Oživené moravské baroko (Novodobá premiéra Vejvanovského díla Missa Martialis)

19. červen 2023, 12:00
Oživené moravské baroko (Novodobá premiéra Vejvanovského díla Missa Martialis)

Od konce letošního května probíhá Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae konající se ve třinácti moravských městech. Tématem dvacátého osmého ročníku Mezi Kroměříží a Vídní poukazuje na provázanost sídla olomouckých arcibiskupů a císařského habsburského dvora. Koncert konaný v pátek 16. června v rekonstruovaném kostele cisterciáckého opatství Porta coeli nabídl posluchačům hudební sondu do oblasti moravského baroka.

Dirigent, muzikolog a tenorista Eduard Tomaštík se svým ansámblem Societas Incognitorum nastudoval a provedl dílo Missa Martialis Pavla Josefa Vejvanovského (1639–1693), skladatelem zkomponovanou ku příležitosti Slavnosti Zvěstování Páně (25. 3.) a dokončenou v roce 1682. Její novodobá premiéra byla obohacena o zpěvy gregoriánského chorálu, instrumentální díla a české duchovní písně Adama Václava Michny (1600–1676). Písně, textem se vztahující ke zmíněné slavnosti, v případě koncertu nahrazovaly úseky mešního propria. Koncert tedy obsahoval pomyslné tři roviny repertoáru (a také interpretace), které se navzájem prolínaly a tvořily tak ucelenou podobu mše.

Večer otevřela píseň Archanjelské poselství zastupující introitus. Tomaštíkovo uchopení písně s sebou neslo jistou rozevlátost – uvolněnost, která však místy působila jako nesourodé hudební cítění muzikantů. Kantabilní melodika podpořena výraznými sopránovými hlasy kontrastovala s instrumentálními mezihrami improvizačního charakteru, v nichž se kupříkladu představil houslista Vojtěch Zajíc. V tomto duchu plynuly také zbylé dvě Michnovy písně. Archanjelské Ave pro ansámblové obsazení zpěvních hlasů za doprovodu varhaníka Marka Čermáka dalo posluchačům odpočinout po zvukově, dynamicky a interpretačně vypjatém Gloria. Svaté lásky Labirynth v závěru koncertu zrcadlilo jistou prosebnost, pokoru a touho vztahující se k Ježíši Kristu. Práce s refrénovým veršem „Má lásko, ó Kriste můj!“, který fungoval také v instrumentální podobě jako tzv. ritornel, vyvrcholila do poslední sloky a capella. Verše písně tak směřovaly k závěrečnému ztišení, jenž přešlo v poslední zpěv gregoriánského chorálu Ite missa est.

societas Incognitorum_CM_16_06_2023_01

Missa Martialis pro dvě clariny, dvoje housle, violy, trombony, pět zpěváků, sbor a basso continuo se řadí k Vejvanovského pozdějším dílům. Jak už u skladatele bývá zvykem, disponuje náročnými virtuózními party, zvláště pro clarinu. Mnohé části mešního ordinaria (např. Kyrie, Hosanna in excelsis) reprezentovaly barokní kontrapunktickou sazbu, jiné oplývaly mohutným, barevně pestrým zvukem (Gloria) nebo také neotřelou harmonickou strukturou (např. Sanctus) naplňující chrámový prostor. Suverénní výkony podali také sólisté: Pavla Radostová (soprán), Kateřina Šujanová (soprán), Jan Mikušek (alt), Ondřej Múčka (tenor), Jiří Miroslav Procházka (bas). Obě zpěvačky předvedly svůj um nejen v sólových částech, ale také duetech (Credo, Sanctus). Obdobně tomu bylo i u zpěváků, přičemž Múčka v průběhu koncertu při přednesu gregoriánského chorálu předvedl svou pěveckou všestrannost. Basista Procházka zaujal svou barvou hlasu, avšak v mnoha úsecích tutti pod dynamickou nadvládou orchestru zanikal. Srozumitelnosti a zvukové vyváženosti nenapomáhala ani samotná akustika prostoru, s níž museli interpreti neustále pracovat.

societas Incognitorum_CM_16_06_2023_02

Virtuozitu si diváci také vychutnali ve dvou instrumentálních dílech – Sonáta B mollis (Vejvanovský) a Toccata cromatica con durezze e ligature (Kerll). První z vyjmenovaných je kompozice pro sólovou clarinu, cink, violy a basso continuo. Dialog mezi clarinou a cinkem, jistý princip echa, je založený na moderních hráčských (trubačských) technikách tehdejší doby, které si Vejvanovský osvojil při pobytu ve Vídni. I dnes se dílo řadí mezi nejnáročnější kusy z oblasti repertoáru pro trubku, přičemž v rámci poučené interpretace hráč musí prokázat také zdatnost technické a interpretační problematiky dobového nástroje. V případě sólistů souboru Societas Incognitorum jsme měli možnost slyšet povedené provedení, místy ale doprovázené obtížemi trumpetisty. Druhá vyjmenovaná skladba, jak už z názvu vyplývá, je postavená na volném zacházení s hlasy a chromatických postupech, které se skrývají ve varhanním partu, jehož se ujal Marek Čermák. Dílo bylo v programu vřazeno mezi Benedictus a Agnus Dei. Čermákovo nastudování charakterem suplovalo chorální fantazie či improvizaci a opět (jako tomu bylo i v jiných případech koncertu) plnilo funkci barevného, sazebného a obsahovaného kontrastu. I přes mé výtky ke koncertu se jednalo o hudební zážitek ukazující mešní liturgii ve světle rozmanitého repertoáru předních českých barokních skladatelů, který i díky Eduardu Tomaštíkovi a jeho tělesu Societas Incognitorum je opět oživený.

Program:

Pavel Josef Vejvanovský – Missa Martialis, Sonáta B mollis

Adam Václav Michna – Archanjelské poselství aneb Zvěstování Panny Marie, Archanjelské Ave, Svaté lásky Labirynth

Johann Jacob Kerll – Toccata cromatica con durezze e ligature

Chorál – Oratio, Ave Maria, Ite Missa est

Obsazení:

Societas Incognitorum

Pavla Radostová, Kateřina Šujanová – soprán

Jan Mikušek – alt

Ondřej Múčka – tenor

Jiří Miroslav Procházka – bas

Eduard Tomaštík – dirigent

16. června 2023 v 19:30 hodin, klášter Porta coeli

Foto Jana Kotoučková

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Nejčtenější

Kritika

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více