Předvánoční zpívání s Take 6

2. prosinec 2014, 0:27

Předvánoční zpívání s Take 6

Sono Centrum s čalouněnými stěnami, s koberci a vůní novoty a s netradičně řešeným interiérem je ideálním prostorem pro koncert americké šestice Take 6. Pánové v padnoucích oblecích totiž předvádějí luxusní show, která uspokojí i to nejsnobštější publikum. Ale pozor – současně vše berou s nadhledem a vtipem a přitom ani v jedné vteřině nesníží vysoko nastavenou laťku hudební preciznosti, čistoty a invence. Jinými slovy – ideální formace, která dokáže právem nadchnout dámy a pány v gala i jedince, kteří jdou za hudbou a dress code neřeší.

Take 6 v Brně poprvé vystoupili před deseti lety. Tehdy o jejich koncertě v Janáčkově divadle v rámci JazzFestuBrno psala Petra Konrádová: „Fenomenalita téhle americké šestice […] spočívá v tom, že nemusíte vůbec nic vědět o hudbě, abyste si je po několika minutách jejich pódiové show zamilovali. A pokud o hudbě či přímo o nich něco víte, zasáhne vás ta jejich neskutečná lehkost interpretace a všudypřítomnost vkusu. […] Je fascinující, že na jejich do detailu promyšlené a přece bezprostřední herecké stylizace nepadá sebemenší stín rutiny ani předstírací patiny šoubyznysu. Snad je to opravdu živou křesťanskou vírou v poselství hudby v kombinaci s osvíceným managementem, že nadpřirozené vokální umění může být prezentováno tak přirozeně.“ Tato slova se výtečně hodí i na show, kterou pánové předvedli na první neděli adventní roku 2014 v Sono Centru. A přitom byl jejich program nutně jiný, přizpůsobený nejen prostředí, ale i roční době.

Od prvních minut na pódiu se zpěváci snažili předat lidem sváteční atmosféru. Přísně vzato advent sice ještě nejsou Vánoce, ale už jsme si tak nějak zvykli, že na koncertech posloucháme koledy i pár týdnů před Štědrým dnem. A anglosaské vánoční hity typu I’ll Be Home For Christmas se k době adventní svou nostalgií pochopitelně výtečně hodí. Snad tedy jen úvodní We Wish You a Merry Christmas (and Happy New Year) malinko předběhla dobu, ale proč si vlastně nepopřát už teď…

Naštěstí desetinásobní držitelé Grammy (a stejně tak desetinásobní laureáti křesťanské hudební ceny Dove) nezůstali pouze u písní s vánoční tematikou. Dostalo se na klasiku z 50. let (Charlesova Hallelujah I Love Her So) i na disco z let 70. (Stayin’ Alive od Bee Gees). To vše pochopitelně v bravurních a cappella úpravách, protože právě vlastními vokálními aranžemi je skupina Take 6 proslulá. Nástrojový doprovod se omezil na piano v menším než malém počtu písní, jinak si pánové opravdu vystačili pouze se svými ústy, jimiž imitovali i rytmické a další nástroje. Přestože má skupina hlasy rozdělené ve zdánlivém nepoměru čtyři tenory, baryton a bas, strhávaly na sebe pozornost jak hlubší polohy (basista Alvin Chea je opravdu úžasný), tak pasáže zpívané falsetem.

Relativně velkou část koncertu pánové věnovali ukázkám hudby, která je osobně přivedla k pěvecké dráze. Byla to pestrá směs – od chrámového zpěvu (ale samozřejmě toho afroamerického, velmi živého) přes Earth, Wind & Fire až po Michaela Jacksona. Je otázka, nakolik měli zpěváci dramaturgii koncertu připravenou a do jaké míry naopak reagovali na reakci diváků. Zdálo se však, že právě proto, že na fragment Jacksonovy písně české publikum reagovalo bouřlivěji než na ostatní inspirační zdroje, zařadili pánové scatový souboj dvou členů kapely prokládaný několikavteřinovými úryvky z dalších skladeb někdejšího „krále popu“.

Vedle dokonalé hudební složky má skupina do posledního detailu promyšleno i vše ostatní – od zmíněných padnoucích obleků přes jednoduchou a přitom vtipnou choreografii až po komunikaci s publikem. Zpěváci například požádali diváky, aby si vyndali z kapes mobilní telefony, na Facebooku našli stránku Take 6 a ihned se kliknutím stali fanoušky kapely. V době, kdy vzniká tento článek, má skupina na Facebooku téměř 34 000 příznivců a řadu z nich jistě „ulovila“ tímto způsobem na koncertech.

Výtky? Snad dvě. Jednak byl koncert poměrně krátký. První přídavek si publikum vytleskávalo asi po hodině a pěti minutách od prvních tónů. Naštěstí přídavky trvaly dalších dvacet minut a jedním z nich byla i krásně zaranžovaná píseň Alleluia, kterou pánové zazpívali do ztichlého Sono Centra bez mikrofonů. Tím trochu vyvážili nepoměr mezi světskými a duchovními písněmi. Skupina Take 6 totiž vznikla v prostředí Církve adventistů sedmého dne a pro spoustu posluchačů ve Spojených státech, ale i u nás, je především představitelem kvalitní moderní duchovní hudby. Předpokládám, že nemálo návštěvníků brněnského koncertu čekalo ukázek z tohoto okruhu přece jen o něco víc – a to je ta druhá drobná výtka. Ani ona však nic nemění na tom, že vystoupení Take 6 v rámci Moravia Music Festu bylo luxusní – v tom nejlepším slova smyslu.

Take 6 (v rámci Moravia Music Festu), 30. listopadu 2014, Sono Centrum, Brno

Foto Tino Kratochvil

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Stačilo se soustředit na způsob, jakým se král kláves odráží od prvotního nápadu a jak z něj s naprostou samozřejmostí buduje pevnou stavbu, do které se vejde opravdu všechno – od akustického jazzu přes jazzrock až po kosmické zvuky a úlety v podobě kláves „štěkajících“ krátké slabiky.  více

Kurt Elling je v současné době považován za jednoho z nejlepších jazzových zpěváků světa. Jaké to je absolvovat s ním turné, už dnes vědí zpěvák Vojtěch DykB-Side Band s vedoucím Josefem Buchtou. Rozhovor nám poskytli těsně před vyprodaným koncertem v Janáčkově divadle.  více

Cyklus koncertů staré hudby Hudební lahůdky se netradičně vypravil do rockového klubu. Publikum si kromě zážitku mělo odnést i poznání, že improvizace patřila do hudby dávno před jazzem.  více


Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Nejčtenější

Kritika

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce