Pestrý folkový svět. Barvy tria Vondrák — Bodlák — Polák

Pestrý folkový svět. Barvy tria Vondrák — Bodlák — Polák

Nejdná se vlastně jenom o folk, ke sdružení Vondrák – Bodlák – Polák se střídavě připojovali spoluhráči od rocku až po alternativu. Album Barvy přináší výběr nahrávek ze začátku 80. let, ale koncentruje v nich dlouhý úsek vývoje brněnské hudební scény, jak se formovala předtím i potom.

„Bylo mi asi patnáct, byl jsem na diskotéce, kde se pila kofola s rumem, a mně se udělalo špatně. Jedna řecká kamarádka mě vyvedla na vzduch, a tam, nad kanálem, stál on, bledej mánička. Říká: „Já su Bodlák“, já nato: „Já su Vondrák“ – a od toho momentu jsme byli kamarádi.“ Tak líčil v červnu 2014 v rozhovoru pro tento server Jiří Vondrák své seznámení s kamarádem a dlouholetým spoluhráčem. Že Vondrák a Bodlák byly vlastně přezdívky, je nepodstatné. Důležitější jsou písně, které po duu Jiřího Vondráčka a Antonína Jaroše zůstaly. Vondrák & Bodlák však nebylo duo typu dnešního Sovy & Slamáka (zajímavá písničkářská dvojice z Ostravy, pokud ještě neznáte…) nebo někdejšího Palečka s Janíkem. Šlo spíše o pevné jádro, kolem kterého jako elektrony kroužili další hudebníci v čele s violoncellistou Aťou Lukášem. V roce 1980 – to už měli pánové za sebou roli doprovodné kapely řecké zpěvačky Froso Tarasidu – pak duo rozšířil na trojici Michal Polák, muž bez přezdívky, starší a zkušenější, v Brně známý především jako zpěvák Synkop 61 s nezaměnitelným falsetem. A právě repertoár tria Vondrák—Bodlák—Polák, opět v propojení s dalšími muzikanty, nabízí album Barvy, záslužný počin vydavatelství Indies Happy Trail. Jde o výběr nahrávek ze samého počátku 80. let (trio se rozpadlo v roce 1982). I tak malý výsek z historie brněnského folku však mnohé prozradí a dostatečně uvede do souvislostí.

Především nešlo o trojici čistě folkovou. I když pánové měli v základním obsazení pouze své hlasy, akustické kytary a foukací harmoniku, jejich písně byly postaveny na pestrých aranžích. Podstatná část alba (7 písní z 19) pochází z legendárního Folkového kolotoče z Ostravy, kde kapelu obohatil zvuk už tehdy nevšední flétny Zdeňka Němečka a také host mimobrněnský a mimofolkový, saxofonista Mikoláš Chadima. Zajímavá je například – nejen svým názvem – píseň Punk. V ní vytváří zvuk saxofonu a skutečně takřka punková (akustická!) kytara kontrast k folkově zpěvnému „na na náj“. Text je strukturou vět spíše folkově protestsongový, ale s punkovými myšlenkami si nezadá: „Ten, kdo si to zpívá, má asi pěknej barák a nikdy z něho nevylezl ven.“ Z téhož koncertu pochází i nahrávka písně Chmýří bodláků, něco mezi podobenstvím, vtípkem namířeným dovnitř a zajímavou hrou s jazykem (zpíval by dnes někdo „Nikdy se nevrátí ku rodné stopce“?). A do třetice Folkový kolotoč – vážnější píseň Vlaštovka odnáší jaro, opět s výraznou Němečkovou flétnou a se zajímavými skoky do falsetu.

Nejen Chadima a Němeček však kolem Vondráka, Bodláka a Poláka kroužili. Album zachycuje pokračující spolupráci s Vratislavem „Aťou“ Lukášem (včetně dodnes silné folkové písně Barvy) a důležitým hostem je také klávesista Karel Horký, dnes syntezátorový mág Daniel Forró, žijící v Japonsku. Jeho vklad do písní folkového tria byl dvojí – zatímco ve studiové nahrávce písně Příroda jeho varhany pouze decentně doprovázejí folkový základ, který charakterizují plné kytary a velmi dobrý zpěv s důrazem na každý dlouhý tón, funkově rozdováněná skladba Dětská svým zvukem připomíná stav rockové hudby na počátku 80. let a současně odkazuje jak k raným Synkopám, tak třeba k bigbítovému období Ulrychů. Z dalších hostů – ano, výčet ještě není kompletní – pak zmiňme ještě Pavla Kopřivu. Ne proto, že by se bez jeho houslí písně BarvyVánoce neobešly, ale proto, že muzikanti z Folk Teamu byli na brněnské scéně důležitými souputníky Jiřího Vondráka a jeho spoluhráčů. Ostatně třístránková vzpomínka Romana Venclovského v bookletu alba začíná slovy: „V mém životě měli Vondrák s Bodlinou zcela zásadní význam. Byli to oni, kteří v podstatě zavinili, že jsem muziku v tomto žánru začal taky hrát.“

Album Barvy má velkou dokumentární hodnotu a je jen škoda, že zdánlivě solidně vypravený booklet neobsahuje přesná data vzniku skladeb (jsou-li známa) a především – což je vážnější chyba – údaje o autorství jednotlivých písní. Navzdory těmto opomenutím jsou Barvy důležitým, donedávna citelně chybějícím, kamínkem do mapování historie brněnského folku a hudební scény obecně. Za to patří protagonistům a především vydavateli velký potlesk. Horší technická kvalita některých nahrávek (například Punk poznamenal zvuk vskutku punkový) je v tomto ohledu nepodstatná.

A písně samotné? Obstojí i více než třicet let po svém vzniku? Některé určitě. Titulní Barvy, Staroušků svět, Kolikrát a mnohé další znějí stále svěže, a to navzdory – viděno z dnešního pohledu – nadužívaným knižním výrazům a složitější syntaxi. Ale možná je to jinak. Třeba ono „Ach, kolik krásných barev odkládáš…“ nebo „Ten celičký svět byl pro ně dva krůčky svět“ tvoří svou něžností tak dokonalý protipól k slovníku dnešních písňových autorů, že se nám to nemůže nelíbit. A skladby, v jejichž struktuře výrazně slyšíme folk sedmdesátých, spíše než nastupujících osmdesátých let, jako je například epická Kluci, nezlobte se od Vlasty Třešňáka? Ty jsou skutečně především dokumentem doby – dokumentem o tom, jak důležitým nástrojem byla ve folku foukací harmonika; jak se pro umocnění pocitu pracovalo s prolínáním zpěvu a recitativů; a jak tehdy tvorbou mladých autorů i interpretů rezonovala sociální témata. Ostatně právě tato převzatá píseň byla jednou z prvních, které spolu Vondrák s Bodlákem nacvičili. Proto možná její odvážné zařazení na úvod desky. Vnímáme-li repertoár zařazenýna album jako celek – tedy skladby autorské i převzaté –, vyjde nám Vondrák—Bodlák—Polák jako kapela zakotvená ve své době, ale zároveń velmi pestrá, díky aranžím i tématům písní.

Vondrák—Bodlák—Polák: Barvy, vydavatel: Indies Happy Trails 2015. 19 skladeb, celková stopáž: 69:13

Vondrák – Bodlák – Polák a navíc Daniel Forró, foto Jef Kratochvil

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Šedesáté narozeniny letos v březnu oslavil Jiří Vondrák, významná postava brněnské kultury – písničkář, dokumentarista, režisér, autor divadelních her i prózy, někdejší vydavatel a principál Divadla šansonu. Povídali jsme si u něj doma. O zahraničních úspěších skupiny Bowle, o setkávání s Bulatem Okudžavou, o vztahu k Řekům nebo o novém albu šansonů, na kterém právě pracuje. Mimochodem Jiří Vondrák se ve skutečnosti jmenuje Vondráček a z Brna nepochází.  více

Brněnská skupina Folk Team letos slaví čtyřicet let od svého vzniku. Stačí vidět jedno jediné její vystoupení a člověk si uvědomí, že pánové mají i po těch čtyřech dekádách stále energie na rozdávání. Že své hudbě zdravě věří a že věří i tomu, že lidem se vedle léty ověřených hitů budou líbit i nové písně. O historii i současnosti Folk Teamu jsme hovořili s kapelníkem a houslistou Pavlem Kopřivou.  více


Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější

Kritika

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce