Point Nemo jako první vlaštovka komorních koncertů Ensemble Opera Diversa

Point Nemo jako první vlaštovka komorních koncertů Ensemble Opera Diversa

První koncert z nové, komorně laděné linie souboru Ensemble Opera Diversa včera nabídl v kavárně PF Café domácí i zahraniční tvorbu. Dramaturgickým specifikem bylo využití nového smyčcového kvarteta Diversa Quartet, sestaveného z vedoucích nástrojových sekcí smyčcového orchestru ve složení: 1. housle – Barbara Tolarová, 2. housle – Jan Bělohlávek, viola – David Křivský, violoncello – Iva Wiesnerová. Projekt vzešel z nedostatku provádění i tvoření kvartetní tvorby v českém hudebním prostoru a proto je kladený důraz na uvádění především tuzemských skladatelů.

Malý klenbový sál kavárny PF Café umocňoval komorní pojetí a intimitu koncertu, nedokázal bohužel pojmout větší počet lidí. Dalším nedostatkem prostoru byl fakt, že takto malou místnost lidé rychle vydýchali. Bylo proto potřeba nechat otevřené dveře a v krátkém programu vyhlásit pauzu. Samotná přestávka na občerstvení byla vhodná, ponechání otevřených dveří do sálu však napomohlo ke zvýraznění hluku z kavárny, který posluchače rušil a rozptyloval.

Koncert zahájila světová premiéra Smyčcového kvartetu č. 5 (2021) skladatele a hudebníka Ondřeje Kyase (*1979), jednoho ze zakladatelů souboru. Jednovětá kompozice je vystavěna na střídání kontrastních částí v podobě rytmicky členěných úseků, ostinátních motivů a témbrových ploch. Zajímavé je také využití pizzicata, jemného a ve všech ohledech odlišného prvku, který ve skladbě často nabourává temné, disonantní pasáže a jako protiváha k nim dodává potřebnou lehkost. Díky své dynamičnosti ve zvukové i strukturní stránce klade kompozice velké nároky na souhru. Hráčům se dobře podařilo si s tímto aspektem poradit. Při provedení bylo vidět i slyšet, že kvarteto mezi sebou komunikuje a muzikanti jsou zvyklí společně hrát. Zároveň bylo cítit, že hudební jazyk skladatele jim není cizí. Menší výtku představuje, že v určitých chvílích, kdy především houslisté hráli ve vyšších polohách a v silnější dynamice, se barva tónu jevila až příliš ostrá možno až surová. To však bylo nejpravděpodobněji zapříčiněno akustikou prostoru, která nebyla vždy k hráčům přívětivá.

point_nemo_foto_archiv_souboru_02

Další bod programu představoval 2. smyčcový kvartet (1986) brněnského skladatele 2. poloviny 20. století Miloslava Ištvana (1928–1990). Kompozice se řadí k jeho nejvýznamnějším dílům a je spojením modálního, seriálního a minimalistického myšlení, a tedy i dokladem Ištvanova postmoderního pojetí skladby. Provedení Diversa Quartet nabídlo barevnost, energii, souhru a neutichající napětí, díky kterému tento posluchačsky náročnější kus měl spád. Je také nutno zmínit suverénní a barevně pestrá sóla houslistky Barbary Tolarové v úvodu skladby a violisty Davida Křivského ve druhé větě. Zároveň je namístě smyčcové kvarteto ocenit za interpretační suverenitu, s níž dílo zahrálo.

Závěr patřil české premiéře estonského skladatele Tõnu Kõrvitse(*1969) s názvem Point Nemo (2022), podle tohoto titulu organizátoři pojmenovali celý koncert. Taktéž se jedná o smyčcový kvartet, pro který byl skladateli inspirací bod, respektive místo v Pacifiku považované za nejizolovanější a nejosamocenější místo planety. Podobně jako předchozí skladba, je dílo rozděleno do pěti částí, z nichž každá v sobě nese určitý charakteristický prvek a náladu. První věta byla věnována sólovému partu houslí s doprovodem ostatních nástrojů. Náročný part, opět skvěle zahraný v podání Barbary Tolarové, podkreslovaly křehké melancholické prodlevy. Barevnost a melancholičnost se přenesla i do druhé věty, po které následovala charakterem i hudebním materiálem první výraznější část. V třetí větě se totiž skladatel obrátil k disonancím, hojnému užívání flažoletů a unison, které se občas pro hráče jevily jako intonačně kritické. Po dramatičtější třetí větě zvolil skladatel opět kontrastní díl, začínající motivem, který posluchačům mohl tematicky připomínat zvuky racků nebo vln. Zvukomalebnost pak ještě více ukotvila práce hráčů s dynamikou a agogikou, umocňující celkovou atmosféru. Závěrečná pátá věta přicházela s meditativností a křehkostí. Celá skladba byla zakončena ostinátním motivem, který se prolínal do všech nástrojů, postupně dynamicky slábnul, až se naprosto rozplynul. Dílo bylo vhodně vybrané na závěr koncertu, jelikož svou poetikou a naprosto odlišným hudebním materiálem vytvářelo pomyslný protipól k předešlým dvěma skladbám.

point_nemo_foto_archiv_souboru_03

Nově vzniklé smyčcové kvarteto Diversa Quartet posluchačům nabídlo pestrý program zaměřený na interpretačně i kompozičně náročnou disciplínu. I přes výše zmíněné nedostatky byl koncert dramaturgicky dobře sestavený. Uskupení ukázalo, že mu není cizí se pohybovat v odlišných interpretačních polohách a tuhle všestrannost rádo využívá. Zviditelnit a zpřístupnit komorní tvorbu běžným posluchačům je více než potřebné. Proto je namístě ocenit odhodlání souboru Ensemble Opera Diversa tuto myšlenku zrealizovat a díky ní nastavit určitý nový standard.

Ensemble Opera Diversa - Point Nemo

Ondřej Kyas: Smyčcový kvartet č. 5 (2021) PREMIÉRA

Miloslav Ištvan: 2. smyčcový kvartet (1986)

Tõnu Kõrvits: Point Nemo (2022) ČESKÁ PREMIÉRA

1. housle: Barbara Tolarová

2. housle: Jan Bělohlávek

Viola: David Křivský

Violoncello: Iva Wiesnerová

Klenbový sál kavárny PF Café, Brno

19. října 2022, 19:00

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Nejčtenější

Kritika

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více