Poslouchat Blažíkovou a Sojkovou blaží

Poslouchat Blažíkovou a Sojkovou blaží

V pořadí pátý koncert desátého ročníku cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí...“ se konal v pondělí v Konventu Milosrdných bratří. Úvodní slovo obstarala samotná Barbara Maria Willi, jak je jejím dobrým zvykem. Vtip a jiskrnost slova včetně poznámky o barvení vlasů do odstínu programů (podotýkám, že byly ostře červenorůžové), navodily příjemnou až familiární náladu. Ta se proměnila, když byla obsazená téměř všechna místa a ztlumená světla. Lehce přisvícené pódium pouze s párem nízkých stoliček, stojánků a položených gotických harf dávalo tušit křehkou atmosféru nadcházejícího hudebního zážitku. O ten se postarala dvojice interpretek, zpěvaček a zároveň hráček na zmíněné gotické harfy, Hana BlažíkováBarbora Sojková. Obě ponořené do repertoáru staré hudby a se zkušenostmi s provozováním gregoriánského chorálu, což se nepochybně promítlo do jejich, dovolím si říci bezchybného výkonu. Celý koncert byl posluchačsky i muzikantsky potěšením, a kdo bude mít možnost tyto dvě dámy slyšet, ať neváhá.

Program úzce zaměřený na jednu repertoárovou formu středověké hudby byl sestaven ze španělských cantigas z třináctého století. Jednalo se o výběr těchto jednohlasých písní ze sbírky Cantigas de Santa Maria Alfonse X. řečeného Moudrý. Ta obsahuje kolem čtyř set zhudebněných textů oslavujících Pannu Marii a její skutky. Písní během večera zaznělo šestnáct a svou různorodostí a odlišnou melodikou ukázaly, že středověká hudba není nijak banální ani nezáživná (na základě bádání je zřejmé, že se na tvorbě podíleli jak hudebníci křesťanští, tak i muslimové a židé, kteří působili na Alfonsově dvoře – v několika skladbách byl tento orientální a ornamentální nádech slyšet). Pestrému vyznění však nejvíce napomohly samy interpretky. Ačkoli jde o repertoár jednohlasý a dobová praxe provádění není jednoznačně doložitelná, písně zazněly většinou s doprovodem harf a v unisonu obou hlasů. Mohli jsme ale také slyšet čistě sólový projev, jednoduchý dvojhlas nebo pouze instrumentální provedení. V důsledku proměnlivé modality písní a zřejmě i choulostivosti nástrojů bylo nutné častější ladění. Zpěvačky byly intonačně i výrazově přesvědčivé, jejich hlasy značně osobité. Hana Blažíková má poněkud průraznější a kovovější barvu, vyšší tóny zní krásně zářivě, spodní polohy jsou pevné. Naopak Barbora Sojková oplývá zabalenější a kulatější barvou, neztrácí však na výraznosti. Spojením hlasů dohromady vznikal zvláštní a zajímavý zvuk, ve kterém mírně dominovala barva první zmíněné. Jelikož jazyk písní byl galicijsko-portugalský, pochybuji, že někdo v sále rozuměl textům doslovně, avšak výrazem, procítěností a muzikálním podáním byl jejich obsah o mnoho bližší. Pokaždé však z toku slov zřetelněji vystoupilo spojení „Santa Maria“ – ani moc důrazně či příliš zbožně, ale patřičně prožitě.

Po celý čas koncertu mne opakovaně napadalo několik slov, která podle mého názoru přesně popisují atmosféru koncertu a účinek interpretace jeho aktérek. Na jedné straně plynulost, proud, flow, na straně druhé křehkost, ladnost, feminita. Z hráček a zpěvaček bylo cítit soustředění a ponor do „jejich“ hudby, a také jistota a klid, které až vnucovaly často pokašlávajícímu publiku. To bylo, dovolím-li si mluviti za něj, přes obecné nachlazení i velmi spokojené a vyžádalo si potleskem přídavek.

Závěrem stojí za zmínku poctivě vypracované programy, které obsahovaly originální i přeložené názvy a tematiky jednotlivých písní a průvodní slovo sepsané Hanou Blažíkovou. To podávalo historicko-sociologickou sondu do doby a prostředí vzniku písní, objasnění, co cantigas jsou z textového, hudebního a tvůrčího hlediska, a také přiblížení způsobu interpretace dobové, a zpěvaček samotných. Text byl dostatečně odborný a vyčerpávající a věřím, že velmi nápomocný návštěvníku koncertu, který se s provozováním a repertoárem středověké hudby dosud setkal jen okrajově, nebo vůbec. Jednou z informací, která je v textu obsažena je, že Alfons X. při tvorbě sbírky zaměstnával na dvacet sedm hudebníků a mezi nimi dokonce dvě ženy, což nebylo zrovna obvyklé. Záměr Sojkové a Blažíkové „rozhodly jsem se představit několik z těchto jedinečných písní ve velmi intimní atmosféře a pokračovat v tradici oněch žen – harfistek ...“ se včerejším koncertem povedl uskutečnit výtečně, zejména ve výrazech intimity a ženskosti.

Alfonso X. řečený Moudrý, sbírka Cantigas de Santa Maria/Písně o Svaté Marii (výběr). Hana Blažíková a Barbora Sojková, zpěv a hra na gotické harfy. 4. 11. 2013, Konvent Milosrdných bratří, v rámci cyklu Barbara Maria Willi uvádí…

Foto Stanislav Vítek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

I přes komorní obsazení orchestru a loutkovou inscenaci jsme viděli velké hudební divadlo. Zámecký sál v Mikulově ožil uvedením barokní opery La Calistovíce

Musím se hned na začátku přiznat, že jsem na rozpacích, když přemýšlím o včerejším zahájení cyklu Barbara Maria Willi uvádí. Vlastně nevím, jak o vystoupení Concilium musicum Wien referovat, abych byl pokud možno spravedlivý nejen k účinkujícím, ale také sám k sobě.  více

Koncert pro BrnoMagdalenou Koženou, varhaníkem Christianem Schmittem a dětským pěveckým sborem Kantiléna proběhl čtvrtého zářijového večera v Besedním domě. Hudebně to byl večer vytříbený, a co se týká výsledného dojmu, vynechala bych jen několik technických a organizačních záležitostí.  více


Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více