První koncert z nové, komorně laděné linie souboru Ensemble Opera Diversa včera nabídl v kavárně PF Café domácí i zahraniční tvorbu. Dramaturgickým specifikem bylo využití nového smyčcového kvarteta Diversa Quartet, sestaveného z vedoucích nástrojových sekcí smyčcového orchestru ve složení: 1. housle – Barbara Tolarová, 2. housle – Jan Bělohlávek, viola – David Křivský, violoncello – Iva Wiesnerová. Projekt vzešel z nedostatku provádění i tvoření kvartetní tvorby v českém hudebním prostoru a proto je kladený důraz na uvádění především tuzemských skladatelů.
Malý klenbový sál kavárny PF Café umocňoval komorní pojetí a intimitu koncertu, nedokázal bohužel pojmout větší počet lidí. Dalším nedostatkem prostoru byl fakt, že takto malou místnost lidé rychle vydýchali. Bylo proto potřeba nechat otevřené dveře a v krátkém programu vyhlásit pauzu. Samotná přestávka na občerstvení byla vhodná, ponechání otevřených dveří do sálu však napomohlo ke zvýraznění hluku z kavárny, který posluchače rušil a rozptyloval.
Koncert zahájila světová premiéra Smyčcového kvartetu č. 5 (2021) skladatele a hudebníka Ondřeje Kyase (*1979), jednoho ze zakladatelů souboru. Jednovětá kompozice je vystavěna na střídání kontrastních částí v podobě rytmicky členěných úseků, ostinátních motivů a témbrových ploch. Zajímavé je také využití pizzicata, jemného a ve všech ohledech odlišného prvku, který ve skladbě často nabourává temné, disonantní pasáže a jako protiváha k nim dodává potřebnou lehkost. Díky své dynamičnosti ve zvukové i strukturní stránce klade kompozice velké nároky na souhru. Hráčům se dobře podařilo si s tímto aspektem poradit. Při provedení bylo vidět i slyšet, že kvarteto mezi sebou komunikuje a muzikanti jsou zvyklí společně hrát. Zároveň bylo cítit, že hudební jazyk skladatele jim není cizí. Menší výtku představuje, že v určitých chvílích, kdy především houslisté hráli ve vyšších polohách a v silnější dynamice, se barva tónu jevila až příliš ostrá možno až surová. To však bylo nejpravděpodobněji zapříčiněno akustikou prostoru, která nebyla vždy k hráčům přívětivá.
Další bod programu představoval 2. smyčcový kvartet (1986) brněnského skladatele 2. poloviny 20. století Miloslava Ištvana (1928–1990). Kompozice se řadí k jeho nejvýznamnějším dílům a je spojením modálního, seriálního a minimalistického myšlení, a tedy i dokladem Ištvanova postmoderního pojetí skladby. Provedení Diversa Quartet nabídlo barevnost, energii, souhru a neutichající napětí, díky kterému tento posluchačsky náročnější kus měl spád. Je také nutno zmínit suverénní a barevně pestrá sóla houslistky Barbary Tolarové v úvodu skladby a violisty Davida Křivského ve druhé větě. Zároveň je namístě smyčcové kvarteto ocenit za interpretační suverenitu, s níž dílo zahrálo.
Závěr patřil české premiéře estonského skladatele Tõnu Kõrvitse(*1969) s názvem Point Nemo (2022), podle tohoto titulu organizátoři pojmenovali celý koncert. Taktéž se jedná o smyčcový kvartet, pro který byl skladateli inspirací bod, respektive místo v Pacifiku považované za nejizolovanější a nejosamocenější místo planety. Podobně jako předchozí skladba, je dílo rozděleno do pěti částí, z nichž každá v sobě nese určitý charakteristický prvek a náladu. První věta byla věnována sólovému partu houslí s doprovodem ostatních nástrojů. Náročný part, opět skvěle zahraný v podání Barbary Tolarové, podkreslovaly křehké melancholické prodlevy. Barevnost a melancholičnost se přenesla i do druhé věty, po které následovala charakterem i hudebním materiálem první výraznější část. V třetí větě se totiž skladatel obrátil k disonancím, hojnému užívání flažoletů a unison, které se občas pro hráče jevily jako intonačně kritické. Po dramatičtější třetí větě zvolil skladatel opět kontrastní díl, začínající motivem, který posluchačům mohl tematicky připomínat zvuky racků nebo vln. Zvukomalebnost pak ještě více ukotvila práce hráčů s dynamikou a agogikou, umocňující celkovou atmosféru. Závěrečná pátá věta přicházela s meditativností a křehkostí. Celá skladba byla zakončena ostinátním motivem, který se prolínal do všech nástrojů, postupně dynamicky slábnul, až se naprosto rozplynul. Dílo bylo vhodně vybrané na závěr koncertu, jelikož svou poetikou a naprosto odlišným hudebním materiálem vytvářelo pomyslný protipól k předešlým dvěma skladbám.
Nově vzniklé smyčcové kvarteto Diversa Quartet posluchačům nabídlo pestrý program zaměřený na interpretačně i kompozičně náročnou disciplínu. I přes výše zmíněné nedostatky byl koncert dramaturgicky dobře sestavený. Uskupení ukázalo, že mu není cizí se pohybovat v odlišných interpretačních polohách – a tuhle všestrannost rádo využívá. Zviditelnit a zpřístupnit komorní tvorbu běžným posluchačům je více než potřebné. Proto je namístě ocenit odhodlání souboru Ensemble Opera Diversa tuto myšlenku zrealizovat a díky ní nastavit určitý nový standard.
Ensemble Opera Diversa - Point Nemo
Ondřej Kyas: Smyčcový kvartet č. 5 (2021) PREMIÉRA
Miloslav Ištvan: 2. smyčcový kvartet (1986)
Tõnu Kõrvits: Point Nemo (2022) ČESKÁ PREMIÉRA
1. housle: Barbara Tolarová
2. housle: Jan Bělohlávek
Viola: David Křivský
Violoncello: Iva Wiesnerová
Klenbový sál kavárny PF Café, Brno
19. října 2022, 19:00
Zatím nebyl přidán žádný komentář..