si diváci také vychutnali ve dvou instrumentálních dílech – Sonáta B mollis (Vejvanovský) a Toccata cromatica con durezze e ligature (Kerll). První z vyjmenovaných je kompozice pro sólovou clarinu, cink, violy a basso continuo. Dialog mezi clarinou a cinkem, jistý princip echa, je založený na moderních hráčských (trubačských) technikách tehdejší doby, které si Vejvanovský osvojil při pobytu ve Vídni. I dnes se dílo řadí mezi nejnáročnější kusy z oblasti repertoáru pro trubku, přičemž v rámci poučené interpretace hráč musí prokázat také zdatnost technické a interpretační problematiky dobového nástroje. V případě sólistů souboru Societas Incognitorum jsme měli možnost slyšet povedené provedení, místy ale doprovázené obtížemi trumpetisty. Druhá vyjmenovaná skladba, jak už z názvu vyplývá, je postavená na volném zacházení s hlasy a chromatických postupech, které se skrývají ve varhanním partu, jehož se ujal Marek Čermák. Dílo bylo v programu vřazeno mezi Benedictus a Agnus Dei. Čermákovo nastudování charakterem suplovalo chorální fantazie či improvizaci a opět (jako tomu bylo i v jiných případech koncertu) plnilo funkci barevného, sazebného a obsahovaného kontrastu. I přes mé výtky ke koncertu se jednalo o hudební zážitek ukazující mešní liturgii ve světle rozmanitého repertoáru předních českých barokních skladatelů, který i díky Eduardu Tomaštíkovi a jeho tělesu Societas Incognitorum je opět oživený.

Program:

Pavel Josef Vejvanovský – Missa Martialis, Sonáta B mollis

Adam Václav Michna – Archanjelské poselství aneb Zvěstování Panny Marie, Archanjelské Ave, Svaté lásky Labirynth

Johann Jacob Kerll – Toccata cromatica con durezze e ligature

Chorál – Oratio, Ave Maria, Ite Missa est

Obsazení:

Societas Incognitorum

Pavla Radostová, Kateřina Šujanová – soprán

Jan Mikušek – alt

Ondřej Múčka – tenor

Jiří Miroslav Procházka – bas

Eduard Tomaštík – dirigent

16. června 2023 v 19:30 hodin, klášter Porta coeli

Foto Jana Kotoučková

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Nejčtenější

Kritika

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více