Poslouchat Blažíkovou a Sojkovou blaží

Poslouchat Blažíkovou a Sojkovou blaží

V pořadí pátý koncert desátého ročníku cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí...“ se konal v pondělí v Konventu Milosrdných bratří. Úvodní slovo obstarala samotná Barbara Maria Willi, jak je jejím dobrým zvykem. Vtip a jiskrnost slova včetně poznámky o barvení vlasů do odstínu programů (podotýkám, že byly ostře červenorůžové), navodily příjemnou až familiární náladu. Ta se proměnila, když byla obsazená téměř všechna místa a ztlumená světla. Lehce přisvícené pódium pouze s párem nízkých stoliček, stojánků a položených gotických harf dávalo tušit křehkou atmosféru nadcházejícího hudebního zážitku. O ten se postarala dvojice interpretek, zpěvaček a zároveň hráček na zmíněné gotické harfy, Hana BlažíkováBarbora Sojková. Obě ponořené do repertoáru staré hudby a se zkušenostmi s provozováním gregoriánského chorálu, což se nepochybně promítlo do jejich, dovolím si říci bezchybného výkonu. Celý koncert byl posluchačsky i muzikantsky potěšením, a kdo bude mít možnost tyto dvě dámy slyšet, ať neváhá.

Program úzce zaměřený na jednu repertoárovou formu středověké hudby byl sestaven ze španělských cantigas z třináctého století. Jednalo se o výběr těchto jednohlasých písní ze sbírky Cantigas de Santa Maria Alfonse X. řečeného Moudrý. Ta obsahuje kolem čtyř set zhudebněných textů oslavujících Pannu Marii a její skutky. Písní během večera zaznělo šestnáct a svou různorodostí a odlišnou melodikou ukázaly, že středověká hudba není nijak banální ani nezáživná (na základě bádání je zřejmé, že se na tvorbě podíleli jak hudebníci křesťanští, tak i muslimové a židé, kteří působili na Alfonsově dvoře – v několika skladbách byl tento orientální a ornamentální nádech slyšet). Pestrému vyznění však nejvíce napomohly samy interpretky. Ačkoli jde o repertoár jednohlasý a dobová praxe provádění není jednoznačně doložitelná, písně zazněly většinou s doprovodem harf a v unisonu obou hlasů. Mohli jsme ale také slyšet čistě sólový projev, jednoduchý dvojhlas nebo pouze instrumentální provedení. V důsledku proměnlivé modality písní a zřejmě i choulostivosti nástrojů bylo nutné častější ladění. Zpěvačky byly intonačně i výrazově přesvědčivé, jejich hlasy značně osobité. Hana Blažíková má poněkud průraznější a kovovější barvu, vyšší tóny zní krásně zářivě, spodní polohy jsou pevné. Naopak Barbora Sojková oplývá zabalenější a kulatější barvou, neztrácí však na výraznosti. Spojením hlasů dohromady vznikal zvláštní a zajímavý zvuk, ve kterém mírně dominovala barva první zmíněné. Jelikož jazyk písní byl galicijsko-portugalský, pochybuji, že někdo v sále rozuměl textům doslovně, avšak výrazem, procítěností a muzikálním podáním byl jejich obsah o mnoho bližší. Pokaždé však z toku slov zřetelněji vystoupilo spojení „Santa Maria“ – ani moc důrazně či příliš zbožně, ale patřičně prožitě.

Po celý čas koncertu mne opakovaně napadalo několik slov, která podle mého názoru přesně popisují atmosféru koncertu a účinek interpretace jeho aktérek. Na jedné straně plynulost, proud, flow, na straně druhé křehkost, ladnost, feminita. Z hráček a zpěvaček bylo cítit soustředění a ponor do „jejich“ hudby, a také jistota a klid, které až vnucovaly často pokašlávajícímu publiku. To bylo, dovolím-li si mluviti za něj, přes obecné nachlazení i velmi spokojené a vyžádalo si potleskem přídavek.

Závěrem stojí za zmínku poctivě vypracované programy, které obsahovaly originální i přeložené názvy a tematiky jednotlivých písní a průvodní slovo sepsané Hanou Blažíkovou. To podávalo historicko-sociologickou sondu do doby a prostředí vzniku písní, objasnění, co cantigas jsou z textového, hudebního a tvůrčího hlediska, a také přiblížení způsobu interpretace dobové, a zpěvaček samotných. Text byl dostatečně odborný a vyčerpávající a věřím, že velmi nápomocný návštěvníku koncertu, který se s provozováním a repertoárem středověké hudby dosud setkal jen okrajově, nebo vůbec. Jednou z informací, která je v textu obsažena je, že Alfons X. při tvorbě sbírky zaměstnával na dvacet sedm hudebníků a mezi nimi dokonce dvě ženy, což nebylo zrovna obvyklé. Záměr Sojkové a Blažíkové „rozhodly jsem se představit několik z těchto jedinečných písní ve velmi intimní atmosféře a pokračovat v tradici oněch žen – harfistek ...“ se včerejším koncertem povedl uskutečnit výtečně, zejména ve výrazech intimity a ženskosti.

Alfonso X. řečený Moudrý, sbírka Cantigas de Santa Maria/Písně o Svaté Marii (výběr). Hana Blažíková a Barbora Sojková, zpěv a hra na gotické harfy. 4. 11. 2013, Konvent Milosrdných bratří, v rámci cyklu Barbara Maria Willi uvádí…

Foto Stanislav Vítek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

I přes komorní obsazení orchestru a loutkovou inscenaci jsme viděli velké hudební divadlo. Zámecký sál v Mikulově ožil uvedením barokní opery La Calistovíce

Musím se hned na začátku přiznat, že jsem na rozpacích, když přemýšlím o včerejším zahájení cyklu Barbara Maria Willi uvádí. Vlastně nevím, jak o vystoupení Concilium musicum Wien referovat, abych byl pokud možno spravedlivý nejen k účinkujícím, ale také sám k sobě.  více

Koncert pro BrnoMagdalenou Koženou, varhaníkem Christianem Schmittem a dětským pěveckým sborem Kantiléna proběhl čtvrtého zářijového večera v Besedním domě. Hudebně to byl večer vytříbený, a co se týká výsledného dojmu, vynechala bych jen několik technických a organizačních záležitostí.  více


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více