Povedený večer s triumfálním závěrem

23. listopad 2024, 17:00
Povedený večer s triumfálním závěrem

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirové.

Program zahájily Tři chorály pro orchestr Ottorina Respighiho (1879–1936), které vzniky úpravou tří varhanních předeher Nun komm‘ der Heiden Heiland, Meine Seele erhebt den Herren a Wachet auf, ruft uns die Stimme Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750). Orchestr si s těmito třemi krátkými skladbami poradil velmi pěkně. Muzikanti byli dobře sehraní, neobjevila se intonační zaváhání a zvuk celé filharmonie byl jemný a jednotný. Robert Kružík zacházel s dynamikou střídmě a povedeně, opravdu zdařile vytahoval nástroje/nástrojové skupiny, které byly v daný moment nejdůležitější a pod jeho taktovkou do sebe jednotlivé hlasy perfektně zapadaly. Poté přišla na řadu Bachova Sonáta e moll, opět v aranži Respighiho, pro housle, varhany a smyčce. Zatímco sólový part houslí zůstal nepozměněn, v orchestrálním doprovodu se projevuje rukopis tvůrce transkripce, ačkoliv k Bachově originálu pro continuo přistupuje s patřičnou ctí. Během interpretace se objevilo pár problémů v sehranosti, které se výrazněji projevovaly zejména v první a druhé větě mezi orchestrem a varhanami. Ve zbytku skladby už to bylo o poznání lepší. Sehranost uvnitř smyčcového orchestru byla v pořádku. Houslista Martin Pavlík podal, i přes pár drobných intonačních zaváhání, velmi dobrý výkon a v jeho podání krásně vyzněl Bachův mistrovský sólový part.

Závěr první poloviny patřil taktéž skladbě Johanna Sebastiana Bacha, tentokrát však v úpravě Igora Stravinského (1882–1971). Ve svérázné instrumentaci zazněly Bachovy Chorální variace „Vom Himmel hoch da komm‘ ich her“. K Filharmonii Brno se při jejich provedení přidal pěvecký sbor Gaudeamus Brno, který stál na balkóně po obou stranách varhan, rozdělený na mužskou a ženskou část. Kompozice, ač se na první pohled tváří velmi klasicky, v sobě ukrývá spoustu nepravidelností například v podobě různě posunutých rytmů nebo drobných synkop. Orchestr si s těmito záludnostmi však poradil se ctí a k výraznějšímu zaváhání nedošlo. Ačkoliv došlo v pár místech k lehkému rozhození sboru s muzikanty, ve většině případů zvládl Gaudeamus Brno svoje party bez problémů. Přesto by interpretaci neuškodila o něco pestřejší práce s dynamikou.

Druhá část koncertu byla věnována Symfonii č. 4 pro sólisty, smíšený sbor a orchestr Alfreda Schnittkeho (1934–1998). Toto hluboké dílo, jehož motivický materiál vychází z melodických modelů církví pravoslavné, katolické, protestanské a židovské, je inspirováno růžencem. Striktně následuje jeho strukturu sestávající ze tří okruhů tajemství: radostný, bolestný a slavný, z nichž každý je rozdělen na dalších pět dílčích tajemství. Analogicky k tomu je Schnittkeho symfonie rozdělena do tří bloků po pěti variacích. Než muzikanti spustili, vystoupil před publikum dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš a kompozici publiku představil. Poskytnul tak posluchačům krátký, přesto velice přínosný dramaturgický úvod.

Provedení Symfonie č. 4 je jen stěží co vytknout. Mezzosopranistka Hana Kopřivová i tenorista Pavel Valenta zazpívali svá sóla beze slov bez jediného zaváhání a oba sólisté krásnou barvou svých hlasů zaplnili sál křišťálově čistou intonací. Stejně povedený byl i výkon Filharmonie Brno. Muzikanti následovali taktovku Roberta Kružíka, což se projevilo ve skvělé sehranosti, a především v několika náhlých zaseknutích, po kterých přišlo přesné opětovné nasazení. Hloubka dynamiky orchestru byla velká a na výbornou vyšly jak náhlé skoky, tak pomalé a velice plynulé dynamické gradace. Ve všech dynamických pásmech pak byla intonace jednotlivých nástrojových skupin naprosto čistá, a to jak v tutti pasážích, tak v Kružíkem zvýrazňovaných melodiích jednotlivých nástrojů či skupin. Vyzdvihnout je potřeba výkon klavíristy, jehož part hrál bezesporu v kompozici prim. Všechna sóla i ostatní pasáže zahrál naprosto brilantně. K perfektním technickým aspektům hry orchestr navíc přidal úctyhodnou procítěnost. Nasazení jednotlivých muzikantů se tak slilo ve výtečnou energii, kterou dokázala Filharmonie vtáhnout diváky do hudebního toku. I výkon sboru Gaudeamus Brno byl velice dobrý. Sbormistryně Daša Karasová a Martina Kirová připravily „své“ zpěváky a zpěvačky poctivě a závěrečná modlitba v jejich podání povedeně doplnila výkon orchestru. Za zmínku stojí také úplný závěr, kdy nechal Robert Kružík dílo doznít ještě několik chvil po tom, co se ozval poslední tón, což celému provedení ještě přidalo.

Zatímco první polovina nabídla tři skladby, ve kterých se mísila hudba stará s moderní aranží, celá druhá polovina byla věnována jedné kompozici, která starou hudbu sice neupravovala, ale velmi výrazně z ní vycházela. Dramaturgicky pestrý program mohl naplno vyniknout díky dobrým výkonům v první části večera a naprosto brilantnímu provedení druhé. Perfektnímu vyznění Schnittkeho Symfonie č. 4 dozajisté pomohlo i zvolené přítmí, které celou atmosféru povedeně dokreslilo.

Johann Sebastian Bach / arr. Ottorino Respighi: Tři chorály pro orchestr P. 167

Johann Sebastian Bach / arr. Ottorino Respighi: Houslová sonáta e moll (podle BWV 1023) P. 85

Johann Sebastian Bach / arr. Igor Stravinskij: Chorální variace „Vom Himmel hoch da komm‘ ich her“

Alfred Achnittke: Symfonie č. 4 pro sólisty, smíšený sbor a orchestr

Martin Pavlík –housle

Hana Kopřivová – mezzosoprán

Pavel Valenta – tenor

pěvecký sbor Gaudeamus Brno

Daša Karasová a Martina Kirová – sbormistryně

Filharmonie Brno

Robert Kružík – dirigent

čtvrtek 21. listopadu v 19 hodin, Besední dům

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Nejčtenější

Kritika

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce