Pestré matiné studentů Janáčkovy akademie múzických umění

11. listopad 2024, 17:00
Pestré matiné studentů Janáčkovy akademie múzických umění

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.

Na samém začátku před publikum předstoupila trojice průvodkyň. Bedřiška Ponížilová, Anna Porubanová a Edita Košnárová se s příjemnou dávkou humoru vyjádřily k české hudbě a připomněly, že se hraje všude na světe, ale také na Měsíci (Dvořákova Novosvětská). Poté přivítaly publikum a krátce představily účinkující. V aule, ve které byly všechny tři skupiny ještě pospolu, nejprve zazněla experimentální kompozice Nápěvkové patternlude Filipa Zázvorky a Jakuba Kuba, kteří se představili také v roli interpretů. Kub obsluhoval irský buben a Zázvorka elektroniku, kterou doplňoval vlastním hlasem. Za rytmického doprovodu bubnu se ozývalo opakování slov dobrý den, pivo, nebo ty vrata nejdou zavřít, ad. Mluva byla zkreslována a doplňována pomocí syntezátorů. Ze skladby bylo patrné, že se interpreti/skladatelé neberou příliš vážně a hlavním úkolem bylo diváky pobavit, což se povedlo. Jako další vystoupil Dan Dlouhý se svojí Sublimací pro theremin a elektronickou složku a video. Záběry mrakodrapů, taxíků nebo například lidí na ulici doprovázela zvuková složka, ve které se objevovaly různé ruchy, šumy, ale také zvonky nebo konkrétní tóny. K tomu Dlouhý přidával zvuky efektově zkresleného thereminu. První část matiné mohla být pro mnohé velkým překvapením, obě kompozice se ale ukázaly jako poměrně funkční experimenty.

Po úvodní části došlo k rozdělení na skupiny podle barvy koleček. Modrá skupina (ve které jsem byl i já) se vydala z auly do učebny 09, kde zazněla árie Potkal jsem jeseň z kantáty Otvírání studánek Bohuslava Martinů (1890–1959). Kvartet instrumentalistů ve složení Marek Rajnoch: klavír, František Čech: housle, Pavel Popelka: housle a Miguel Alexandr Jara: viola byl hezky sehraný, intonace smyčců byla čistá a dynamicky se soubor velice dobře podřídil zpěvákovi Simeonu Hánovi. Naplno tak mohla vyznít jeho nádherná a plná barva hlasu. Jeho intonace byla na velmi vysoké úrovni a textu bylo dobře rozumět.

Následně se „modrá skupina“ přesunula do varhanního sálu, kde nejprve zazněly dvě z celkových pěti cembalových skladeb z cyklu Vingt-cinquième ordre Françoise Couperina (1668–1733) v podání Silvie Sommrové. Až na několik drobných přehmatů se Sommrové podařila povedená a historicky poučená interpretace dvou skladbiček. Ve varhanním sále zazněla taktéž Sonata seconda Daria Castella (1602–1631). Duo ve složení Bohdana Hinerová (housle) a Kateřina Maňáková (theorba) bylo dobře sehrané. Jen na samotný závěr muzikantky neskončily úplně sjednoceně. Během rychlých běhů v houslích se několikrát stalo, že tóny neladily zcela přesně. Vždy se ale jednalo jen o krátký okamžik a během chvíle se intonace napravila.

matine_JAMU_02

Předposlední zastavení se odehrálo v klenbovém sále. Zde zaznělo nejprve Postludium z Glagolské mše Leoše Janáčka (1854–1928) v úpravě pro dvě marimby Martina Opršála, který se společně s Martinem Švecem ujal také paliček. Aranže tohoto díla byla odvážná a po bubenících vyžadovala velkou technickou zdatnost. Ve většině případů to však bicistům nedělalo žádný problém. Následně zazněla úprava druhé věty Smyčcového kvartetu č. 8 Dimitrije Šostakoviče (1906–1975), kterou pro ansámbl bicích nástrojů zaranžoval Jakub Kub. Bicí ansámbl ve složení Jakub Kub, Anežka Nováková, David Paša, Adéla Spurná, Martin Kučík, Filip Zázvorka a Lenka Titzová si s interpretací poradil velmi dobře. Tato aranže fungovala o něco lépe než výše zmíněná úprava Janáčkova Postludia. Občas bylo sice těžší rozeznat jednotlivé nástroje v celkové mase zvuku, což ale mohlo z části být vlastním prostorem. Naopak pochválit je potřeba zvukovou barevnost aranže.

V závěru matiné se opět všechny skupiny sešly v aule, kde v podání klavíristy Adama Závodského zazněla Janáčkova klavírní sonáta 1. X. 1905. Závodský hned s několika prvními notami ukázal, že má výborný cit pro tón. Měl také skvěle podchycené frázování a veškerá zrychlení nebo zpomalení měla jasný smysl. S tím souviselo i velice dobré uchopení dynamických a výrazových rozdílů. Ačkoliv se do provedení vloudilo pár přehmatů, Adam Závodský to jednoznačně dohnal nasazením a výrazem, které do hry vkládal.

Matiné Hudební fakulty JAMU v sobě dokázalo zkombinovat povedené hudební výkony se zajímavým dramaturgickým uchopením. Divákům se tak naskytla i příležitost, aby navštívili místa, kam se třeba ještě nedostali. HF JAMU dlouhodobě ukazuje, že do brněnského kulturního prostoru dozajista a právem patří.

Filip Zázvorka, Jakub Kub: Nápěvkové patternlude

Dan Dlouhý: Sublimace pro theremin a elektronickou složku a video

François Couperin: Vingt-cinquième ordre (La Visionaire, Les ombres errantes)

Dario Castello: Sonata seconda

Leoš Janáček: Postludium (arr. pro dvě marimby Martin Opršál)

Dimitrij Šostakovič: Smyčcový kvartet č. 8, II. Allegro molto (arr. pro bicí ansámbl Jakub Kub)

Bohuslav Martinů: árie z kantáty Otvírání studánekPotkal jsem jeseň

Leoš Janáček: 1. X. 1905

Průvodkyně: Bedřiška Ponížilová, Anna Porubanová, Edita Košnárová

Filip Zázvorka: hlas a elektronika

Jakub Kub: perkuse

Dan Dlouhý: theremin

Silvie Sommrová: cembalo

Bohdana Hinerová: housle

Kateřina Maňáková: theorba

Martin Opršál: marimba

Martin Švec: marimba

Anežka Nováková: perkuse

David Paša: perkuse

Adéla Spurná: perkuse

Martin Kučík: perkuse

Filip Zázvorka: perkuse

Lenka Titzová: perkuse

Marek Rajnoch: klavír

František Čech: housle

Pavel Popelka: housle

Miguel Alexandr Jara: viola

Simeon Hána: zpěv

Adam Závodský: klavír

sobota 9. 11. v 11 hodin, Hudební fakulta JAMU

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Nejčtenější

Kritika

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce